velikost písma malá střední velká
Rozhovory
Mirek ŽbirkaManželka se mnou zpívat nechce!
Autor: Redakce
Pohodový sympaťák Mirek Žbirka (59) oslaví letos už pětatřicet let své hudební kariéry. Jeho písničky jako by nestárly. Největší hity teď navíc znovu ožily v novém, vznešeném podání symfonického orchestru.
Miro, co děláte v mezičase, kdy neskládáte hudbu?
Většinou poslouchám hudbu :-). Baví mě sledovat, co nového se v muzice děje. Rád čtu, ale asi nikdy nestihnu přečíst všechno, co bych chtěl. Naposledy jsem četl Antologii francouzské poezie. Jsem také sběratelem filmů, kupuju si o nich i knihy nebo encyklopedie. ¨
Co sport?
Ten se u mě omezuje bohužel jen na pár fotbalových zápasů s Amforou. A denně se snažím cvičit Pět Tibeťanů, což zabere málo času, ale je to velmi účinné.
Baví vás cestovat?
Muzikantský život je hodně o cestování a já jsem si ho užil opravdu dost, takže ho nijak zvlášť nevyhledávám. Ale často jezdím do Londýna za rodinou a také na Slovensko do Bratislavy. Lyžovat jezdíme do Tater a občas se dostanu i k moři, ale to se mi letos nepovedlo.
Máte rád exotickou přírodu, nebo raději města?
Jsem spíš městský člověk, takže Londýn nebo New York mi naprosto sedí. Co se týče exotiky, tak velký dojem na mě udělala příroda na Kostarice, kde jsem hráli fotbal s Amforou. Tam bych se rád někdy vrátil.
Co byl váš největší adrenalinový zážitek z cest?
Docela velký adrenalin byl, když jsme se s letadlem dostali při přistávání do bouřky a pilot se rozhodl na poslední chvíli nepřistát. Už jsme téměř dosedali na ranvej a najednou jsme prudce stoupali zpět do výšky. Chvíli jsem skutečně myslel, že je to naše poslední hodinka.
Co je pro vás osobně je největší adrenalin?
Adrenalin u mě vyvolává například koncert. To mě vždy dokáže vybudit v tom pozitivním smyslu a cítím, jak mě publikum doslova nabíjí.
Jaké písničky či skladby můžeme slyšet na vašem novém CD Symphonic album?
Jsou to většinou mé známé písně, jako například Balada o poľných vtákoch, Atlantída, Deny a další ve speciálních aranžích pro symfonický orchestr. Najdete tak také jednu novinku a jednu orchestrální suitu složenou z více mých melodií. Dohromady je to dvanáct skladeb. Vyjde také speciální limitovaná edice s DVD, kde je natočený koncert se symfonickým orchestrem v Obecním domě.
Co vás vedlo ke spolupráci se symfonickým orchestrem?
Na začátku byl už zmíněný koncert v Obecním domě v roce 2009. A protože mělo úspěch, oslovili mě udělat něco podobného i na Slovensku. Dopadlo to tak, že loni jsem jeli Symphonic Tour po halách ve dvanácti slovenských městech. Tam jsem se seznámil s orchestrem Cappella Istropolitana a dirigentem Adrianem Kokošem a já zatoužil natočit, to co jsme si vyzkoušeli naživo, ve studiu. Bylo to pro mě něco nového, a proto vzrušujícího. Slyšet svoje skladby v této podobě a v podání koncertních mistrů byl opravdu zážitek.
Mohou se fanoušci těšit zase na nějaký nový duet s méně známou zpěvačkou, kterou uvedete do povědomí tak jako kdysi Marthu?
Na tomto albu bude právě duet s Marthou Co bolí to přebolí opět v orchestrální aranži Martina Hyblera. Mě baví oslovovat nové zpěvačky a musím zaklepat, zatím se mi to vždy dařilo. Naposledy třeba s Magdalenou Šalamounovou v písničce Tento song.
Sledujete pěvecké soutěže typu Superstar?
Superstar jsem letos sledoval, protože mě oslovili do jednoho dílu s tím, že budou prezentovat moje skladby. Chtěl jsem si udělat představu, jak kdo zpívá, abych se pak s výběrem písničky trefil. Velmi oceňuji, že se jedná o česko-slovenský projekt a soutěžící mají možnost oslovit mnohem větší publikum. Díky tomu se mladým lidem v Česku nenásilně přiblíží slovenština, a platí to i opačným směrem.
Na podzim chystáte turné. Kam všude vyrazíte a na co se mohou fanoušci těšit?
Toto turné jsem chtěl posunout oproti halovému do prostor, kam tato „symfonická" hudba patří. Tedy do divadel. Samozřejmě se jedná o velká divadla, kam se takový orchestr vejde. Zatím - pokud jsem dobře informovaný - máme koncerty v Brně, Ostravě, Plzni a ve Státní opeře v Praze.
Kde berete při skládání nových písní největší inspiraci?
Mě nejvíce inspiruje nástroj. Když si sednu s kytarou anebo ke klavíru, chvíli si hraju jen tak pro radost a najednou na mě moje žena volá: „To je nějaká nová skladba?" a já jsem překvapený, jak se mi to stalo:-).
Inspirují Vás tak jako mnohé umělce ženy? Mimochodem jaké ženy se Vám líbí?
Co se týče žen, u mě je to jasné třeba v písni Katka, kde mě inspirovala moje budoucí manželka a já jí sotva nahranou skladbu pouštěl do telefonu, tehdy ještě v angličtině. Potom jsem dopsal i slovenský text s jednou českou slokou, protože Katka je Češka. A co se týče žen obecně - typově nejsem nijak vyhraněný, tedy když už jsem mluvil o filmech, líbí se mi Marilyn Monroe i Elizabeth Taylor.
Kdy jste naposled vyznal lásku své manželce? Čeho si na ní považujete, čím vás občas zlobí?
Myslím, že za největší vyznání považuje, když jí napíšu písničku. Cením si na ní, že je mi oporou, a to není jen fráze. Pomáhá mi hodně pracovně, radím se s ní o textech, má výtvarné cítění a ještě stíhá domácnost. Zlobí mě, že si se mnou nechce zazpívat duet :-).
Kdy jste ji naposledy nějak mile potěšil?
To byste se musela asi zeptat jí, ale když jsem poslouchali zmixovaný Symphonic Album, vypadala potěšeně, tak doufám, že byla.
Co ve svém životě považujete za největší úspěch?
Největší úspěch asi je, že jsem celý život dělal to, co mě bavilo.
Věříte, že boží mlýny melou...? Nebo k čemu se upíná Vaše víra?
Boží mlýny melou - někdy. V zásadě si myslím, že řád, který si přeje člověk, není totožný s řádem, který nám určuje svět.
VIZITKA
- •· Narodil se v Bratislavě, maminka je Angličanka
- •· Z prvního manželství má dceru Denisu
- •· Z druhého manželství s Češkou Katkou má dceru Lindu a syna Davida
- •· Díky svým nestárnoucím písničkám pravidelně vyprodává koncertní haly a získává mnoho ocenění, naposledy bylo jeho album Empatia (2009) nominováno na Album roku českých hudebních cen Anděl.
Připravila Iva Vondrová
Foto: ISIFA a archív