Často slýchávám: Máte nejkrásnější hlas!

Autor: Redakce

Herec Petr Oliva (69) zanedlouho oslaví své životní jubileum. Do důchodu se ale nechystá. Naopak! Ztvárňuje řadu rolí v Divadle Radka Brzobotahého, naskočil do seriálu Ordinace v růžové zahradě a jeho hlasem stále promlouvá Pierre Richard nebo Robert Redford.

Kromě Pierra Richarda nebo Roberta Redforda jste propůjčil hlas i slavnému Bodiemu v seriálu Profesionálové. Kterého z nich máte nejraději a setkal jste se už s někým?

Nesetkal jsem se s žádným z nich. V době, kdy Pierre Richard navštívil Prahu, jsem byl buď mimo republiku nebo pracovně zaneprázdněný. Potkal jsem ho ale v Paříži, kde měl hausbót. Kamarád mi o něm řekl, když jsme šli po nábřeží. Ale nehlásil jsem se k němu. Určitě by nebyl zvědavý na nějakého svého dabéra do češtiny. Jako herce ho mám ale moc rád. Vlastně jsem daboval všechny jeho filmy, kromě prvního, na kterém tehdy pracoval Eduard Cupák. Líbí se mi ale i Robert Redford.

Přál byste si s někým z nich zahrát ve společném filmu?

Abych vám pravdu řekl, tak ne. Filmy mě vůbec nelákají. Sice jsem už nějaké natočil, ale už se v nich neangažuji. Nebaví mě, jak se pořád sedí a čeká, než se všechno připraví.

Váš hlas je nezaměnitelný. Poznávají vás někdy lidé podle hlasu?

Velmi často. Slýchávám: Máte nejkrásnější hlas! A podobné hlášky. Ale je to normální profese. Vzpomínám si, že jednou, když jsem daboval Profesionály, jsem v parku zaslechl: Bodie! Bodie! Instinktivně jsem se otočil, ale povel patřil psovi.

Jeden čas jste se pokoušel založit divadlo, ale nevyšlo to. Co se přihodilo?

Divadlo je hodně drahý koníček. Zpočátku jsem si našel sponzory, nacvičili jsme úspěšnou hru, ale po čase sponzoři odpadli a nedařilo se mi sehnat nikoho dalšího. Nesehnal jsem ani žádného managera, který by mi s tím pomohl, a tak se divadlo po krátkém čase rozpadlo.

Ale na divadlo jste nezanevřel?

Kdepak, hraju v Divadle Radka Brzobohatého, kde máme nádherné představení Tančírnu. Na konci si pokaždé užíváme standing ovation. Když poprvé vstalo celé hlediště, tak nám běhal mráz po zádech. Jezdíme s ním po celé republice a byli jsme i v Bratislavě, kam přišel samotný prezident. Po představení s námi poseděl a nechal se slyšet, že se mu to moc líbilo. Navíc je u Radka Brzobohatého na rozdíl od Divadla E. F. Buriana, kde jsem působil předtím, velice skvělý tým lidí. Nezávidí si, jsou k sobě vstřícní a všichni táhnou za jeden provaz.

Teď vás také diváci mohou nově vidět v seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde hrajete bývalého armádního důstojníka, který si příliš nerozumí s dcerou. Našel byste s touto postavou nějakou společné rysy?

Rozhodně žádné, protože je to khaki mozek. Byl zvyklý velet, tudíž se to odráží na způsobu výchovy dcery, která ho však neposlouchá a tropí si z něj legraci. Musím ale uznat, že moji roli napsali moc hezky. Už mám natočeno asi pět obrazů a příští měsíc mě čeká dalších deset. Je to pro mě velice náročné, protože důstojník používá vojenský slovník, který se musím dlouho šprtat. Také seriál se točí neuvěřitelně rychle, což je pro mě velký nápor na nervy. Obdivuji kolegy, kteří v seriálech hrají už tolik let.

Jak vy vycházíte se svými dětmi? Pokud se nepletu, syna a dceru máte z prvního manželství s herečkou Reginou Rázlovou a druhého syna pak s herečkou Dagmar Čárovou.

Všechny děti mám velmi rád. Jsem hrdý na svého syna Pavla, který je úspěšný paramedik a neustále si rozšiřuje svou specializaci. Přednáší také o resuscitaci a jeho přednášky jsou nejen velmi odborné, ale i vtipné.

Za to mohou asi geny po vás...

Takový vtipálek zase nejsem. Ale syn je cílevědomý a abych ho jen nechválil, tak také velmi nepořádný. Neustále něco kutí a vyrábí na auto v přístěnku v dílničce a v životě po sobě neuklidí nářadí. Pak nějaké hledám a nemůžu ho najít.

Takže se nevydal po hereckých stopách svých rodičů?

Zaplať bůh ne. Přál jsem si, aby šel na medicínu, ale po roce ji vzdal, protože mu nějaký chytrák poradil, že studia paramediků jsou mnohem zajímavější a není to jen o biflování.

Jak relaxujete? Také v dílničce jako váš syn?

Kdepak. Jsem rád, když posekám zahradu a obstarám naše dva psy. Můj miláček je černý labrador, velký mazel. A synáček si pořídil australského honáckého, o kterého se musíme starat. Už s námi nebydlí, a tak se s ním chodí jen pomazlit. Jenže jeho pes je velmi hyperaktivní, pořád se po mně sápe drápkami, abych si s ním hrál, a celého mě přitom poškrábe. Ale k té relaxaci. Dlouho jsem hrál tenis, kterého jsem musel kvůli bolavému kolenu nechat. Nechci to pokoušet. V zimě jezdíme s manželkou lyžovat, ale kvůli divadlu není výletů tolik.

Tak to jste si jistě užil divadelní prázdniny. Kde jste byl?

Teprve se na ně chystám. Za týden pojedeme s manželkou do Bretaně, kde jsme si s přáteli pronajali domeček. Už takhle jezdíme několik let. Relaxujeme, popíjíme dobré francouzské víno a debužírujeme. Vloni bylo 12 °C a neustále mžilo. Doufáme, že letos bude líp, ale pro jistotu jsme nakoupili pláštěnky. Cestování nás s manželkou ohromně baví. Už jsme projeli Itálii, Francii, Norsko, nebo Švédsko. Nevydrželi bychom ležet na pláži, raději navštěvujeme pamětihodnosti, ve větších městech pak galerie, protože se rádi díváme na obrázky. Syn už s námi nejezdí, protože by se s námi nudil.

A parta přátel, s kterou jedete do Bretaně, je z branže?

Celkem je nás šest přátel: lékaři, filmaři a my divadelníci. Když jsme jim vyprávěli, kde všude jsme byli, tak říkali: "Jé, vezměte nás příště s sebou!" Od té doby jezdíme pořád spolu. Navíc, když si nás pronajme domek víc, tak to není taková rána do rodinného rozpočtu. Vloni jsme měli krásné apartmá a když jsem v kuchyni vařil, tak jsem měl výhled na moře a na maják. Úžasné!

Vy vaříte? A co vaše žena?

Žena je specialista na polévka a moučníky, hlavní chod zásadně obstarávám já. Mám rád lehká jídla, omáčky vůbec nevařím, protože je považuji za zbytečné, když je dobrá zelenina, maso nebo ryby.

Kde čerpáte inspiraci?

Chvíli jsem se díval na Itala. Má úžasné recepty, ale někdy je náročné sehnat suroviny. Také jsem si kupoval časopis La Cucine Italiana, ale skončil jsem, protože recepty se pořád opakovaly. Teď improvizuji a spoléhám sám na sebe.

Jak máte se ženou rozdělené další domácí práce?

Manželka se stará o prádlo a já o úklid. Baví mě luxování, protože jsem si pořídil úžasný vysavač Vax. Spolehlivě sebere všechny chlupy od našich psů.

Vizitka