Nedělám žádné vylomeniny

Herec Matěj Hádek (36) přijel na rozhovor na pražskou Kampu na kole. A právě kolo se stalo tématem našeho povídání...

Matěji, nejste tak trochu sebevrah?

Proč myslíte? Kvůli tomu kolu?

Přesně tak. Já bych měl strach jezdit po Praze na kole...

To je adrenalin. Ale já stejně nedělám žádné vylomeniny a nikoho neohrožuji. I když obrubník nebo schody pro mě nejsou překážka. No, možná bych si měl koupit helmu...

Co konflikty s řidiči?

To nestojí za řeč - sem tam někdo zatroubí nebo utrousí pár jadrných slůvek. Jednou jsem však vytočil městskýho policistu...

Jak?

Vjel jsem na liduprázdný chodník. Jemu to ale stejně vadilo - kvůli vyhlášce.

Následovala výchovná přednáška?

Něco na mě křičel z druhé strany ulice, ale nebylo ho moc slyšet. Mávl jsem rukou a omluvil se - nechtěl jsem ho provokovat, bylo mi ho spíš líto, protože byl strašně tlustý. A na ten chodník jsem stejně vjel znovu. Ale až za zatáčkou, aby se tomu policistovi zbytečně nezvedal zřejmě už tak dost vysoký krevní tlak.J

Na kole řádíte také v novém filmu Posel, který se natáčel v Brně a v říjnu se objeví v kinech. Prý to byla hodně divoká jízda...

Byl to jeden dlouhý „trip", který trval skoro měsíc. Přes den jsme makali a večer jsme to vždycky zhodnotili někde v hospodě.

Ve filmu kličkujete mezi lidmi, auty nebo tramvajemi a občas si z něčeho i skočíte... Byl to velký risk?

Je pravda, že někteří řidiči nám pěkně nadávali a jejich reakce ve filmu budou zcela autentické. Během natáčení jsme měli dohodu s dopravním podnikem, takže tramvaje na domluvených místech zpomalovaly víc než obvykle. Za plného provozu a bez předchozí domluvy by si to štáb „nelajsnul".

Kolik práce měli kaskadéři?

Občas jsme je na plac „pustili", ale jinak těch pár schodů jsme s Jirkou (pozn. red. s hercem Jiřím Vyorálkem) zvládli sami. Brácha (pozn. red. herec Kryštof Hádek) mi nedávno říkal, jak točili jednu scénu pro film Všiváci - po okapu měl z výšky asi patnácti metrů sjet na zem. Sice byl jištěný, ale když to zkoušeli potřetí, měl toho plné zuby. Nekontrolovatelně se mu začala třást noha a dál už to prostě nešlo. Pak musí nastoupit kaskadéři.

Během natáčení jste se dostal i na klopenou cyklistickou dráhu. I když jsem na dráhovém kole nikdy neseděl, vím, že je to podstatně složitější než na klasickém bicyklu. Měl jste nějaký karambol?

Jeden jo. Dráhové kolo nemá brzdy a volnoběh, takže musíte pořád šlapat. A profíci dokážou na dráze neskutečné věci. Třeba v nejvyšším bodě zatáčky se zastaví a pak to rychle pustí dolů. Chtěl jsem si to vyzkoušet - po zadku jsem sjel dolů a odřel si „držku".J

Kdo vás učil před natáčením na dráze jezdit?

František Jursa - legenda československé cyklistiky. Je mu přes osmdesát, ale v očích má ty plamínky pořád. Kdyby mu to tělo dovolilo, jezdil by dál. Strašně fajn chlap.

Bral by vás do týmu?

No... Sice mě chválil, ale byla to taková motivační pochvala. A já stejně nemám na dráhovou cyklistiku tu správnou postavu. Tam se uplatní spíš namakaní chlapi než srnky.

Ve filmu Posel hrajete Petra - kurýra a tak trochu i flákače. Budou ho diváci milovat?

Myslím, že ne. Petr sice není vyloženě „hajzl", ale dvakrát hezky se zrovna taky nechová. Režisér Vladimír Michálek ho přirovnal ke kojotovi...

Ke kojotovi? Proč?

Kojot je specifické zvíře. Chytré, sobecké a hodně riskuje. A přesně takový je i Petr.

Vy máte na podobné role vůbec štěstí. Třeba z Edy Hartmana ve Zdivočelé zemi se vyklubala pěkná „svině". Milý, přátelský, ale ve skutečnosti by zřejmě udal i vlastní matku...

Nevím, co bych dělal na jeho místě. Chtěl studovat diplomacii, avšak strýci, který byl politickým vězněm, to nešlo. Proto se přidal k estébákům a začal jim donášet, když se dostal k Maděrům na statek.

A zlomil srdce Ivance Maděrové...

Prostě selhal. Osobní prospěch upřednostnil před morálkou. Ale nechci to zjednodušovat. Nevím, jak bych se zachoval já, kdybych stál před podobnou volbou. Právě tenhle vnitřní boj je to, co mě na roli Edy nejvíc zajímalo.

Eda se objeví také ve čtvrté řadě Zdivočelé země, kterou začíná vysílat Česká televize. Vrací se, aby znovu škodil?

Řekl bych, že tentokrát bude tak trochu bojovat s vlastním svědomím. Jednoduše si uvědomí, že má Ivanku skutečně rád a bude si chtít zasloužit druhou šanci...

Bavilo by vás žít na statku? Starat se o krávy a koně?

Rád jsem si to zahrál, ale jestli bych tam vydržel i ve skutečnosti, opravdu nevím. I když o jednoho koně jsem se už staral.

Povídejte...

Jako kluk jsem jezdil na koni v jednom z dílů Dobrodružství kriminalistiky. Když jsem se na něho vyhoupl, měl jsem pocit, že jsem se v tom našel. Ta živá, mnohasetkilová síla pod vámi je prostě něco!

A jak jste se tedy dostal k tomu svému koni?

To bylo o pár let později. Dlouho jsem nejezdil, až jednou jsem se bavil s Václavem Vydrou a došla řeč na jednu bezprizorní kobylu, tak jsem se jí ujal.

Jak se jmenovala?

Šňupka. Byla celá hnědá, s černými ponožkami a bílou lajnou na šňupáku. Tři roky jsem ji měl ustájenou na jednom statku, kam jsem za ní chodil. Jenže pak už to nešlo skloubit s prací, takže jsem se jí musel vzdát. Skončila ale v dobrých rukou, to jsem si pohlídal.

Na čem momentálně pracujete?

Nedávno jsem pro Českou televizi točil detektivku Smrt mladé stopařky. Moje role je sice menší, ale o to víc zajímavá. A v jedné scéně s Davidem Matáskem dokonce dojde i na facky, což mě dost bavilo, protože s ním je na place opravdu sranda.

Čeho byste chtěl jako herec ještě dosáhnout?

Takhle to neberu. Chci prostě dělat slušné řemeslo a hrát divadlo, které mě bude bavit.

A když to nepůjde?

Tak se poohlídnu po něčem jiném. Třeba po nějakém tom statku.J

Vizitka:

• Narodil se ve znamení Střelce.

• Vystudoval Státní konzervatoř v Praze.

• Zahrál si ve filmech naoř. Záhada hlavolamu, Non Plus Ultras nebo Tobruk.

• Namluvil roli chasníka Ondry v celovečerním 3D animovaném filmu Kozí příběh.

• Má dva bratry, starší Ondřej je lékařem, mladší Kryštof hercem.

• Má rád kolo, běžky a pivo.

Připravil: Milan Uram   Foto: Jef Kratochvíl, Zuzana Páchová, archiv ČT