Ráda hraju první housle, ale velmi ráda hraju i ty druhé...

Nestárnoucí, usměvavá, pořád plná energie... Simona Stašová oslavila v březnu 60. narozeniny a jako dárek si k nim nadělila spoustu pěkné herecké práce. Do kin se právě chystá nová komedie Život je život, ve které ztvárnila jednu z hlavních rolí, takže naše povídání začalo vzpomínkami na natáčení.

Simono, váhala jste, když vám režisér Milan Cieslar nabídl roli submisivní manželky v crazy komedii Život je život?

Víte, já už dneska strašně ráda pracuju s lidmi, kteří mě dobře znají a přesně vědí, co po mně chtějí a se kterými jsem na jedné vlně. A Milan Cieslar je jedním z režisérů, u kterých absolutně neváhám. Známe se už pěknou řádu desetiletí, je to naše šestá spolupráce a prostě nám to spolu už léta klape. Takže když mi tentokrát nabídl spolupráci na filmu Život je život, byla jsem jako vždy potěšená.

Už podruhé během čtyř let jste si zahrála manželku Ondřeje Vetchého - poprvé ve filmu Láska je láska, ve kterém jste byla dominantní vy, a nyní v novém filmu Život je život je víc dominantní Ondřej jako manžel. Jaký charakterový typ se vám hraje líp?

Ondra Vetchý je zlatíčko. Máme spolu dobrou chemii a prostě se ctíme a máme se rádi, jako lidi i jako herci. Ondra je jeden z našich nejlepších herců a vždycky střílí do černého. A mně už dnes velice záleží na tom, s kým hraju. Samozřejmě že mě musí zaujmout scénář a moje postava, to je základ. Pokud se mi líbí příběh a dialogy jsou pěkně napsané, je mi celkem jedno, jestli jsem dominantní nebo submisivní. Jsem totiž taková i v životě, ráda hraju první housle, ale velmi ráda hraju i ty druhé.

Snesla byste vedle sebe takového přísného manžela (či partnera) i ve skutečnosti ?

Ale jo, já mám ráda dominantní chlapy, mužský se vším všudy, jenom nesmí být zlí a záměrně krutí. Dominanci muže snesu velmi dobře, dokonce ji i vyžaduju, ale musí být podložená láskou a humorem, a to každá žena ihned vycítí. Na to máme my ženský radar.

Sama máte syny a ve filmu hrajete matku tří dcer - dokážete posoudit, co je pro mámu těžší? Vychovávat a vypouštět do života syny, nebo dcery?

Nemám možnost srovnání, ale myslím si, že vychovat dobře mladého člověka je to největší umění v životě. Kam se na to hrabe nějaký film?! Mně osobně je líto, že nemám ještě jednu dceru, brala bych ji všemi deseti. Tak si teď musím počkat na snachu a pak třeba na vnučku. Těším se na to už strašně. Se svými syny mám velmi kamarádský vztah, ctíme se, máme se rádi, vážíme si jeden druhého a nepřekračujeme meze svobody toho druhého, a tak si myslím, že takhle bych vychovávala i dceru.

INFO

Jak Simona snáší, že jí synové už dospěli a je jí někdy samotné večer smutno? Přečtěte si v časopise Překvapení č. 19 (v prodeji od pondělí 4. května).

Připravila: Iva Vondrová   Foto: archiv Simony Stašové, Bontonfilm