Jaké jsou příznaky syndromu vyhoření a jak se mu vyhnout?

Syndrom vyhoření je v dnešní době velmi častým problémem, avšak málokdo ho bere vážně. Jeho léčení totiž vyžaduje návštěvu psychologa či psychiatra, což je v České republice stále trochu stigma. Jak poznat, že se vás syndrom vyhoření týká a jak se mu bránit? To se dozvíte v tomto článku!

Vyhoření není obyčejná únava

Syndrom vyhoření přichází nenápadně, proto je leckdy těžké ho podchytit v době, kdy vás ještě nezasáhne. Hrozí především lidem, kteří vykonávají náročné povolání, zejména taková, která mají co dočinění s prací s lidmi. Co je to tedy vlastně syndrom vyhoření neboli burnout? „Jedná se o stav chronického stresu, jakýsi „psychický" úraz, který je následkem dlouhodobého přetěžování. Vyhořelý člověk „znenadání" přestane ve své práci vidět smysl. Často takto velmi rychle vyhoří lidé, kteří si ze začátku vytvářeli velké iluze o efektivnosti a důležitosti své práce (= můžu změnit svět; když budu pracovat hodně, dostanu lepší ohodnocení...)," uvádí Lubomír Novohradský, propagátor osobního rozvoje a CEO společnosti Autentická média.

Příznaky syndromu vyhoření

Jak jsme si řekli výše, rozpoznat syndrom vyhoření není jen tak, a to i když má více příznaků. Problém je v tom, že nejsou tolik specifické a mohou značit spoustu jiných problémů. Obtíž je také v tom, že nastupují velmi plíživě, takže je nemusíte ani na sobě zpozorovat. Zpozornit byste tedy měli, pokud cítíte:

Emoční vyčerpání

Lidé s burnout syndromem se cítí neustále unaveni a bez energie, kvůli čemuž pociťují apatii a chybí jim motivace k jakémukoliv velkému výkonu.

Snížená výkonnost

Kvůli nedostatku energie můžete mít potíže se soustředěním, zapomínáte a děláte spoustu chyb, kterých byste se za normálních okolností nedopustili.

Fyzické problémy

Ztráta zájmu se může projevovat i somaticky. Vyhořelé jedince často bolí hlava, mají trávicí problémy a nižší imunitu vůči nemocem. Časté jsou také problémy se spánkem, a to buď nespavost nebo naopak zvýšená spavost.

Změny chování

Jedním ze symptomů je celková apatie, avšak syndrom vyhoření se může projevovat u podrážděností a výkyvy nálad.

Co syndrom vyhoření způsobuje

Důvodů, proč člověk může vyhořet je více, a je třeba zmínit, že se nemusí jednat pouze o práci. Syndrom vyhoření vás může postihnout i ve vztazích či obecně v životě. Nejčastějšími spouštěči vyhoření jsou:

Nadměrné pracovní vytížení

Přesčasy či neschopnost přestat myslet na práci i ve volném čase plus málo odpočinku. Takový zápřah nelze vydržet dlouhodobě a skoro jistě vede k vyhoření.

Nedostatek uznání

Dáváte do své práce úplně všechno, ale nikdo to nevidí? Podařilo se vám docílit něčeho skvělého, ale nikdo to neocenil? Dostáváte za své maximální nasazení minimální plat? Dříve či později vás to dostihne a ztratíte motivaci dělat cokoliv.

Absence kontroly

„Když nemůžete ovlivnit, jak a co děláte a nikdo neposlouchá vaše nápady na zlepšení, která by mohla vaši práci usnadnit či jí dát lepší výkon, po čase můžete cítit bezmoc. A nebo vám to prostě začne být jedno, což vás nikam neposune a z dlouhodobého hlediska vás to ubije," říká Lubomír Novohradský, propagátor osobního rozvoje a CEO společnosti Autentická média, www.autentickamedia.cz.

Mezilidské vztahy

Váš šéf nebo kolega vás neustále s něčím štve. I to vám může způsobit syndrom vyhoření. Špatné vztahy na pracovišti vytváří zbytečný stres.

Nemáte jasno

Váš nadřízený nedokáže vyjádřit, co od vás potřebuje. Firma, pro kterou pracujete nemá jasně stanovené a srozumitelné vize a cíle, takže nevíte, co děláte a proč. Nikdo nechce investovat svůj čas jen tak do větru, proto můžou tyto nejasnosti vést k syndromu vyhoření.

Které profese postihuje burnout nejčastěji?

Vyhořet může naprosto každý, a to i když dělá svou vysněnou práci, která ho za normálních okolností baví. Je ale pravda, že jsou profese, které k tomu vyhoření mají svou povahou blízko. Jsou to:

Pomáhající profese

• Zdravotníci
• Sociální pracovníci
• Psychologové
• Učitelé

Proč? Ať dělají, co dělají, nemohou zachránit každého či pomoci všem.
Navíc si svou práci často nosí domů a myslí na ni neustále.

Práce s lidmi

• Pracovníci v oblasti vzdělávání (trenéři, koučové)
• Pracovníci v call centrech
• Zákaznické podpora
• Manažeři

Proč? Každodenní komunikace s lidmi, kteří se chtějí hádat nebo nerozumí tomu, co jim říkáte. A tak dále. Kontakt s lidmi může být velmi vyčerpávající a frustrující.

Profese s vysokou mírou zodpovědnosti

• Policisté
• Hasiči
• Piloti

Proč? Být neustále ve střehu a snažit se nezabít z nepozornosti ostatní lidi je pro lidskou psychiku náročné. Často jsou tyto profese náročné i na odpočinek kvůli práci na směny.

Kreativní profese

• Umělci
• Spisovatelé
• Designeři

Proč? Na první pohled se zdá, že tito lidé žijí svůj sen. Neustálý nátlak na to, aby byli kreativní a měli každý den skvělé nápady, které osloví široké publikum však může způsobit velký stres. Tyto profese také mohou trpět pocitem nedostatečného uznání.

Jaké jsou dopady syndromu vyhoření?

Syndrom vyhoření má široký a často zanedbávaný dopad na všechny aspekty života člověka. Jeho následky se projevují nejen v pracovním prostředí, ale zasahují do osobních vztahů, fyzického zdraví a celkové kvality života.

Fyzické zdraví:

• Chronická únava
• Poruchy spánku
• Bolesti hlavy, svalů a kloubů
• Oslabená imunita
• Trávicí problémy
• Zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění

Psychické zdraví:

• Deprese
• Úzkosti
• Pocit beznaděje a bezmocnosti
• Ztráta motivace a zájmu o činnosti, které dříve přinášely radost
• Zvýšená podrážděnost a agresivita
• Problémy se soustředěním a pamětí

Sociální vztahy:

• Izolace
• Obtíže ve vztazích s blízkými
• Ztráta empatie a schopnosti navazovat nové vztahy

Profesní život:

• Snížená výkonnost
• Zvýšená nemocnost
• Potíže s dodržováním termínů
• Zvýšené riziko pracovních úrazů
• Ztráta zaměstnání

Osobní život:

• Zanedbávání osobních zájmů
• Ztráta smyslu života
• Potíže s udržením rovnováhy mezi pracovním a osobním životem
• Jak se syndrom vyhoření léčí?

Syndrom vyhoření je vážný stav, který jen tak sám od sebe nezmizí. Pokud tedy na sobě rozpoznáte příznaky, návštěvu psychologa či terapeuta už neodkládejte. Léčba syndromu vyhoření je komplexní proces, který zahrnuje různé přístupy. Neexistuje jediný univerzální lék, protože každý člověk a jeho situace jsou jedinečné.

Obecně se léčba zaměřuje na:

• Odstranění příčin stresu: Změna pracovního prostředí, snížení pracovního vytížení, zlepšení mezilidských vztahů.
• Zvládání stresu: Nácvik relaxačních technik (meditace, jóga, dechová cvičení), time management, stanovení priorit.
• Obnovení psychické rovnováhy: Psychoterapie, která pomáhá zpracovat emoce, změnit myšlenkové vzorce a najít nové zvládací strategie.
• Péče o fyzické zdraví: Dostatek spánku, zdravá strava, pravidelný pohyb.

Konkrétní léčebné metody mohou zahrnovat:

• Kognitivně-behaviorální terapie (KBT): Zaměřuje se na změnu negativních myšlenkových vzorců a naučení nových, zdravějších způsobů chování.
• Mindfulness: Metoda, která pomáhá soustředit se na přítomný okamžik a přijmout své pocity bez úsudku.
• Interpersonální terapie: Zaměřuje se na zlepšení mezilidských vztahů a komunikace.
• Farmakologická léčba: V některých případech mohou být předepsány antidepresiva nebo anxiolytika.
• Není neobvyklé, že lidé se syndromem vyhoření zůstávají dlouhodobě v pracovní neschopnosti. Zkuste se tedy věnovat prevenci tohoto stavu.

Jak syndromu vyhoření předejít?

Syndromu vyhoření lze předejít tak, že se zaměříte na péči o sebe a uděláte vše pro to, abyste měli zdravý work-life balance. Pomoci také může změna myšlení - s pozitivním nastavením se vždycky pracuje lépe.

Zde jsou kroky, které byste si měli v rámci prevence osvojit:

• Naučte se říkat ne, když toho máte hodně. Pokud nenastavíte své hranice, bude vám je neustále někdo překračovat.
• Jasně oddělujte svou práci od soukromí. Po pracovní době vypněte telefon a neřešte emaily.
• Věnujte se svým koníčkům a relaxujte ve svém volném čase.
• Dopřávejte si dostatek spánku.
• Vyhýbejte se nezdravým potravinám a pijte dostatek vody.
• Najděte si fyzickou aktivitu, která vás baví a pravidelně se jí věnujte.
• Cvičte jógu, meditujte nebo si osvojte dechová cvičení.
• Vždy si rozložte práci na menší úkoly.
• Naučte se delegovat, co nemusíte dělat vy.
• Mluvte o svých pocitech s kolegy a okolím.
• Jestliže máte pocit, že jste přetížení, řekněte to svému nadřízenému.
• Zkuste di upravit pracovní dobu tak, aby vám vyhovovala.
• Pracujte na svých dovednostech a získávejte nové.
• Pravidelně se zabývejte sebereflexí.
• Nepodceňujte preventivní návštěvy lékaře.

  ---