velikost písma malá střední velká
Rozhovory
Setkání s Lenkou FilipovouNa svou dceru jsem velmi pyšná
Autor: RedakceZpěvačka Lenka Filipová (60) má sice krásný dům v Praze, ale moc si ho neužije. Je pořád na cestách kvůli svým koncertům. Naposledy dokonce uspořádala koncert na nádraží, z kterého vzniklo nové CD/DVD.
Jak vás napadlo uspořádat koncert na nádraží?
Pro nové CD/DVD Concertino Live jsem dlouho přemýšlela nad zajímavým místem, kde záznam uskutečnit. K nádražím a vlakům mám obecně velmi blízký vztah. Jako mála jsem prázdniny často trávila u svých prarodičů v Pardubicích. Nikdy nezapomenu na ty kouzelné chvíle strávené s mým dědečkem na lokomotivě, třeba byť jen u svačiny. Masarykovo nádraží mám velmi ráda, je to nádherné architektonické místo s kouzelným géniem loci.
Nerušilo vás houkání vlaků?
Přiznám se, že vůbec ne. Šli jsme na toto místo s tím, jaké je, a síla atmosféry si nás získala. Navíc si myslím, že výsledek dopadl skutečně velmi dobře. Všichni zúčastnění, kteří na tomto CD/DVD pracovali, mu vtiskli něco ze sebe. Ode mě jim za to patří vřelý dík.
Vaše dcera Lenny je též úspěšnou zpěvačkou. Jste na ni pyšná?
Jakou čekáte odpověď? Jsem na Lenku velmi pyšná a dělá mi velkou radost.
Plánujete koncertovat spolu?
Lenka je v současnosti na studiích v Londýně. Se svojí muzikou také koncertuje i hostuje u jiných interpretů. Když nám to naše časové možnosti dovolí, Lenka se mnou vystupuje jako speciální host na vybraných koncertech.
Není vám líto, že už vylétla z hnízda? Přece jen to bylo vaše vymodlené dítě, které přišlo až na prahu vaší čtyřicítky.
Každé dítě jednoho dne z hnízda vylétne. Běh času je nezastavitelný. Líto mi to ale není, jsem na ni velmi pyšná, na ni jako osobnost i na její práci. Dělá mi velkou radost. Když mi to moje možnosti dovolí, vypravím se za ní do Londýna a podnikneme spolu nějaký výlet nebo třeba jen tak relaxujeme a klábosíme o hudbě a o všem s ní spojeném. Tolik co dříve ji ale nevídám, to je pravda. Často se mi po ní stýská a těším se vždycky na chvíli, kdy se uvidíme.
Je skvělé, že jste se po zdravotních komplikacích opět dala dohromady a můžete vystupovat. Bylo to pro vás těžké období? Nemoc a zdravotní problémy nejsou vskutku nic příjemného, to myslím pro nikoho. Pomohla mi moje rodina, moje hudba i moji fanoušci. Jsem také velmi ráda, že toto období je již dávno za mnou a já se mohu znovu naplno věnovat své kytaře, hudbě, koncertům i rodině.
Máte nějaký rituál, jak nastartovat den, abyste se cítila skvěle?
Nejlepším startovacím rituálem pro skvělé dny je vydatný odpočinek, spánek. Samozřejmě bez snídaně se neobejdu, to je základ dne i zdravého životního stylu.
Jak by vypadal váš den, kdybyste si chtěla odpočinout?
Spala bych až do oběda.
S manželem bydlíte v domku na Praze 6. Proč jste si ho pořídili zrovna tam?
Rozhodovali jsme se dlouho, ale nakonec zvítězil domeček ve staré zástavbě Prahy 6. Vzhledem k tomu, že dům byl z první republiky, úpravy byly nutné. A vzhledem k tomu, že mým oborem je muzika, tak jsem svěřila úpravy do rukou odborníka. Dům je zařízen tak, abychom se tam cítili dobře, převládá písková a cihlová barva v kombinaci se dřevem...
Na co jste ve svém domově nejvíce pyšná?
Mám moc ráda výhled do zahrad kolem a atmosféru prostředí.
Pěstujete doma nebo na zahradě nějaké kytičky?
Kytičky mám moc ráda, ale vzhledem k častým cestám si mohu dovolit spíše takové, které nepotřebují dennodenní péči.
Jak máte s manželem rozdělené domácí práce?
Jsme moderní domácnost a každý dělá to, co umí nebo co je zrovna třeba zařídit...
Kdo třeba vaří?
Vařím já, ráda a často. Každou volnou chvíli bych trávila v kuchyni. Jsem velký jedlík, takže kuchyně je mým oblíbeným místem v domě. Miluji českou kuchyni, ale oblíbila jsem si i italskou, indickou nebo thajskou...
Koncertujete i v zahraničí. Která země vás nejvíce překvapila?
Každý koncert je něčím výjimečný, něčím zajímavý a určitě to neberte jako nějaké klišé, protože je tomu skutečně tak. Často jezdíme třeba na Slovensko, ale to přece nemůžeme vnímat jako skutečné zahraničí. Velmi mě potěšil můj poslední koncert loni v Bruselu. Byla to vskutku nádherná katedrála, kam si nás přišlo poslechnout více než 700 diváků. Byl to pro obě strany krásný předvánoční zážitek.
Je o vás známo, že na koncerty se dopravujete sama. Jaká jste řidička?
Myslím si o sobě, že jsem dobrá řidička, méně trpělivá a s dodržováním předpisů mám někdy problémy, ale moc se snažím...
Co vás za volantem nejvíce rozčiluje?
Dopravní zácpy a málo parkovacích míst v centru Prahy a stav našich silnic.
V kolika letech jste s řízením začínala?
Řidičák jsem si udělala již kolem dvacátého roku, ale nikdy jsem neměla své vlastní auto. Tím se stalo, že jsem byla velmi nevyježděný řidič, když jsem si sedla za volant auta někoho jiného. Tak jsem raději dlouho vůbec neřídila a nechávala se vozit. S narozením dcery Lenny jsem se potřebovala přemísťovat i s dítětem a rozhodla se v podstatě znovu naučit se řídit. Hodně mi tenkrát pomohla nabýt řidičské sebevědomí moje instruktorka autoškoly paní Tylová, se kterou se dodnes vídám. Má svoji autoškolu a nedávno jsem jí svěřila do péče i svoji dceru Lenku.
Kolik aut jste za svůj život vyměnila?
Tak to si skutečně nepamatuji, nejdříve jsem měla menší autíčka, to byl myslím Renault Clio, pak jsem potřebovala auta větší, hlavně z důvodu množství hudebních nástrojů, které s sebou vozím. Auto je takový můj druhý domov na kolečkách a potřebuji se na něj stoprocentně spolehnout. Co si pamatuji, mohla jsem si vychutnat hodně značek, například Chrysler, Mercedes, Saab, BMW. V posledních letech jsem si oblíbila auta Range Rover a zatím této značce zůstávám věrná...
Potrpíte si na nějakou speciální výbavu?
Potřebuji mít hlavně jistotu, že mě auto nezradí, to je asi pro mě to nejdůležitější. Mělo by mít také skvělé sedadlo a pokud možno vyhřívané, protože jsem zimomřivka. Také dobrý reproduktorový systém na poslech rádia i CD a velký kufr, což při výběru poslední značky bylo hodně rozhodující.
Máte nějaký sen, kam byste se jako řidička ještě ráda podívala?
Ráda bych si projela autem Francii. Pomalu, bez spěchu, bez pracovních závazků a spěchu. Třeba se mi to někdy podaří.
Vizitka:
- Narodila se 14. února 1954 v Praze, letos oslavila šedesátiny
- V roce 1976 absolvovala studium kytary na Pražské konzervatoři, kde studovala u profesorů Štěpána Urbana a Milana Zelenky. Poté byla několikrát na kytarových kurzech ve Francii.
- Do živějšího a trvalejšího povědomí posluchačů se dostala spoluprací s Karlem Zichem a skupinou Flop.
- Od roku 1984 vystupovala s vlastní skupinou Domino.
- Své první a velmi úspěšné album Zamilovaná vydala v roce 1982 a hned za něj získala Zlatou desku.
- Její poslední album vyšlo na konci roku 2013 a má název Concertino Live. Jedná se o záznam koncertu z Masarykova nádraží v Praze.
Připravila: Jana Hájíčková Foto: Universal Music, Smagpictures a archiv Lenky Filipové