Nejraději se s dcerkou mudláme

Autor: Redakce

Půvabná herečka Kristýna Frejová (39) stráví většinu léta na jevišti. Ve Švandově divadle totiž připravili pro diváky projekt Báječné léto s Michalem Vieweghem, na kterém se Kristýna aktivně podílí. Takže řeč byla především o divadle, ale také o životě...

Ve hře Biomanželka podle knihy Michala Viewegha hrajete dulu, která vyznává zásady zdravého životního stylu, bio, porody doma... Máte se svou postavou něco společného?

Absolutně nic. Ve hře vlastně vystupují tři hlavní postavy - spisovatel Mojmír, jeho žena Hedvika a dula. A právě ta slovy Mojmíra „infikuje Hedviku virem iracionality".

Na čtené zkoušce ke hře Biomanželka trénovali tři hlavní protagonisté: Kristýna Frejová (vpravo), Filip Čapka a Petra Hřebíčková

A vy nevyznáváte bio?

Ano, ale ne nijak militantně. Ráda nakupuji biopotraviny, snažím se vařit zdravě a úplně nejraději jezdíme s Ráchelkou ke kamarádce Nadě na statek, která načepuje kozí mléko od Lízy rovnou z vemínka do hrníčku , Ráchelka ho hned vypije a moc si na něm pochutná. Nikdy jí z něho nebylo špatně, i když poprvé jsem se obávala, jestli tuhle nečekanou „bionálož" dovezeme ze statku až do Prahy :-) Tak takhle já si představuji ideální bio.

Hra humorně popisuje dopady přehnané aktivity jednoho z partnerů na manželství. Co je podle vás nejdůležitější, aby manželství dobře fungovalo?

Kdybych to věděla, tak bych žila v nějakém šťastném manželství. Což nežiju, takže asi nejsem dobrý rádce.

Které chyby nebo zlozvyky nejste ochotná partnerovi tolerovat?

Každý máme nějaké návyky a zlozvyky. To přece není o tom něco tolerovat, ale naučit se partnerovy zlozvyky milovat. Jinak s ním nemůžete žít. Vždycky se musím smát, když slyším od kamarádek, jak si myslely, že se kvůli nim partner změní. Nikdo se nemění, a pokud ano, tak páchá násilí sám na sobě. Ale obecně - myslím si, že jsem schopná pochopit i odpustit spoustu věcí, ale nikdy ne lež!

Říkala jste, že vaříte zdravě. Tak na čem si u vás doma nejvíc pochutnáváte?

Nejíme vůbec omáčky a knedlíky, maso jíme poměrně málo. Ráchelka chodí do školky, kde mají vynikající paní kuchařku, takže tam se dobře nadlábne, a já už pak většinou řeším jen večeře. My jsme hodně polévkové. Dělám polévky jako hlavní jídlo, nejraději slepičí. Bohužel je často problém sehnat chlazenou slepici a mražené potraviny v podstatě nepoužívám Často dělám i zeleninové saláty. Vlastně teď je to tak, že se Ráchelky zeptám, na co má chuť, a podle toho se zařídím.

A na co má Ráchelka nejčastěji chuť?

To je různé. Musím ji pochválit, je strašně šikovná. Ve svých 4,5 letech už si umí sama uvařit krupicovou kaši. Už ví, kolik je potřeba mléka, kolik lžic krupičky, ví, že je potřeba být opatrná, aby se nespálila. Samozřejmě u ní stojím a hlídám ji, ale jinak postup už zvládá dokonale sama.

Jak si udržujete kondici kromě toho zdravého stravování?

Dřív jsem hodně sportovala, dokonce jsem i závodně plavala. Teď už sport pravidelně nestíhám, ale poctivě každé ráno cvičím sestavu Pět Tibeťanů. To mohu každému vřele doporučit. Ono se to nezdá, ale ty cviky jsou docela náročné, když je děláte pořádně, a jsou tak důmyslně propojené, že krásně protáhnete a posílíte celé tělo. A zabere to tak třináct patnáct minut. Jinak mám pohybu přes den dost...Do školky, na zkoušku, se psem, do divadla...

Ve hře Kurz negativního myšlení řešíte manželskou krizi s handicapovaným manželem. Jak to máte s negativním myšlením vy osobně?

Asi takhle - za posledních pět let se v mém životě stalo hodně zásadních věcí - narození dcery, smrt maminky, rozpad vztahu... Takže můj největší úkol bylo zbavit se svého vnitřního vzteku a hysterie, a to se mi myslím docela povedlo. I když to byla velká fuška. Nevidím věci negativně, i když to neznamená, že nejsem schopna přiznat si realitu. Věřím, že co člověk vyřazuje, to přitahuje. Proto si poslední dobou dávám pozor i na to, co říkám, protože i špatné slovo nebo myšlenka se vám může v podobě negativní energie vrátit. Snažím se prostě skrze sebe pozitivně působit, neškodit a musím to zaklepat - už delší dobu to prokazatelně přináší kladné výsledky.

To jste dokázala sama si to takhle srovnat v hlavě?

Ne, to byl dlouhodobý proces. A hodně mi pomohl můj kamarád psycholog Andrew Urbiš, který působí v Čeladné v Beskydech. Pracuje netradičními maorskými a východními metodami, které mi vyhovují. A když jsem zjistila, že změny v myšlení a prožívání fungují, že to není iluze, ubezpečila jsem se, že je určitě správně touto cestou jít.

Jakou vlastně máte povahu - zač byste se pochválila, s čím bojujete?

Určitě mám sklon k závislostem, jak na lidech, tak na všech možných „příjemnostech" - káva, cigarety. Akorát naštěstí nejsem vůbec na sladké a kouřit jsem také přestala. Myslím, že jsem dost impulsívní a ráda bych se ještě víc vyklidnila, na tom stále pracuji. Narodila jsem se ve znamení Štíra a ti mají dobrou intuici, což u mě určitě platí. Nerada tedy někoho odsuzuji na první pohled, ale málokdy se ve svém odhadu spletu.

Jak nejraději trávíte čas s dcerou?

Nejraději se s Ráchelkou mudláme - to její slovo, vymyslela ho sama a mudlala mě od prvního dne, kdy se narodila, a dělá to dodnes. Znamená to, že mě ručičkou hladí po paži, a to ji uklidňuje. Vždycky říká: „ Maminko, ty tady máš ty krásné chlupičky :-)." Prostě mě takhle mudlá a u toho si povídáme, čteme... To jsou pro nás obě ty nejkrásnější chvíle.

Jak dobíjíte baterky?

Tak dítě je velký energizer. Ale jinak moc koníčků nestíhám. Dřív jsem plavala, jezdila na kolečkových bruslích, na koni, potápěla se. A všechno bych to ráda naučila i Ráchelku. Za pár dní spolu jedeme na raft a určitě ji chci letos v létě naučit pořádně plavat...abych se mohla, když jsme spolu u vody konečně aspon trochu uklidnit. :-)

Jaká jste maminka? Přísná?

Snažím se Ráchelku vychovávat k dialogu. Nikdy jsem jí neřekla: " Neodmlouvej", protože mě hrozně zajímá její způsob myšlení, argumentace. I mě to obohacuje a leccos se díky tomu naučím, protože její otázky a komentáře jsou zatím absolutně čisté, nezkažené. Díky našim rozhovorům už Ráchelka ví, co je to menstruace, co to byl holocaust. Prostě na ta slova někde narazila a přišla se mě zeptat, co to je, a já jí to po pravdě vysvětlila. Nemyslím, že je dobré děti odbýt, ať už přijdou s čímkoli, jenom proto, že usoudíme, že je to na ně příliš složité. Myslím, že děti přijdou vždycky přesně s tím, s čím mají přijít...

A co děláte, když zlobí?

Z 99procent dítě zlobí, když si přijde odstrčené, a to proto, abychom si ho všimli. Myslím, že dobře položená otázka je: „Co ve mně způsobilo, že zlobí?" a ne „Proč mi to, sakra, dělá?" Když taková situace u nás doma nastane, vždycky si s vypětím sil říkám: „Klid, jsi uprostřed bouře, a ta bouře přejde." Nechci na ni zbytečně zvyšovat hlas nebo ji trestat fyzicky, protože to nejvíc vytrestám sama sebe. Trápím se pak do večera tím, že jsem situaci nezvládla. Ale aby to nevypadalo, že jsem nějaká světice, když už je toho všeho moc, tak taky vždycky nemám nervy Dalajlámy...:-)

Jaké máte pracovní plány do budoucna?

Zatím nestíhám nic jiného než divadlo. Kromě Švandova divadla ještě jezdíme s velmi úspěšným zájezdovým představením, které hrajeme v Divadle Pallace, a sice Líbánky. Alternuji s Jitkou Čvančarovou, za partnera mám Jirku Langmajera a jde o takový partnerský čtyřúhelník. Dál zkouším do Řeznické krásnou hru od Palomy Pedrero Noci neuchopitelné lásky, která bude mít v režii Jany Janěkové premiéru v říjnu. Ve Švanďáku připravujeme původní kabaret ke 130. výročí Švandova divadla Smíchoff/On, kde se moc těším na první spolupráci s vynikající režisérkou Natálií Deákovou.

"Kdybych nebyla herečkou? Tak to bych strašně ráda chtěla být novinářkou!"

Napadlo vás někdy co byste dělala, kdybyste nebyla herečkou?

Tak to bych strašně ráda chtěla být novinářkou!

... a dělat rozhovory s úspěšnými herečkami?

Tak to asi ne... mě by spíš bavilo dělat něco ve stylu časopisu Respekt. Potřebuju díky své Štíří povaze vidět pod povrch věcí a dávat si věci do souvislostí... Takže by mě určitě nejvíc „rajcovala" investigativní novinařina.

TIP

Co si myslí o Češích? A jak se jí hraje role Heleny Vondráčkové ve hře Gottland? Přečtete si v tištěné verzi Překvapení č. 31 (vychází 1. srpna)

Kristýna Frejová