Takový je někdy život...

Chci se se čtenáři podělit o svůj zážitek, který ve mě i po nějaké době vyvolává negativní psychické pocity a věřím, že díky tomuto zveřejnění se oněch pocitů částečně zbavím. Téma se týká průběhu mého těhotenství. S manželem jsme si hrozně přáli miminko. Doma už máme 4 letou dceru Kristýnku, tak jsme pro ni chtěli sourozence. Delší dobu jsem nemohla přijít do jiného stavu, proto jsem šla za svým gynekologem a on mi napsal prášky na hormony. Asi po měsíci jsem šťastně otěhotněla. Ve 2. měsíci jsem šla na ultrazvuk a pan doktor mi oznámil, že se nám povedlo stvořit dvojčátka. Já nevěděla co na to říct, byla jsem z toho v šoku, ale moc mě to těšilo, stejně tak i manžela.Těhotenství probíhalo hladce a podle přírodních zvyklostí, až do 6.měsíce, kdy jsem šla na prohlídku ke svému gynekologovi a on mi dělal ultrazvuk, ale tvářil se nějak divně a pak se mi začalo honit hlavou, že není něco v pořádku a taky že nebylo jedno z dvojčat měřilo méně než to druhý a on mi řekl, že mě pošle na podrobnější ultrazvuk na Genetiku do Českých Budějovic. Tak jsme tam s manželem druhý den hned jeli. Přijal nás doktor, který mi dělal ultrazvuk a povídá: Plod A v pořádku, plod B je bez srdeční akce a pak říká: Ale to už Vám asi váš pan doktor řekl. A já na to : Ne nic neříkal. Hrozně mě to i mého manžela zničilo. Moc jsme se na dvojčátka těšili a měly to být 2 holčičky. Prý to byl Syndrom mizícího dvojčete - což znamená, že jedno miminko mělo problémy a příroda ho nechá tzv. ztratit. Bylo to pro nás opravdu moc těžké. Ptali jsme se doktora, jestli musím do nemocnice a on řekl, že ne, že se to ze mě ztratí přírodní cestou a že do porodu té jedné holčičky to vymizí. Pak vše probíhalo jak mělo. Holčička, která nám zůstala pěkně nabírala. Když jsem byla ve 31.týdnu, tak mi odešla doma hlenová zátka tak, mě sanitka odvezla. Na porodnici mi řekli, že by to bylo brzy, kdybych teď porodila, že je holčička malinká a že nemá ještě vyvinuté plíce. Tak mi řekli, že do porodu mám zůstat na lůžku v nemocnici. Vydržela jsem tam 3 dny a následně podepsala reverz a. šla jsem domů. Doma jsem ležela vše bylo dobré a jednoho dne jsem šla na WC a najednou jsem zatlačila a vypadl ze mě mrtvý plod a já ho držela v ruce. Byla jsem v šoku a hodně jsem křičela, tak manžel zavolal sanitku, tak přijeli a doktor říká: To je potrat paní Hejdová a já mu říkám, že cítím pohyby, že to není možné a nakonec se zjistilo, že to byl ten plod B, který se údajně ze mě měl vytratit přírodní cestou. Tak mě sanitka odvezla a tam mi řekli, že jsem hodně otevřená a tak jsem porodila předčasně kvůli tomu mrtvému plodu. Holčička ( Karolínka) se narodila 7.října.2010 ve 20h 59 min, která vážila 1790g a měřila 43 cm. Tak byla 3 týdny v inkubátoru, ale už ji máme doma, je krásňoučká a zdravoučká a jsme už konečně kompletní rodina. Ale nikdy nezapomeneme, že Karolínka byla z dvojčat.V našich srdcích to zůstane napořád. Nakonec chceme poděkovat zaměstnancům novorozeneckého oddělení (nedonošenci) v J.Hradci za perfektní péči o předčasně narozenou Karolínku.