velikost písma malá střední velká
Rozhovory
Jaroslava ObermaierováChlap mi nechybí, mám ráda svůj klid
Autor: RedakceHerečka Jaroslava Obermaierová oslaví 10. dubna 65. narozeniny. Oslava se ale konat nebude, protože se herečka stěhuje a dokončuje rekonstrukci domku. Co všechno ještě prozradila v našem rozhovoru?
Už máte představu, jak narozeniny oslavíte?
Asi nijak. Šedesáté narozeniny jsem oslavila s přáteli ve vinárně. Měla jsem velkou radost, protože se nás sešlo poměrně hodně. Od té doby jsem ale žádnou oslavu neuspořádala a letošní rok asi nebude výjimkou. Stěhuji se a nemám čas. Navíc si myslím, že v tomto věku už není co slavit. Nemám z něho žádnou radost. Navíc ještě poblíž Zruče nad Sázavou pokračuji už dva roky v rekonstrukci domku a přeji si ji co nejdříve úspěšně dovést do zdárného konce.
Co všechno jste už v domku zrekonstruovala?
Byl hodně podmáčený, takže se musel odizolovat. Pak jsem nechala zrenovovat jednu místnost a pořídila si novou kuchyň. Jenže mezitím dostal syn nabídku pracovního místa v soukromém pečovatelském domě ve Zruči a rozhodl se do domečku natrvalo přestěhovat. Jára potřeboval mít své soukromí, a proto jsme museli zrenovovat i další místnosti. Jelikož má dlouhé služby, stará se o naše psy a o kupu řemeslníků, tak se snažím za ním často jezdit a pomáhat mu. Přestože jsem vždycky byla městský typ, narodila jsem se v Praze, začala jsem tíhnout k venkovu. Moc se mi líbí, že mám kousek vlastní zahrádky a jsem tam spokojená.
Neuvažujete tedy, že se na venkov také přestěhujete?
Zatím ne. Kvůli pracovním povinnostem. Neumím si představit, že bych každý den dojížděla do Prahy za prací. Jelikož jsem ale zůstala v třípokojovém pražském bytě sama, tak ho chci vyměnit za malou garsonku. Samotný člověk nepotřebuje tolik místa a také to stojí zbytečně moc peněz. Takže teď se nacházím ve fázi příprav na stěhování. Oslava narozenin je tedy to, co mě zajímá ze všeho nejmíň :o)
Váš internetový fanclub na vás ale určitě nezapomene...
O internetové stránky se starají holky z produkce seriálu Ulice. Rozhodla jsem se, že budu nemoderní a počítač mi domů nesmí. Brzdil by mě. Musela bych si k němu sednout a něco ťukat. Stačí mi, že musím obsluhovat mobil. Někteří známí mi už vyčetli, že mi posílají dlouhá přání k Vánocům ve dvou sms a já jim vždy jen stroze odpovím: Také tak. Nesnáším totiž psaní a s tím nic nenadělají. Když jim potřebuji něco sdělit, tak raději zavolám, než bych posílala sms.
Už pátým rokem natáčíte seriál Ulice. Ještě vás tahle práce baví?
Rychlý způsob práce mi vyhovuje. Navíc mě to ani časově tolik nezatíží. Moje figurka je jen doplňková, takže v měsíci mám třeba jen šest natáčecích dnů. Na natáčení chodím ráda, všichni, co na tom pracujeme, jsme si na sebe za tu dobu zvykli. S Terezkou Bebarovou a Zdenkou Hadrbolcovou jsem se znala už z divadla, ale s Vaškem Svobodou jsem se poznala až v Ulici. Jsme výborná parta. A navíc je to stabilní pracovní poměr, to je taky příjemné.
Podle jedné ankety je vaše postava paní Nyklové nejméně sympatická z celého seriálu...
Ona je drbna, v seriálu plní roli hlásné trouby, všechno rozkecá. Záměr scénáristů byl, aby to byla taková protivná baba. Já se ale snažím, aby z mého hraní bylo poznat, že je sice trochu nablblá, že ani neví, jaké občas plácá nesmysly, ale také, že nic nedělá se zlým úmyslem. A lidé to podle ohlasů docela oceňují.
Kromě natáčení ještě dabujete. Nejčastěji promlouváte hlasem Whoopi Goldbergové. Setkaly jste se někdy?
Samozřejmě, že ne! Mám dojem, že jednou prolítla Prahou, když tu Arnold Schwarzenegger otevřel svou restauraci. Přilítla v tom svém úžasném módním pytli, ale neviděly jsme se. Líbí se mi na ní, že i když není hezká, je v ní něco strašně zajímavého. Ale teď jsem na Whoopi neuvěřitelně naštvaná!
Co se stalo?
Nedávno jsem pracovala na jejím filmu, ale ona tam byla hrozně málo. Whoopi si za ten štěk řekne o milion dolarů, ale já dostanu osm stovek. Prostě mě zklamala. Asi jí napíšu, že musí točit větší role. :-)
Ve vašem věku už byste klidně mohla být babičkou. Už si váš syn Jára našel nějakou přítelkyni?
Zatím bohužel nepotkal tu pravou. Nijak to neřeším, protože je to jeho věc. Navíc jsem přesvědčená, že bych mladým neustále pomáhala a už bych na sebe neměla vůbec čas. I když všichni kolem mě mají vnoučata a pravnoučata, tak mě nechybí.
A jaká byste byla babička? Rozmazlovací?
Určitě ne. Jsem neurotik, takže ve chvíli, kdy začnou děti ječet, stávám se nepříčetnou. Samozřejmě se mi miminka moc líbí, ale jak povyrostou a začnou vyžadovat neustálou pozornost, jdou mi na nervy. Dítěti bych samozřejmě dala najíst, ale ať si hraje samo. Takže hlídací babička ze mě určitě nikdy nebude.
Od dob, kdy jste se rozvedla s manželem Richardem Čechem, se po vašem boku neobjevuje žádný muž. Zanevřela jste na ně?
Chlapi mi nechybí. Mám jich kolem sebe dost. Když potřebuji něco postavit, přestěhovat, tak řeknu kamarádům, anebo si pomoc zaplatím a nemusím být nikomu nic vděčná. Mám ráda svůj klid. Nabrnknout si chlapa by bylo to nejhorší, co by se mi mohlo stát. Jako svobodná matka jsem všechno zvládla, i když to občas byla honička. Týden před narozením Jarouška mi umřela maminka, o tátu jsem přišla už v deseti letech, takže jsem byla na všechno sama. Navíc otec Járy nehodlal platit alimenty, po rozvodu se o nás vůbec nezajímal, a přestože syn hodně stonal, všechno jsem zvládla.
I bez mužského vypadáte spokojeně!
Naštěstí jsem zatím zdravotně úplně v pořádku. Kdysi jsem prodělala pár drobných operací, ale vlastně jsem nikdy neměla větší potíže.
Vizitka
- Narodila se ve znamení Berana.
- V roce 1982 se rozvedla po ročním manželství s Richardem Čechem, který se od ní nechal živit, dělal dluhy, pil, kradl a byl jí nevěrný. Po rozpadu manželství proběhlo bezpočet soudních stání kvůli neplacení alimentů, Čech ale nikdy nebyl potrestán.
- Zahrála si v seriálech Byl jednou jeden dům, Život na zámku, Šípková Růženka a Třicet případů majora Zemana, ve filmech Smrt stopařek, Kladivo na čarodějnice, Radúz a Mahulena, Babička, anebo Kameňák.
- Společnost jí dělá jezevčice Nelinka a krysařice Pariska.
Připravila: Jana Hájíčková Foto: archiv TV Nova