velikost písma malá střední velká
Rozhovory
setkání s Danou MorávkovouZadarmo do klína nikomu nic nespadne!
Autor: RedakceHerečka Dana Morávková (44) připravovala choreografii k novému muzikálovému filmu Cesta ke štěstí, který míří do českých kin. Vlastní cestu za štěstím přitom spatřuje v naplnění pracovního snu, stejně jako ve spokojené rodině.
Dano, o čem muzikál Cesta ke štěstí vypráví?
Vypráví příběh jednoho ročníku mladých lidí, kteří studují herectví, v oboru tanec a zpěv, a zkouší film Starci na chmelu. Jak už to bývá, příběhy, které prožívají „na plátně", se prolínají i do jejich života. Ve filmu účinkují studenti Ježkovy konzervatoře a v roli pedagogů se představí Roman Vojtek a Vica Kerekes. Muzikál má premiéru 14. ledna 2016 a věřím, že se bude divákům líbit a přijdou se na něj podívat do kina.
Vy jste k muzikálu připravovala choreografii. Jak byste laikům vysvětlila, jak taková choreografie vzniká?
Choreografie se lépe dělá a ukazuje, mluví se o ní dost těžko. Funguje to asi tak, že dostanu scénář, ten si pročtu a na základě textů písní a rytmu muziky si v hlavě představuji, jak se budou herci hýbat a tancovat. Doma pak hraje pořád dokola stejná muzika a já přemýšlím a kombinuji, dokonce se mi v tu dobu o tanci i zdá. Já osobně si svoje představy a nápady kreslím, protože málokdy připravuji choreografii pro jednoho tanečníka. Jedná se totiž často o skupiny, v případě muzikálu Cesta ke štěstí šlo o čtrnáct kluků a holek. Ve zkušebně se pak snažím hercům svoji představu ukázat a lítám kolem nich a sama s nimi tancuji. Musím dávat pozor i na oblečení, nevypadalo by pěkně, kdyby třeba vedle sebe tancovala dvě děvčata v červených šatech. I takové drobnosti dolaďuji, protože mají vliv na celkový výsledek. Choreografie mě neskutečně baví, jsem při téhle práci šťastná.
Dana v akci. Právě učí studenty choreografii k novému filmu.
Byla jste někdy na chmelu?
Nebyla, ale dobře si vzpomínám, jak jsem jezdila s gymplem na bramborové brigády a právě tam jsme Starce na chmelu sledovali.
Kudy vede vaše cesta ke štěstí?
Nejsem člověk, který by si denně říkal: „Ó to jsem šťastná!" Jako holka jsem si vysnila profesi hereckou, a ačkoli byla maminka inženýrka a tatínek matematik, chápali mě. Jsem opravdu šťastná, že mohu hrát i dělat choreografii a že práce mám hodně. Velmi dobře si uvědomuji, jak je zlé, když člověk práci nemá, a je jedno zda se jedná o herečku, novinářku, řidiče či řemeslníka.
Danin manžel Petr Malásek napsal pro Muzikál - Cesta ke štěstí nové písně.
Štěstí ale přeje připraveným, ne?
Přesně tak, do klína nikomu nic zadarmo nespadne. Kdybych seděla doma a nic pro sebe neudělala, těžko bych se někam vypracovala. Odmalička jsem navštěvovala dramatický kroužek, kde mě učila paní profesorka Soňa Pavelková, chodila jsem na balet, dělala moderní gymnastiku a krasobruslení. Nelenila jsem a už ráno v šest hodin jsem stála na bruslích na zimáku. Dílem štěstí pak bylo přijetí na DAMU...
INFO:
Jakou největší bolest Dana prožila a jak nejraději tráví zimní čas? Přečtěte si v tištěném Překvapení č. 1 - právě v prodeji až do 10. ledna!
Připravila: red
foto: Lenka Hatašová a Bioscop