„Petr Hapka byl opravdový bohém a myslím, že i génius!"

Společnost Kaufland Česká republika se stala partnerem koncertu Petr Hapka žije!, který se uskuteční 25. listopadu v pražské O2 areně. Jedním z účinkujících na této zcela vyprodané show bude Ondřej Ruml. V současné době působí v představení Tančírna, muzikálu Johanka z Arku nebo v rockové opeře Hamlet. Jaký vztah má k zesnulému Petru Hapkovi, a co všechno má tento umělec, který má na kontě již čtyři hudební alba za sebou?

Kde plánujete oslavit Vánoce a příchod nového roku, v Čechách nebo na Kubě? Jaké zvyky a tradice máte s těmito svátky spojené?

Vánoce budeme trávit v Čechách. Přijede za námi z Kuby tatínek mojí ženy, tak se těšíme, jak mu to tady všechno ukážeme. On nikdy v životě nebyl dál, než sto kilometrů od svého rodného města, takže to pro něj bude nesmírně zajímavé a možná i šok. Poprvé poletí letadlem, bude muset přestupovat a tak. No, snad to zvládne.

Blíží se zima a s ní spojené lyžování či snowboarding. Máte z hlediska své profese „zakázané" nějaké sporty?

Jako kluk jsem lezl s tátou po skalách. Dokonce jsem i vylezl na stejnou skalní věž, jako Tomáš Holý ve filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku. A taky rád lyžuju. Jelikož ale v posledních letech nejsem úplně sportovní typ, tak si ani žádné sporty zakazovat nemusím. Naopak, musím se do toho nutit.

Jak byste shrnul letošní rok jak z profesního, tak i soukromého hlediska?

Letošní rok je moc fajn. Převzali jsme Zlatou desku za prodej alba Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha, se stejným projektem nás čeká natáčení živého koncertu 19. listopadu v JazzDocku. Pak budu 25. listopadu zpívat na koncertě Petr Hapka žije! v pražské O2 Aréně a 30. listopadu budu předskakovat úžasné zpěvačce ZAZ ve Fóru Karlín. No a do toho dělám muziku k divadelnímu představení Tančírna, které uvede Městské divadlo Kladno.

Nahrál a nazpíval jste písničky Ježka, Voskovce a Wericha. Čím vás tvorba Osvobozeného divadla zaujala?

Jejich tvorba mě zaujala už v dětství při poslechu alba Dobrý Večer Quintet zpívá J+V+W. Byly to vokální aranže, které napsal dvorní skladatel Studia Ypsilon Mirek Kořínek. Jako kluka mě ty písničky nesmírně zaujaly a pak, asi o dvacet let později, jsem zatoužil si ty písně zazpívat. Chtěl jsem ale, aby zněly tak nějak víc současně, v současném jazzovém zvuku. Poprosil jsem proto pianistu Mateje Benka a trumpetistu Mirka Hloucala, kteří mi na základě mých představ pomohli s novými aranžemi těch písniček. Velmi nás pak potěšilo, když s hostováním na desce souhlasili i Zdeněk Svěrák, Ondřej Brzobohatý a Jirka Macháček.

V listopadu budete účinkovat na koncertě Petr Hapka žije! Co pro vás osobně Petr Hapka jako člověk znamenal. Je pro vás inspirací ve vaší tvorbě?

Petr byl opravdový bohém a myslím, že i génius. Je tolik nádherných melodií co napsal! Vzpomínám si, jak jsem byl nervózní, když mě pozvali na konkurz do lyrikálu Kudykam. Seděl tam režisér Dodo Gombár, Petr Hapka, Michal Horáček a ještě někdo. A vzpomínám si jako by to bylo dnes, jak se po prvních tónech mého zívání Petr rozzářil a díval se na mě s takovým zvláštním zaujetím. To jsem nikdy před tím na žádném konkurzu nezažil. Dodávalo mi to sílu. Inspirací je pro mě Petr snad v tom, že v tvorbě nemá smysl se do ničeho nutit. Buď vám to sepne na první dobrou, anebo se holt musí počkat. Třeba i léta. Aspoň co vím, tak on to tak dělal.

Kterou písničku máte od Petra Hapky nejraději, kterou byste si rád „vzal za svoji"?

Určitě Havrani na sněhu, kterou jsem nazpíval na album Kudykam. Ta písnička je postavená na šesti tónech, na úplně obyčejné stupnici. Už v tom, myslím, tkví Petrova genialita. Někdo by si třeba řekl: „Taková banální melodie..." Ale ono je to v kontextu s tím textem úžasně nosné. A to Petr cítil a bylo mu jedno, že je to jenom šest tónů.

Co budete na zmiňovaném koncertu Petra Hapka žije! zpívat?

Budu zpívat již zmíněné Havrany na sněhu, V penzionu svět, Kurt Vonnegut a pak si tam střihneme s Vojtou Šaškové počmáraní a možná i Bude mi lehká zem s Lenkou Novou.

Letos jste si na Kubě vzal přítelkyni Doris Martinez, se kterou jste již šest let. Jak vypadá pravá kubánská svatba?

Úplně normálně, podobně jako ta česká. Snad jen ta muzika byla trochu jiná a taky bylo docela teplo, takže jsem po chvíli proklínal to, že jsem si vzal oblek. Ale jaký by to byl ženich bez obleku, že?

Jak jste se potkal  vaší partnerkou?

Při jednom televizním přenosu, kde já zpíval a ona mi k tomu tančila. A přeskočila jiskra.

Vaše partnerka pochází ze země nám tolik vzdálené, má váš vztah nějaká zvláštní specifika?

Snad jen to, že mně vadí, když je vedro a jí zase když je zima. Jinak jsme, myslím, sehraná dvojka.

Můžete prozradit některé nastávající projekty, které vás v roce 2016 čekají?

Čeká mě náročný projekt MASS, který připravuje Vojta Dyk. Je to mše, kterou napsal Leonard Bernstein a vyžaduje okolo sto účinkujících. Tahle spolupráce se nedala odmítnout, protože ji připravuje opravdu hvězdný tým. Scénu a režii budou dělat bratři Šimon a Michal Cabani. Hrát bude Český národní symfonický orchestr, který bude dirigovat Oskar Rózsa. K tomu hudba Leonarda Bernsteina - prostě paráda.

Chystáte nějaký nový vlastní projekt nebo spolupráci s jinými kolegy?

Příští rok bych rád vydal další desku. Ale to už jsem chtěl letos, zůstalo to jen u toho, že jsem o tom mluvil. Takže o tom už mluvit nebudu, abych to nezakřiknul. Až to bude jen trochu jisté, tak o tom začnu mluvit. Tvorba se prostě nedá uspěchat, viď Petře.

Stále rád zpíváte písničky Bobbyho McFerrina? Co vás k tomu vedlo a je to váš oblíbenec již z dětství?

No, já vlastně už nevím, kdy jsem ho slyšel poprvé. To bylo někdy kolem roku 98, kdy jsem se připravoval na konzervatoř. Začal jsem zkoumat jeho techniku. To jak pracuje s falsetem a jak ho kombinuje s hrudním rejstříkem, je naprosto ojedinělé a vlastně geniální. Hlavně mě fascinuje, jak jde pořád dál. Nikdy se nespokojí s tím, co už dokázal. Pořád hledá nové, neprobádané. Jó Bobby je věčná inspirace.

Prozraďte nám, zda jste se některé role (ztvárnění postavy) " bál „ natolik, že jste ji odmítl hrát. A pokud ano, jaká to byla a proč?

Žádná taková nebyla. Většina režisérů obsazuje herce do rolí s tím, aby jim to sedělo. Samozřejmě, že se občas stane, že přijdou situace, které máte zahrát, a které vám nejdou úplně po srsti, ale od toho jsou herci.

Jaká byla vaše nejnáročnější muzikálová role?

Myslím, že Martin v představení Kudykam. Velké jeviště Státní opery a civilní role. Pro mě obrovská zkušenost. Pořád jsem se bál, abych nebyl moc, aby to nebylo nepřirozené a ono to pořád bylo málo. Chyběly mi zkušenosti s velkým jevištěm. Naštěstí jsem měl kolem sebe lidi, kteří mi pomohli se s tím poprat. Jo, a pak taky rocková opera Hamlet. Asi nejtěžší zpívání v mém životě.

Připravujete třeba nějaké vánoční specialitky - koncert, CD...?

Ani ne. Vánoce jsou svátky klidu, tak bych si to pro sebe rád dodržel.

Kde vás v současné době můžeme vidět, respektive slyšet?

Koncertuji s kapelou Matej Benko Qunitet, hrajeme již zmíněné „Ježkovky". Do toho zpívám sám s looperem a také jsem součástí koncertního turné Michala Horáčka „Na cestě", kde zpívám po boku Lenky Nové a Františka Segrada. V divadle Kalich mě můžete vidět jako Raimonda v muzikálu Johanka z Arku.

Se kterou hudební osobností byste si rád střihl písničku?

S Anetou Langerovou. Aneta zpívá tak krásně, až srdce usedá.

Cítíte se být více hercem nebo muzikantem?

Ale prosím vás, jakýpak já jsem herec. Já jsem hlavně muzikant, kterého nesmírně baví divadlo. Ale když se najde role, na kterou stačím, tak jsem rád. Pochopil jsem to, když jsem hostoval ve Švandově divadle. Jenom jsem zíral, jak ti opravdoví herci pracují. Patrik Děrgel, Kamil Halbich, Filip Čapka, Robert Jašków, Mirek Hruška..., a tak bych mohl pokračovat dál. To jsou moji hrdinové.

Foto: archiv Ondřeje Rumla