velikost písma malá střední velká
Rozhovory
Setkání s Kateřinou BrožovouNic se nemá přehánět
Autor: RedakceHerečka Kateřina Brožová (44) o sobě říká, že je vesničanka z Prahy. Bydlí totiž pár kilometrů za hlavním městem, a když nemusí odjíždět za prací do divadla, na natáčení seriálu nebo na moderování, ráda zůstává doma. A jakmile má volnou chvíli, jezdí s desetiletou dcerkou Kačenkou na koni nebo rybaří.
Rybaření není tak úplně typický ženský koníček.
Možná ne, nevím. Mě k němu přivedl v dětství tatínek, který mě vždycky bral s sebou k vodě. Později jsem si pořídila rybářský lístek, ale byly roky, kdy jsem se k rybaření vůbec nedostala. Teď o prázdninách jsme byly s dcerkou pár dní na Orlíku, kde jsme si rybaření užily. V létě, když jsou divadelní prázdniny, je víc možností a hlavně času. Navíc doma to máme k řece kousek. Ale během roku se ten čas hůř hledá. A když už jsem ho nějaký měla, spíš jsme šly jezdit na koni.
Ke koním vás také přivedl tatínek?
Koně jsem si zamilovala sama. Stáje byly kousek od domu, kde jsme kdysi s rodiči bydleli. Měla jsem sice spoustu různých kroužků, ale ke koním jsem utíkala každou volnou chvilku. Pak jsem dlouho nejezdila a vrátila se ke koním zase až před rokem s Kačkou. Sice jsem jí bránila, ale nešlo to. Taky propadla lásce ke koním ve stejném věku, jako kdysi já. Tak jezdíme spolu. A před pár měsíci jsem se možná tak trochu zbláznila, ale koupila jsem nám vlastního koně. Splnila jsem si tím svůj velký sen z dětství, vždycky jsem si ho přála. No a když koně teď máme, musíme se mu věnovat. Naštěstí je ustájený kousek od místa, kde žijeme.
To už je ale jinde, než jste žila s rodiči.
S rodiči jsme původně bydleli na sídlišti, kde ale byla spousta zeleně, a pak jsme se přestěhovali do domku na okraji Prahy 8, kde jsem žila od svých šesti do šestnácti let. Na konci ulice už bylo pole, blízko les, nedaleko statek a jezdecký oddíl. Proto říkám, že jsem vesničanka z Prahy. Nějakou dobu jsem pak žila v bytě, ale po pár letech zase v domě. Když jsem po rozvodu hledala dům, kde bych žila s dcerkou, volila jsem intuitivně podobné místo, kde jsem vyrůstala. A našla jsem ho úplně náhodou, na inzerát. Pro mě je příroda kolem mě, zpěv ptáků, šumění lesa a ticho kolem strašně důležité. Možná to zní banálně, ale tohle všechno mě uklidňuje a nabíjí energií. Potřebuji být uprostřed přírody. Centrum města je sice pěkné, ale žít bych v něm nechtěla.
Takže nelitujete, že skončíte natáčení, nebo představení v divadle, a jedete autem domů třeba čtyřicet minut?
Není to zas taková dálka. A já si cestou zpátky krásně vyčistím hlavu. Nepříjemné to je, když je velký provoz, což bývá poměrně často. Ale dá se to zvládnout. Všechno má svá pro a proti. A já si zvolila tuhle variantu.
Momentálně jezdíte nejčastěji na natáčení primáckého seriálu Cesty domů. Koho tam hrajete?
Hraju moc zajímavou postavu, ředitelku nadace Helenu Šeborovou, partnerku majitele velké firmy. Žijí spolu dlouhá léta a mají ne úplně vyrovnané vztahy v rodině. Je bezdětná a její nadace pomáhá nemocným dětem. Helena rozhodně není černobílá, život ji přivede do velmi nečekaných situací. Snad každý z herců vám potvrdí, že hrát kladné postavy je trošku nuda, mnohem lépe se hrají ty ostatní. Což některé divačky ne vždycky přijmou. Ale Helena je pěkně vyvážená, moc se mi líbí a netrpělivě čekám na každý další scénář, protože příběh našich postav nabírá pěkné obrátky. A kromě natáčení seriálu jsem od září zase naskočila do rozehraných představení v divadle.
Do kterých?
Hraju v muzikálech Bídníci a Kat Mydlář, v Divadle bez zábradlí v představení Terasa a v Divadle Palace v komedii A do pyžam!. V Hudebním divadle v Karlíně mám také jedno představení, které je pro mě už jakousi srdeční záležitostí. Už zhruba osm let účinkuju jako královna Eliška v muzikále Noc na Karlštejně, Karlem IV. je Petr Štěpánek, který hraje v Cestách domů právě mého zmíněného přítele Václava Janáka. Jsem moc ráda, že se s Petrem konečně potkáváme i před kamerou. Oba jsme nástupem do Cest domů naskočili do rozjetého, už dva roky běžícího projektu, tak doufám, že naše postavy diváci přijmou a budou je jejich osudy zajímat. Doufám, že je bude zajímat celá nová rodina Janákových.
Čeká vás také nějaká premiéra v divadle?
V Divadle na Vinohradech už od poloviny srpna zkoušíme s režisérem Radkem Balašem muzikál Jak udělat kariéru snadno a rychle. Je to sice muzikál, ale já v něm mám činoherní roli. Premiéra bude začátkem října. Na Vinohrady jsem se tak vrátila zhruba po dvanácti letech, je to pro mě trošku zvláštní pocit. Když tam vstupuji, naskakují mi vzpomínky na mé začátky a mnoho představení a kolegů. Momentálně jsou v jednání další role - muzikálová Mata Hari a ještě dvě velmi zajímavé nabídky, o kterých zatím nesmím mluvit. Ale na všechny se moc těším. Na podzim mě čeká také celá řada různých koncertů a charitativních akcí, kde zpívám a někdy i moderuju.
Vy nejen že zpíváte, ale vydala jste také čtyři alba. Chystáte například nějaký koncert?
Své vlastní koncerty mám v plánu, ale jsem dost vytížená ve více oborech najednou, a tak uvidím, kdy přijde ten správný čas. Ale zpívám při různých příležitostech během společenské sezóny poměrně často.
Zkoušela jste někdy písničky textovat?
Zkoušela a moc mě to bavilo. Ne že bych se hned cítila být textařkou, ale když mě k tomu donutila situace, slova se mi vybavovala úplně sama. Až jsem byla překvapená. Naopak, když jsem byla v klidu a pohodě, nic mě nenapadalo. Zřejmě musí být člověk trochu ve stresu, aby to fungovalo.
Ale člověk musí rozlišit stres a stres.
To je pravda. Zdravý stres, který vás vybičuje k co nejlepšímu výkonu nebo k tomu, abyste obstála před konkurencí, je určitě dobrý. Ale dlouhodobý stres v situaci, kdy natáčíte, hrajete divadlo, vystupujete na různých akcích, pečujete o dítě, pomáháte rodičům, staráte se o dům a několik zvířat, se nedá zvládnout. Všeho moc škodí a nic se nemá přehánět. A toho já se snažím držet.
Vizitka:
- Kateřina Brožová se narodila ve znamení Vodnáře, respektive 9. 2. 1968 v Praze v umělecké rodině, maminka působila jako primabalerína Národního divadla, tatínek je houslový virtuoz.
- Vystudovala DAMU.
- Jezdí na koni a rybaří.
- Má desetiletou dceru Kateřinu.
- Vydala čtyři sólová alba.
- Účinkuje v muzikálech Bídníci, Kat Mydlář, Noc na Karlštejně, v divadelních inscenacích Terasa a A do pyžam!.
- Vidět jste ji mohli v mnoha televizních inscenacích a filmech jako například Znásilnění nebo Slečna Guru a seriálech Život na zámku nebo Pojišťovna štěstí, momentálně hraje v Cestách domů, natočila mj. filmy Stav ztroskotání, Czech Made Man nebo Hranaři.
Připravila: Monika Seidlová Foto: Tomáš Pánek a archiv FTV Prima a TV Nova