velikost písma malá střední velká
Rozhovory
Setkání s Igorem Barešem a Antonií TalackovouUmíme spolu komunikovat jen očima
Autor: RedakceS hercem Igorem Barešem (48) a jeho půvabnou ženou, herečkou Antonií Talackovou (36), jsme si moc pěkně popovídali - o divadle, manželství a hlavně o dětech. Není divu - v rodině se teď všechno točí kolem pětiměsíčního Lojzíka a své nároky si dělá i čtyřletá slečna Toninka.
Igore, chtělo to hodně odvahy pořídit si ve vašem věku ještě děti? Nebál jste se o svůj klid a pohodlí?
Z mé strany to odvahu nechtělo, protože mé životní návyky a stereotypy se moc nezměnily. Spíš je odvážná moje manželka. Ale uvědomoval jsem si, do čeho jdu, protože v podstatě opakuji model svého otce, který mě počal, když mu bylo čtyřiačtyřicet. A mně už je osmačtyřicet! Vím, že to pro mé děti nebude jednoduché, až budou vyrůstat. Síly a energie mi budou ubývat...
Dětem jste dali krásná česká jména. Shodli jste se na jménech hned?
I: Víte, že jsem tuhle otázku tak trochu čekal? A napadlo mě odpovědět úryvkem ze Shakespeara: „Co po jméně? Co zváno růží, zváno jinak, vonělo by stejně."
A: Přemýšleli jsme i o jiných variantách, mně se třeba pro holčičku líbila Karolínka. Jenže pak jsme došli k závěru, že linii Antonií v naší rodině nemůžeme přerušit. Tonička byla moje babička, maminka, já, dokonce i maminka mého tatínka.
I: Když jsme hledali jméno pro syna, jednoznačně jsme zavrhli jména končící na š, i když třeba manželce se líbilo jméno Tobiáš. Jenže Tobiáš Bareš - šš - to zní špatně do ucha.
A: Nakonec zvítězilo jméno Alois. Tak se jmenoval můj tatínek, díky kterému vlastně syna máme. Můj tatínek totiž dost nečekaně, v plné síle zemřel, a my si najednou uvědomili, že naše Tonička jednou zůstane na světě úplně sama. Nemáme už žádné babičky, dědy, tetičky, nám zbyly jen cesty na hřbitovy, a když jsme se pak vloni sešli opuštění u vánočního stromečku, bylo to takové smutné. A tak jsme si říkali, že bychom si mohli pořídit ještě jedno dítě. Ale báli jsme se toho, protože bez pomoci babiček je opravdu těžké všechno stíhat. Vlastně jsme ani nečekali, že budeme mít takové štěstí a podaří se nám mít další dítě.
I: V podstatě jsme na to jen pomysleli, a ono se to hned povedlo. :-)
A: A já si dodnes říkám, že náš syn je dar od tatínka, že nám ho sem za sebe poslal. Proto dostal jméno Lojzík.
Jak spolu všichni jako rodina nejraději trávíte čas?
I: Já jsem nejradši tady doma, ale moje žena je velmi aktivní, takže pořád vymýšlí nějaké výlety. Jezdíme poznávat českou krajinu, děti chodí do divadélka a do kina...
A: A také máme po dědovi, mém tatínkovi, nádhernou chalupu. Roubenku v Máchově kraji, kde se dá s dětmi pohodlně pobývat celé léto.
Hrajete spolu v divadle ve hře Jenom život, a to exmanžele, kteří k sobě po letech zase hledají cestu... Baví vás stát spolu na jednom jevišti?
A: Ano, já se od manžela můžu naučit spoustu věcí. A navíc to mezi námi na jevišti dobře funguje. Umíme spolu komunikovat jen očima, v životě i na divadelních prknech. Igor se na mě podívá, a já hned vím, co si myslí. Nedávno se při představení stala chyba a já si neumím představit, že bych z toho s jiným kolegou vybruslila tak lehce, jako jsme to zvládli s Igorem.
I: No jo, trochu jsem popletl text. A manželka se na mě potom zlobila. Přitom se vlastně nic hrozného nestalo, zvládli jsme to.
A: Nestalo? Začal jsi na straně 14 a přeskočil rovnou na stranu 23!
I: No ale nikdo z diváků to nepoznal. :-)
Jak se vám hraje situace, že jste „jako rozvedení". Umíte si to představit?
A: Podle mě není podstatné, že jsou naše postavy rozvedené. Kouzelné přece je, jak je ten vztah mezi nimi pevný, že dokázali i po dlouhých letech navázat tam, kde kdysi skončili.
I: Herec přece často hraje něco, co v životě neprožil. Musí to nějak ztvárnit, na to fungujou zástupné motivace. Já vím, že když se s manželkou na jevišti hádám, tak se nehádám o tom konkrétním tématu. Ale rád bych řekl, že si zvláště tohle představení Jenom život hodně užívám. Je to změna - po klasických rolích na velkém jevišti najednou úplně jiný druh divadla, malý prostor, černý humor - to je přesně to, co mě hodně baví. Ale společně hrajeme zatím tak jednou za měsíc. Snad časm představení přibudou...
Začal nový rok. Na co se letos nejvíc těšíte?
A: Zatím nevím, jestli mě kromě divadla čeká nějaká zajímavá práce, na kterou bych se mohla těšit. Já se spíš těším na to, až Lojza začne usínat dřív než v deset večer a co nám s Toninkou ještě připraví za překvapení. Uvědomuji si, že teď zažíváme to nejdůležitjší období v životě a už se to nikdy nebude opakovat. A chci jim to udělat co nejhezčí.
I: Já se opravdu moc těším, až začneme s manželkou jezdit častěji na zájezdy s naším představením a že třeba připravíme i nějaké nové. Mám pocit, že mimopražští diváci jsou vděčnější. V Národním divadle mě čeká zkoušení nové hry Audience u královny, ta je teď velkým hitem v Británii. Týká se totiž současné královny a premiérů, kteří se střídali během její vlády. Hraje tam se mnou Iva Janžurová, Táňa Medvecká, určitě to bude pěkná podívaná. Premiéra je 19. března. To bude zároveň v kinech premiéra filmu Výlet do Provance, který jsem s režisérem Michálkem točil vloni o prázdninách.
Mluvíme pořád o dětech, o práci...
a kdy jste si naposled udělali čas sami pro sebe?
I: Jako že bychom spolu byli sami? To nejde, i když je náš byt docela rozlehlý, není tady moc prostoru, kde bychom se před dětmi schovali. Možná ráno se zahlídneme na chvíli v koupelně. Ale nám je spolu takhle pohromadě s dětmi dobře. Víte, pro mě je pořád tak trochu překvapení, že se díky mé ženě a dětem můj život zklidnil a dostal řád. Mně opravdu ke spokojenosti stačí, abychom byli všichni zdraví, měli se rádi a oba dělali divadlo, které nás baví a lidem se líbí.
INFO:
Co na sobě navzájem obdivují, kvůli čemu se nepohodnou a jakou náhradní babičku hledají? Čtěte v Překvapení č. 3 (v prodeji od 12. do 18. ledna).
Igor Bareš
- Hraje v Národním divadle a v Divadle v Rytířské
- Hrál v mnoha filmech a seriálech, například ve filmech: Výlet
Sedm dní hříchu
Hořící keř
a v seriálech:
Pojišťovna štěstí
Znamení koně
První republika... - V brněnské televizi právě natáčí seriál Četnické trampoty
Antonie Talacková
- Hraje v Národním divadle, v Činoherním klubu a v Divadle v Rytířské. V roce BYLA NOMINOVÁNA NA cenu Thálie za roli ROSALINDY v Shakespearově komedii Jak se vám líbí.
- Zahrála si například v seriálech:
Pojišťovna štěstí
Vyprávěj
Cirkus Bukowsky. - Věnuje se také dabingu.
Připravila: Iva Vondrová
Foto: Pavel Ovsík, Divadlo v Rytířské
a archiv rodiny Barešových