U nás doma jsem já ten přísnější

Autor: Redakce

Herec Jan Antonín Duchoslav proslul jako Viki Cabadaj v legendárním filmu Sněženky a machři. Dnes ho můžete vídat pravidelně v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Ovšem během našeho povídání jsme kromě práce stihli probrat mnohem víc zajímavých témat...

V seriálu Ordinace v růžové zahradě hrajete otce, který nemá moc času na svou malou dceru. Jak je to u vás doma, jak často si uděláte na syna čas?

Snažím se s Toníčkem trávit maximum času, ale když mě odvedou pracovní povinnosti, může se stát, že ho nevidím celé týdny. Jako právě teď. Natáčíme přes léto nový film, takže se doma moc nezdržuji.

Stýská se vám?

To víte, že si uvědomuji, že teď je to jeho nejhezčí věk. Ale já mu to zase vynahradím.

Vy jste byl přece tatínek na rodičovské dovolené...

Ano, se synkem jsem doma zůstal já, protože jsem měl v té době méně práce, zatímco manželka měla jako právnička pracovní závazky. Ale nebylo to tak, že bych já seděl s Tondou doma a žena byla pořád v práci. Myslím, že jsme se se ženou v rámci možností spravedlivě střídali.

Vzpomenete si ještě, co vás tenkrát nejvíc zaskočilo?

Víte, že mě nic zásadního nenapadá? Mám pocit, že všechno bylo v pohodě, že jsme to s Toníkem zvládli dobře.

Jaké činnosti spolu dnes nejraději provádíte?

Občas se mi podaří spojit příjemné s užitečným. Například jsem si vzal na starost sekání tchánovy poměrně rozlehlé zahrady. Takže jezdím na traktůrku a Toník se mnou, protože ho to strašně baví. Pochopitelně rádi si hrajeme s autíčky, stavíme z kostek, chodíme se dívat na letadla, protože ty on miluje. Dokonce jsem ho už vzal i do vrtulníku.

Nebál se?

Spíš já se obával, aby z toho neměl nějaký psychický kolaps. Přece jen je to dost hlučná záležitost. Ale Toník ječel nadšením, že ho přes sluchátka slyšel i pilot!

Kdo je u vás doma ten přísnější rodič?

Myslím, že já jsem přísnější. Mám nejasný pocit, že se v tom promítá nějaká zkušenost se sebou sama. Já byl v mládí vždycky spíš rebel a v případě svého syna bych tomu raději nějak předešel :-).

Co se ve vašem životě narozením syna nejvíc změnilo?

U mě to byla zásadní změna, a to i fyzická. Tím, že se naprosto změnil můj životní rytmus a přístup k životu vůbec, jsem velmi zhubl. A nemůžu přibrat. Moje žena si tak dlouho stěžovala, že už se na mě nemůže dívat, až jsem připustil, že by v tom mohl být nějaký zdravotní problém, a šel jsem k doktorovi. A výsledek je, že jsem naprosto zdráv. Jediná šance, jak přibrat, je „přežírat se". A já jsem labužník, miluju dobrá jídla, ale přibrat se mi přesto nedaří.

A cítíte se v pohodě?

Ano, cítím se zdravý, mám dostatek energie, jsem v pohodě. Ale uvědomuji si, že aby byl i vizuální efekt dobrý, měl bych nabrat aspoň pět kilo.

Takže vy jste díky narození syna zhubl a nevíte, co s tím. Hm, co by za to ženské daly! A vaří vám vaše žena dobře?

Vaří dobře, ale jen občas. My doma nijak nelpíme na nějakém vyvařování, klidně jdeme do restaurace, když chceme ušetřit čas. A občas vařím i já. Neříkám, že umím vařit nějak úžasně, ale svedu to.

Na jakou svou charakterovou vlastnost jste pyšný?

Pyšný, to je silné slovo, ale dobře. Mám poměrně hodně silný smysl pro spravedlnost. Když někde cítím bezpráví nebo křivdu, hodně mě to mrzí a prožívám to. Ale uvědomuji si, že pocit spravedlnosti je často velmi subjektivní, že náhled někoho jiného může být opačný. Určitě bych se také pochválil za to, že jsem v podstatě „takový hodný"! Někdo by řekl „blbej" J.

A jaké máte zlozvyky?

Hm, tak těch mám tolik, že honem nevím, který vybrat J.

Pomáháte manželce v domácnosti ï jinak než v kuchyni?

Jasně, mám pocit, že všechno děláme ve vzájemné shodě jakoby napůl. Žádné domácí práce se neštítím, klidně umyju nádobí, zaliju kytky. Jen mi občas připadá, že je všechno v pořádku, tudíž není potřeba nějaký zásah čili úklid, zatímco manželka to vidí úplně jinak.

Čím uděláte své ženě největší radost?

Květinou!

A kdy jste jí naposledy přinesl květinu?

Asi před čtrnácti dny. To už je dost dlouho, co?

Asi je načase koupit manželce kytku :-). Co je podle vás v manželství nejdůležitější?

Důvěra a respekt. Jednoduše vážit si toho druhého.

S půvabnou manželkou Klárou, která je právnička, žijí v Benešově u Prahy

Manželka tady má rodiče, takže zdánlivě je v přesile. Vycházíte s prarodiči dobře?

Nemůžu říct, že by naše vztahy byly ideální, ale jsou naprosto normální, lidský, korektní. Babička Magda je úplně báječná. Nebýt jí, měli bychom to hodně komplikované. Strašně moc nám pomáhá. A děda taky.

Zpět k práci. Baví vás natáčení seriálu Ordinace?

Je to jiný způsob herectví, musel jsem se hodně učit, a mě nové věci a překonávání překážek baví. Natáčení seriálu je vlastně řemeslo, funguje to trochu jako fabrika, což vůbec nemyslím zle. Člověk se musí připravit, naučit se texty, aby nezdržoval. A kolegové mě mezi sebe přijali moc hezky. Mám pocit, že v tomto seriálu jsou všichni jako jedna velká rodina, aspoň já jsem žádnou nevraživost nezaznamenal.

Často hrajete ve scénách s panem Kanyzou. Rozumíte si?

Pana Kanyzy si velmi vážím, to je velký „hráč", jak se říká velkým hereckým osobnostem. Samozřejmě mě umí pěkně seknout, když při natáčení něco spletu a jeho už nebaví kvůli mně počtvrté záběr opakovat. Umí mě zpražit, ale vždycky s takovým poťouchlým úsměvem. A hlavně si považuji toho, že mi dal hodně cenných hereckých rad, což je příjemné a kolegiální.

Jaké máte ambice, co byste ještě chtěl zkusit?

Tak například bych si chtěl zahrát v sitcomu. Tak trochu koketuju i s režisérskou ambicí, ale nejsem si sám sebou jistý, zda by zrovna můj pohled byl správný. Asi k tomu ještě potřebuji dozrát. Uvidíme za pár let. A určitě by mě bavilo moderování nějakého televizního magazínu. Teď moderuji s Bárou Štěpánovou v televizi Prima pořad Kam na výlet a tahle práce mě také moc těší.

A co divadlo? Jak jste se dostal na divadelní prkna?

Divadlo pro mě vždycky byla taková zvláštní kapitola. Nejsem školený herec a po divadle jsem nikdy netoužil. Mně bavilo filmování. Ale před několika lety mě Hanka Gregorová, manželka Radoslava Brzobohatého, s kterým jsem v kontaktu od doby „sněženek a machrů", pozvala k nim do divadla na představení Barmanky. Náramně jsem se jako divák bavil a v závěru té hry jsem pocítil strašnou chuť být na jevišti s těmi herečkami. To se mi nikdy předtím nestalo. A pak mi Hanka v divadelní kavárně nabídla roli. A já ji vzal. Mé začátky na „prknech" byly těžké, ale dnes jsem Hance strašně vděčný, protože díky ní jsem objevil kouzlo divadla. Účinkuji v zábavné hře Vyhazovači, kde hraju šest různých postav a charakterů včetně dvou ženských a homosexuála, takže si během jedné hry herecky opravdu přijdu na své. Je to strašná legrace a my se s kolegy (Petr Vágner, Ondra Brzobohatý, Ernesto Čekan) vždycky moc nasmějeme a vyřádíme. A publikum s námi.

Teď točíte nový film - můžete už prozradit, o čem to bude?

Jsem ve štábu nikoli jako herec, ale jako asistent režie. Mě baví všechno, co se týká filmu, ať za kamerou nebo před kamerou. Točíme v Praze a okolí politický thriller s pracovním názvem Hrana a herecké obsazení je naprosto skvostné - Mirek Etzler, Vilma Cibulková, Kateřina Brožová, Saša Rašilov, Jiří Langmajer, Michal Dlouhý, Jan Tříska ,Norbert Lichý, Milan Kňažko a jeho syn Michael... Prostě „slušnej oddíl"...