Největší relax? Den s mým synem!

Šéf baletu ND Petr Zuska (42), který patří k mezinárodně uznávaným choreografům a tanečníkům, se vrátil z baletního sálu z náročné zkoušky, otevřel si pivo, osvěžil se a pak ochotně a s úsměvem odpovídal na naše zvědavé otázky.

Jak vypadá běžný den šéfa baletu? Ráno vstanete a...

Tak to je pokaždé jiné. Někdy mám hned od rána nějaké jednání, někdy chvátám na zkoušku... Ale když to jde, dám si ráno snídani, třeba banán, kafe a občas stihnu jít i ven se psem. Pak mě obvykle čeká trénink nebo zkouška choreografie a potom papírování, vyřizování pošty, porady. Někdy se jdu ještě večer podívat na představení, takže domů dorazím hodně pozdě. Ale s přibývajícími léty se učím být víc pánem svého času. Snažím se zorganizovat si věci tak, abych měl čas i na rodinu.

Jak by měl vypadat váš ideální den?

Takové dny zažívám třeba na naší chalupě na Slovensku. Ráno vstanu, naštípu dříví, pak jdeme se ženou i malým na túru, po dobré večeři si dám borovičku, brnkám na kytaru a koukám do ohně... Ale věřte, že spoustu ideálních dnů zažívám i během roku a týkají se mé práce, protože moje práce je můj koníček.

Co vás nejvíc naplňuje - tančit, dělat choreografii, manažersky řídit balet?

Rozhodně mě daleko víc naplňuje tvůrčí práce než šéfování, ale všechno, co v divadle dělám, je spolu těsně provázané. Jako šéf baletu se musím starat nejen o soubor, ale i o chod divadla, denně řešit provozní a technické problémy, a když se problémy kupí, někdy to člověka zmáhá. Chvála bohu mám pod sebou šestičlenný administrativní tým šikovných lidí, takže mnoho věcí vlastně vůbec neřeším. Je ale stejně tak plno problémů a rozhodnutí, které mne neobejdou. Zatímco když třeba sám tančím - i když je to dřina a s věkem stále větší - je to pro mě vlastně psychický relax, protože se soustředím jen na sebe nebo na svou partnerku a nic jiného neřeším.

Při choreografii zase něco vytvářím, čímž se dostávám sám v sobě jakoby do jiného světa, což je určité vnitřní uspokojení duše. Takže kdybych měl udělat hierarchii, byla by na nejvyšší příčce choreografie, pak tancování a nakonec šéfování. Ale všechno je navzájem provázané a neumím to od sebe oddělit.

Nezmáhají vás cesty do zahraničí, kam často jezdíte dělat choreografie pro jiné soubory?

Vůbec ne, individuálních choreografií, které dělám v cizině, bych se nerad vzdával. Za prvé mě těší, že se mi tam práce daří, a to právě díky tomu, že se mohu soustředit jen na choreografii a neřešit dennodenně provozní a manažerské věci. I když jsem samozřejmě na telefonu. Moje zahraniční projekty mívají úspěch, což mě pochopitelně těší. Za druhé jsou mé pracovní pobyty v cizině pozitivní i pro celé Národní divadlo. Vnímám to jako propagaci naší kultury a jistou prestiž. A další věc - vidím, jak se pracuje jinde, a přenáším pak pozitivní zkušenosti a inspiraci i do našeho souboru. Jsem přesvědčený o tom, že když člověk nevytáhne paty a nesbírá zkušenosti po světě, jeho vnitřní motivace slábne. Snadno pak propadá přesvědčení, že všechno dělá dobře a nic není třeba měnit. A to je podle mě chyba.

Je něco, co třeba baletky a tanečníci nesmějí? Třeba lyžovat?

Dřív se to tak bralo, ale já nikomu nic nezakazuji. Sám si rád jedu zalyžovat... Každý má mít nějakou vnitřní odpovědnost a zbytečně neriskovat, na druhou stranu i tanečníci potřebují relax něčím jiným než tancem a hodně z nich rádo dělá některé druhy sportů...

Jak nejraději relaxujete vy?
Pro mě je velký relax můj syn, protože mě baví si s ním hrát.  Mám pocit, že já od něj dostávám víc než on ode mě. Když moje žena, která vede pohybové studio, musí o víkendu pracovat a já mám synka na starost celý den, vyloženě si to užívám. Ráno s ním vstávám, hrajeme si, jdeme ven, uvařím mu oběd, večer ho uložím... Vlastně jsem jakoby nic neudělal, ale mám z takhle stráveného dne velmi dobrý pocit. No a pak taky rád relaxuji s kytarou, nebo si dám sklenku vína (no, spíš lahev J), pustím si dobrou muziku. Tomu moje žena říká, že si jdu „pohodovat". A taky moc rád jezdím na koni...

Na koni?

No vidíte, copak já můžu svým lidem v souboru něco zakazovat :o)?

Čím vám manželka udělá největší radost?

Když něco dobrého uvaří, protože vaří moc dobře. A radost mi dělá vůbec tím, jaká je. Musím říct, že v osobním životě jsem hrozně moc spokojený. Díky ní.

Proč vlastně vaše paní skončila s baletem?

Byla demisólistka baletu ND, ale po narození syna se rozhodla, že už se do divadla nevrátí. Chce se věnovat synovi a profesionálně jít jinou cestou, a já to chápu. Vlastně jsem spokojený. Když jsme se dřív potkávali v práci a pak i doma, nebyl to vždycky med. Teď, když mám nějaké pracovní problémy, mohu se jí doma svěřit a rozebrat to s ní, vyslechnout si její názor... A naopak přes ni mám teď šanci já pronikat do trochu odlišných sfér.

Jaké plány máte do budoucna?

Já nechávám věci plynout, o ničem konkrétním nesním. V mládí jsem byl vyloženě plánovací typ, ale pak jsem pochopil, že začnete-li plánovat, tlačíte víc na pilu a stejně ničeho nedosáhnete. Věřím tomu, že pokud má v sobě člověk přirozený motor, který vás žene dál, cesta vás povede k cíli... Kdysi mi jeden známý řekl - když se se mnou tehdy rozešla partnerka a já ji chtěl strašně získat zpátky: „Chceš-li uchopit, pusť." A ono to opravdu tak funguje, nejen v lásce, ale i v práci.

Na jaké baletní představení byste pozval naše čtenářky?

Repertoár baletu ND je široký, záleží na vkusu každého. Pokud by měly chuť na čistou tradiční klasiku, určitě je nezklame Labutí jezero. Kdo by chtěl něco netradičního, doporučuji celovečerní představení Sólo pro tři. Dělal jsem k němu choreografii na hudbu Vladimíra Vysockého, Jacquese Brela a Karla Kryla. Tohle výjimečné představení má velký úspěch i v zahraničí a já jsem na něj opravdu pyšný, protože se myslím moc povedlo.

VIZITKA PETRA ZUSKY:

• Narodil se ve znamení Lva.
• Jako sólista i choreograf působil mimo jiné v ND, Laterně Magice, v Mnichově, Hamburku, Drážďanech a Düsseldorfu, v kanadském Montrealu, v Rusku, Lotyšsku, Dánsku a Austrálii.
• Už devět let je šéfem baletu ND.
• Za svou práci choreografa i taneční výkony získal řadu  mezinárodních ocenění, je i držitelem dvou cen Thálie.
• V loňském roce byl členem poroty televizní soutěže StarDance.
• Domluví se plynně anglicky, rusky, trochu německy a francouzsky vlastně skoro ne :o).

Připravila: Iva Vondrová

Foto: archív ND