Mám rád, když si můžu vyzkoušet nevyzkoušené

V kinech právě můžete vidět tajemný film Labyrint, ve kterém - po boku Lucie Vondráčkové -  ztvárnil hlavní mužskou roli sympatický herec Jan Zadražil. Představuje se zde jako svůdník a sukničkář, na kterého není moc spolehnutí.

Byl jsem rád. Jsem rád za každou nabídku vyzkoušet nevyzkoušené. Jenom výzvy na první pohled nepřekonatelné vás mohou posunout dál.

Co vás přesvědčilo, abyste roli přijal?

To, že tvůrci mi přišli roli nabídnout do divadla, že se odvážili se dojet až do Strašnic na Údolí včel. Oslovilo mě jejich sympatické, donquichotské nadšení pro věc. Dojem na mě udělalo i obsazení dalších rolí. Jak často se potkáte s Luckou Vondráčkovou a Martinem Zbrožkem na jednom place?

V Labyrintu je důležité tajemství, mystika, staré legendy, pátrání. Máte rád takový typ příběhů a záhady?

Ano. Mám rád takové příběhy. Netušil jsem ale, že natáčení takového příběhu může obsahovat mnohem víc hledání, záhad a tajemství, než příběh samotný.

Chodil jste jako malý na dobrodružné výpravy do starých domů, do podzemních chodeb a podobně?

Mám jen o rok mladšího bratra, tudíž kamkoliv se dalo vlézt, tam jsme vlezli. Nejlepší bylo, pokud nám to někdo před tím zakázal. Pamatuji si, jak se bratr po cestě ze školy zasekl i s aktovkou uprostřed odvodňovací roury vedoucí pod silnicí. Záchranná akce trvala asi dvě hodiny a zúčastnilo se jí postupně asi patnáct osob J.

Jak byste popsal svoji postavu? Kdo je David?

David je věčný student všemožných věd, týkajících se především historie. Umí hebrejsky (alespoň to tvrdí) a o mnoho méně anglicky. To netvrdí, to je slyšet. Muž, který měl mnoho žen a mnoho jich opustil. Je jen jedna, která opustila jeho. Renata. David je muž, který touží vrátit čas. Spoustu věcí by udělal jinak. Typický muž, skrývající se za masku zn. nemám problém a zvládnu všechno. Jenže nezvládne.

Váš hrdina je takový typ sukničkáře. Byl vám na první přečtení sympatický? Změnil se nějak vaši názor na něj během natáčení?

David mi byl na první přečtení sympatický, protože při prvním čtení si vždycky představuji sám sebe. Kdo tvrdí, že není sám sobě sympatický na první přečtení, lže. Během natáčení jsem ovšem měnil názor především sám na sebe, tudíž se dá říct, že na konci natáčení už ani David nebyl takový sympaťák jako na začátku.

Jaké scény či momentu jste se po přečtení scénáře nejvíc obával (pokud jde o natáčení) - a naplnily se vaše obavy?

Obával jsem se momentů, kdy David mluví anglicky. Mé nejhorší obavy se naplnily. Myslím, že topornější angličtinu už na place ani ve štábu nikdo neměl.

Co vás naopak překvapilo, co bylo těžší, než se původně zdálo?

Překvapilo mne, jak těžké bylo domluvit se, kudy dál? Uznávám, že minimálně vzhledem k názvu filmu jsem měl být připravenější.

Velká část natáčení se odehrávala v poměrně intimním tvůrčím kolektivu čtyř herců. Jaké mezi vámi byly vztahy? Trávili jste spolu čas i mimo natáčecí plac?

Pro mne to byl velký zážitek. Dvě ženy, dva muži. Lucka a Mary Coronado versus Martin Zbrožek a já. Každý úplně jiný a odjinud, ale všichni rozhodnutí dojít na konec společně a neztratit se sobě navzájem. Přetěžký úkol, vzhledem k podmínkám. Čtrnáctidenní natáčení ve Znojmě jsme trávili  jenom spolu a se štábem. Pokud jsme nespali, natáčelo se v podzemí. Obdivuju všechny tři kolegy, ale zároveň i všechny z natáčecího štábu, že i přes to všechno zůstali lidmi.

Prošli jste před natáčením průpravou jakéhokoliv druhu (semináře z historie, psychologická průprava na pobyt v podzemí, fyzická průprava...)? Nebo Vás tvůrci prostě hodili do vody?

Žádná speciální průprava  pro přežití v podzemí neproběhla, ale měli jsme s sebou několik „krtků",  nadšenců ze Znojma, kteří byli nepostradatelnými průvodci znojemským labyrintem. Jsem jim moc vděčný, že nám byli ochotni pomoci v naší cestě.

Při natáčení ve znojemských podzemních chodbách jste trávili mnoho hodin pod zemí. Jaké to bylo?

Nesdělitelné. Myslím, že mnohem zajímavější by bylo natočit film o pětatřiceti šílencích, kteří se zavřou do reálného podzemního labyrintu a pokoušejí se natočit film.

Při natáčení si lidé představují luxusní karavan, kde herci čekají na záběr, a vy jste byli dva týdny v podzemí. Jak jste to snášeli? Co bylo nejtěžší? Měli jste nějaké speciální oblečení? Kde jste odpočívali?

Měli jsme stále jedno a to samé oblečení, tzv.bahenní komplet, takže odpadla starost s návazností záběrů. Odpočívali jsme na nejvyšším bodě dané podzemní síně, kde bylo v tu chvíli nejméně vody. I karimatka může být luxus. Pokud byla delší chvilka, mohl člověk zkusit nalézt cestu ven. Ta ústila ve sklepě jedné znojemské základní školy, respektive školní družiny. Tam mezi lavicemi, tabulí, rekvizitami, baterkami a spoustou zaschlého bláta bylo alespoň sucho. Nejcennější ale byla možnost alespoň na pár minut vyjít ven na ulici, kde jste se (ke zděšení Znojmanů) rozvalil totálně zablácený a špinavý přímo na chodník a děkoval bohu, že stvořil slunce.

Myslíte, že pobyt ve stísněné atmosféře podzemí nějak ovlivnil váš herecký výkon?

Bezesporu ovlivnil. Je otázka, jestli k lepšímu, anebo naopak. To neposoudím.

VIZITKA

Jan Zadražil

• Hrál v mnoha televizních seriálech (Velmi křehké vztahy, Černá sanitka nebo Cesty domů)
• Ve filmu na sebe upozornil rolí mladého kameramana ve filmu Ireny Pavláskové Zemský ráj to napohled
• Vidět jste ho mohli i v bláznivé komedii Vy nám taky, šéfe!
• Hostuje v řadě divadel v Praze i mimo Prahu
• S manželkou a dvěma dětmi žije v Praze

Foto a zdroj: Pragency a TV Prima Family