Oba máme slabost pro hořké komedie

Jablko nepadá daleko od stromu - to se potvrdilo v případě herce Daniela Rouse (53) a jeho syna Lukáše (28), který se také už několik let věnuje herectví. Oba se spolu dokonce potkávají na jednom jevišti. A oba si také udělali čas, aby nám odpověděli na naše zvědavé otázky.

Dane, pamatujete si moment, když vám poprvé syn oznámil, že chce být taky herec?

Dan: To si pamatuji, bylo mu tenkrát čtrnáct let a mě to docela udivilo. Nikdy předtím se nezmiňoval o tom, že by chtěl být herec. Spíš ho bavil sport, hlavně fotbal. A upřímně radost jsem z toho moc neměl, rozmlouval jsem mu to. Říkal jsem mu, že by bylo lepší jít na gympl nebo nějakou normální střední školu a po maturitě třeba na DAMU. Ale Lukáš chtěl na konzervatoř.

Lukáš: No zase tak moc jsi mi to nerozmlouval, spíš jsi mi vyprávěl o všech úskalích hereckého povolání.

A vás to neodradilo?

L: Já jsem hlavně nevěděl, kam jít.J A na konzervatoři nebyla matematika, fyzika a chemie, čili předměty, které mi už na základce nedělaly radost.

Kdybyste se mohl teď rozhodnout znovu, jaké povolání byste si vybral?

D: To se budete možná divit, ale mě by strašně lákalo být hudebníkem v nějakém symfonickém tělese. Obdivuji je, jací jsou to mistři, taky bych chtěl umět nastudovat si partituru a pak skladbu precizně zahrát. Občas chodím na koncerty vážné hudby a vždycky mě úplně pohltí ta slavnostní atmosféra. Dneska mě mrzí, že jsem přestal v mládí hrát na piano a na kytaru, že jsem u toho nevydržel. Takže o kariéře hudebníka jen sním... Ale já mám stejně strašně velké ruce a prsty, já bych na piano ani hrát nemohl.

L: No musel by sis pořídit piano se širšími klapkami. :-)

Dan s Ivou Pazderkovou v divadelní hře Hotel mezi dvěma světy

Dane, je něco, co po vás syn podědil? Kromě lásky k divadlu?

D: To vám řeknu přesně - není technický typ jako já. Zvládne jen ty úplně jednoduchý věci. Třeba elektřinu nebo instalatérské práce - do toho se ani jeden nepouštíme. Ale náš kamarád Jirka Lábus říká: „Já jsem šťastný, když zašroubuju žárovku." V tomto ohledu jsme na tom s Lukášem o trochu líp.

Hrajete na jednom jevišti - v čem jsou výhody, v čem nevýhody?

D: Já takhle vůbec nepřemýšlím. Lukášovi do jeho práce nemluvím. Jasně, když vidím, že něco dělá špatně, že je něco někde „falešné", tak mu to řeknu, ale to samé si řekneme i s jinými kolegy. Každému se někdy něco nepovede. Jediná výhoda je v tom, že spolu občas po představení - když hrajeme spolu - můžeme zajít na pivo.

L: Anebo na kulečník. Já jsem rád, že jsem se do Divadla Na Fidlovačku dostal, ale to nebylo díky tátovi. Hrál jsem v Mostě, kde si mě všiml režisér Pavel Šimák. Padl jsem mu do oka, a když začal režírovat na Fidlovačce, nabídl mi roli, pak  další a nakonec jsem tu zakotvil. A jsem za to hrozně rád, poznal jsem nové kolegy, režiséry, je to pro mě výrazný posun. Mě to vždycky táhlo zpátky do Prahy, mám tu zázemí, rodinu, kamarády.

V divadle se převážně hrají veselejší kousky. Jaký humor máte rádi vy?
L: Mám rád Monty Pythony, sarkastické nebo hořké komedie, pro ty mám slabost.

D: V tom se shodneme, taky mám radši hořké komedie než ty prvoplánově veselé. Život přece není jen veselý, ale občas i smutný a tragický. U nás v divadle třeba hrajeme moc pěknou hru, Hotel mezi dvěma světy, a to je trpká komedie. To mám rád. Ale pozor - on je humor obsažen i v klasice, takový Čechov a jeho hra Tři sestry má v sobě také prvky humoru. Škoda, že to někteří lidé nechápou.

„V téhle roli můžu ukázat, co všechno umím," říká Lukáš o roli ve hře Nevěsta, kde hraje zpívá a tančí.

Mimochodem, kdy jste se naposledy od srdce zasmáli?

D: Včera, když jsem byl dabovat další díl seriálu pro HBO. Jmenuje se Web Therapy a jsou tam strašně vtipně napsané dialogy. Někdy se úplně odbourám.

L: Já se nejvíc zasměju doma se svou dvouletou dcerou Eliškou. Začala mluvit a má občas neuvěřitelně vtipné hlášky. Všechno po nás s manželkou opakuje, takže si musíme dávat pozor, co před ní říkáme.

Ve hře Nevěsta v Divadle Na Fidlovačce hrajete dokonce „soky" v lásce. Máte společný vkus, co se žen týče? Jaké se vám líbí ženy?

D: Tak mně je jedno, jestli je žena blondýna nebo bruneta, hlavně nesmí být hysterická. A prudivá. Prudivá hysterka - to je pro mě děsivá kombinace. A taky oceňuji tolerantní ženy,  které nevyčítají každou prkotinu, třeba že se člověk po představení zdrží trochu déle v divadle, že ano.J
L: Mně se líbí ženy, které mají podobný humor jako já. A když si s nimi mám o čem povídat. Hlavně se s nimi nesmím nudit. Se svou ženou jsme už pár let a pořád si máme co říct, rozumíme si, těšíme se na sebe. Nesnesl bych „být na vodítku", potřebuju nechat trochu volnosti, pochopitelně to má nějaké hranice, je to i o respektu a důvěře. Takže tolerance je i pro mě důležitá. No a že se mi líbí hezké ženy, to je snad jasné! Kdo by chtěl žít s nějakou ošklivou ženskou?

Co nejraději děláte, když máte volno?

D: Máme doma dva psy, a když mám čas anebo blbou náladu, mí psi mě z toho vždycky dostanou. Už jen tím, že mě pokaždé radostně přivítají. Rád s nimi chodím na dlouhé procházky. Krásně si vyčistím hlavu.

L: Já když mám volno, věnuji se rodince. Vyrazíme s malou do parku nebo jedeme někam na výlet. Třeba do Chuchelského háje, kde je moc hezky. Když mám Elišku na starosti sám, jedeme občas navštívit babičku nebo tady dědu...

No jo, vždyť vy jste se vůbec nezmínil, zda fungujete jako dědeček...

D: Klidně pohlídám, když je potřeba. Nemám s tím problém. Dokonce už mám v hlavě plán na výlet, kam Elišku vezmu, až budu hlídat.

L: A kam?

D: Pojedeme do Záběhlic k Hamerskému rybníku, kudy vede stezka Green Way, po které dojdeme podél Botiče až do Hostivaře. Cíl je v Toulcově Dvoře, na ekologické farmě plné zvířat. Ideální místo pro děti. Mají tam na co koukat. Na to se těším, Eliška bude určitě nadšená.

Pamatujete si, Lukáši, jak jste jako malý kluk trávil s tátou nejraději čas?

L: Vzpomínám si na to, jak jsme spolu jezdili k moři. Pod stan do borovicových kempů. Táta mě vozil po moři na takovém člunu, ten ještě pořád má, a takhle jsme spolu sami dva strávili někdy i čtrnáct dní z letních prázdnin. Na to vzpomínám strašně rád.

Lukáš perlí v komedii Až naprší a uschne, ve které hraje s Eliškou Balzerovou, ředitelkou Divadla Na Fidlovačce

Máte nějaké zatím nesplněné herecké sny?

D: Nemám žádné křivdy, že jsem nehrál Cyrana nebo Hamleta. Určitě by mě potěšila nějaká pěkná filmová role, ale herců je holt hodně. Teď mě čeká pěkná práce v seriálu České století, budu hrát Jiřího Křižana.

L: Jsem spokojený, tady v divadle mám hezké role. Ale rád bych si někdy zahrál v nějakém dobovém filmu. Uvidíme, jestli taková nabídka někdy přijde.

Co nového teď připravujete v divadle?

D: Zkoušíme novou hru Eva tropí hlouposti. Hrajeme v ní oba, já podezíravého sluhu, Lukáš hraje Hardena alias doktora Stráže. V hlavní roli se jako ztřeštěná Eva vydovádí Marie Doležalová. Určitě to bude pěkná podívaná, diváci se pobaví, takže všechny zveme. Premiéra bude 27. února.

L: Musím říct, že všechny role, co v divadle mám, hraju strašně rád. Hodně si asi užívám roli v muzikálu Nevěsta, tam se můžu vyřádit. A když vidím plné hlediště spokojených diváků, mám z toho nádherný pocit.

Co byste rádi ještě dokázali, stihli?

D: Rád bych si zase koupil kytaru. Kdysi jsem kytaru měl, ale dal jsem ji Lukášovi. Chtěl bych se na ni zase naučit hrát, udělat si na to čas, zopakovat si akordy a jen tak pro sebe si zahrát. Nosím tenhle plán v hlavě už dlouho.

L: Já bych si chtěl najít učitele zpěvu, abych se v něm zdokonaloval, a posléze založit kapelu a zpívat na koncertech. Kdysi jsem v jedné kapele už zpíval a strašně mě to bavilo. Rád bych k divadlu ještě dělal muziku.

D: To ti schvaluju, vždycky je dobrý k divadlu dělat ještě něco na odreagování. Vidíš, v tom se taky shodneme.

Vizitky

• ·         Daniel Rous patří k stálicím souboru Divadla Na Fidlovačce.
• ·         Zahrál si v mnoha českých filmech a seriálech, například Pojišťovna štěstí, Expozitura, Policie Modrava, Zázraky života, Trapasy...
• ·         Je zkušený a oblíbený dabér, jeho hlasem promlouvají například Charlie Sheen, Gary Oldman nebo David Schwimmer ze seriálu Přátelé.
• ·         Žije se svou partnerkou a dvěma psy v Praze.

  ---

• ·         Lukáš Rous je nadšený divadelní herec, vidět ho také můžete v Divadle na Fidlovačce, hostuje v Městském divadle v Mostě.
• ·         Zahrál si v seriálech Strážce duší a v TV filmu Hodina klavíru. Po vzoru otce se pomalu začíná rozbíhat jeho práce v dabingu.
• ·         Se svou ženou a dcerkou žijí v Praze.

Připravila: Iva Vondrová   Foto: Pavel Ovsík a archiv Divadla Na Fidlovačce - Roman Černý