Bývalka s manželkou mi spolu „myjí záda" :-)

Autor: Redakce

Herec David Novotný (44) je stále v jednom kole, ale také je zodpovědným otcem tří dětí. Pořídil si je se dvěma ženami a dal si záležet, aby spolu všichni dobře vycházeli.

Davide, venku sice všechno kvete, ale vy jste právě pokřtil DVD Křídla Vánoc. Koho ve stejnojmenném filmu, jehož velká část se odehrává v nákupním centru, hrajete?

Ráďu, manažera supermarketu, tátu od rodiny a příležitostného taxikáře. Tenhle chlápek má v životě docela problémy a možnost přát si něco od andělů se mu hodila. Ovšem nedokázal svoje přání správně definovat, což se mu nakonec vymstilo. Z čehož vyplývá, že s přáními bychom asi měli být opatrní.

Uznáváte tedy motto: Dej si pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit?

Jsem v podstatě přízemní člověk a celkem „nevěřící Tomáš". Jestli v něco věřím, pak je to síla přírody a lidských vlastností. Pokud už dojde na to, že svoje přání směřuji k „něčemu" neuchopitelnému, jsem obezřetný a přání vyslovuji obecně. Občas jsem si na Karlově mostě u pověstného kříže, na který se pokládá ruka, většinou přál něco ohledně lásky. Třeba abychom se tam zase za rok spolu sešli.

V novém seriálu Clona (ČT 1) hraje detektiva specializovaného týmu

Narodil jste se ve znamení Blíženců a podle horoskopu byste měl v sobě mít dvě osobnosti a zvládat několik činností najednou. Sedí to na vás?

Umím dělat dobře i víc věcí najednou, ale musí mě bavit. S kamarády hraju poker, Play Station, čumím na fotbal a občas ho i hraju. I když nerad přiznávám, že honění na hřišti za mičudou mě docela bolí. Mám taky rád svoje povolání, dovedu si užívat divadlo, točení, dabing i načítání knížek. Pokud tedy nedojde k únavě matriálu.

Tím materiálem myslíte sám sebe?

Přesně tak! U nás v Česku se filmaři a divadelníci dohadují o nás bez nás. Když pak přes den točím a večer hraju, občas se to „kouše". Strávit dvanáct hodin na place, pak vylézt na jeviště a hrát v náročném představení je „lebeda", kterou bych nikomu nepřál. Ale lékaři prý mají čtyřiadvacetihodinové směny a možná i více, takže moje profese je vlastně v pohodě.

Schováváte se někdy v běžném životě za svoje role?

Jako Blíženec mám tváří více a je pravda, že mě situace občas nutí maličko se schovat, abych se tak uchránil před tlakem okolí. Na svoji obhajobu mohu prohlásit, že to nedělám úplně vědomě, spíše instinktivně. Třeba mě vůbec nebaví chodit mezi lidi po představení. Bohatě mi stačí reflexe od diváků z hlediště na jeviště. Do divadelního klubu mě to netáhne i proto, že jsem abstinent. Radši si zalezu do své jezevčí nory.

Abstinentem jste odjakživa?

Kdepak! Už v pubertě jsem doma v bytě Bohnicích pořádal mejdany, když rodiče odjeli na dovolenou. Na balkoně jsme měli sudy s pivem a užívali jsme si mládí. Pít jsem přestal až s prvním těhotenstvím. Když Jana, maminka mého prvního dítěte, čekala dceru, statečně jsem prohlásil: „Vydržím to a budu s tebou držet basu." No a po porodu jsem na maličkou Emmu nechtěl dýchat do kolébky opilecké výpary. Abstinence je vlastně taková moje image a alkohol mi vůbec nechyběl a nechybí. Dokážu se bavit i bez něj.

A necítíte se ve společnosti přiopilých lidí divně?

Pokud někdo v takové společnosti plká už po sedmé tu samou nesmyslnou větu, odcházím. Nějak si nedokážu přiznat, že jsem kdysi taky takhle v opilosti blábolil. Mám ale pocit, že tehdy s námi nikdo střízlivý nebyl. To může vydržet jen vyšinutý jedinec či někdo, kdo ty opilce zkoumá z profesních důvodů.

Řekl jste někdy něco zásadního, třeba i ve střízlivosti, co jste poté nedodržel nebo nesplnil?

Od mládí jsem v sobě míval jedno drsné tabu. Tvrdil jsem, že se nikdy neožením a nikdy v životě se nezúčastním porodu svého potomka. Svoji svobodu jsem vnímal jako něco nedotknutelného a k účasti na porodním sále jsem uváděl trapný argument. Totiž, že když se mnou holka nebyla na vojně, proč já bych měl s ní rodit. No a vidíte, hned u prvního porodu naší Emičky jsem byl na sále a matku svých dvou dalších dětí Anežky a Pepíčka jsem si zase vzal za manželku.

Jaké vzpomínky máte na porod?

To byl mega zážitek! Dvě hodiny před porodem jsme ještě spolu s budoucí maminkou usnuli v porodnici na křesle. Samotný porod proběhl přímo učebnicově, stál jsem u Jany v záhlaví a všechno jsem sledoval. Když Emička „vylezla" na svět, překvapilo mě, že měla husté, černé vlasy. Hned jsem Janě žertem říkal: „Jak to? To si snad děláš srandu? To dítě se mělo narodit buď plešatý, nebo zrzavý po mně!" Co mě ještě kromě toho maličkého tvorečka a statečnosti mé partnerky nadchnulo, byla placenta. Zkoumal jsem ten orgán života a byl jsem fascinovaný tím, jak to má příroda geniálně vymyšlené.

U příchodu na svět svých dalších dětí jste byl také?

Anežka a Pepík se narodili císařským řezem, a i když bych dal i tenhle zákrok, protože mi pohled na krev nevadí, nakonec to nevyšlo. Anežka přicházela na svět v době, kdy jsem zrovna natáčel Okresní přebor. Zavolali mi přímo do kabiny, že už se něco děje, ale přijel jsem již po porodu. No a u Pepíčka jsem to sice stihnul, ale manželka Aneta měla při porodu komplikace, a na sál mě nepustili. Akorát bych tam překážel. Všechno dobře dopadlo a já jsem šťastný otec tří dětí. Emičce už je deset let, Anežce pět a Pepíkovi dva roky.

Máte tedy tři děti se dvěma partnerkami. Znají se navzájem?

Řekl bych, že nastal přímo ideální stav. Nejenže se obě maminky mých dětí znají, ale ony se scházejí na kafíčku a tam mi trochu lidověji řečeno „myjí záda". Jsem jejich společné téma a vůbec mi to nevadí. Lepší, než kdyby se navzájem nesnášely.

Jste docela vytížený, stíháte si udělat čas na všechny své děti?

S dětmi jsem děsně rád a rovnou přiznávám, že na ně zase tolik času nemám. Jsem totiž noční pták a největší energií srším večer a v noci, když už děti spí. To oceňovaly hlavně partnerky, jelikož jsem se osvědčil jako dobrá noční chůva a vstávačka k plačícím miminkům.

S manželkou

Když už si tedy čas najdete, co s dětmi nejraději děláte?

Jako správný táta blbosti a pak spolu hrajeme hry všeho druhu. Rád je vezmu i někam na výlet. Emma už je veliká, s tou si píšu často esemesky. Anežka má zase skvělé nápady a Pepík je prostě kluk. Vždycky jsem říkal, že mi je úplně jedno, zda se nám narodí holčička či chlapeček, ale s odstupem času sleduji, že syn je jakési oživení „v sále".

Dokážete doma něco opravit, pokud se to rozbije?

Rozhodně nejsem kutil domácí. Bydlíme ve velkém, pěkně řešeném bytě a péči o něj, včetně zařízení, nese na bedrech moje žena.

Jediné, co doma dokážu, je naladit sportovní kanály, starat se o televizi a pak pečovat o svoji pracovnu, kde se občas zabarikáduju, abych neslyšel to věčné štěbetání našich dětí. Když se rozbije něco drobného, co jsem schopen pomocí návodu opravit, zvládnu to. Na větší havárie voláme odbornou pomoc. Moje manželka na to má školníka Ríšu. Touto cestou mu děkuji za všechny ty „kravinky", co máme doma. Vím ale, že jsou pro moji paní důležité a je spokojená. Jen doufám, že tou svou nevymáchanou pusou nevyvolám Válku Roseových.

Na co se v současnosti nejvíce těšíte?

Na prázdniny. Dříve jsem je trávil hodně na táborech, jelikož máma tam působila jako hlavaska a táta jako sporťák. Jezdili jsme do Zdoňova kousek od polských hranic a mám s tím spojené pojmy jako chatky, bojovky, táborák, výlety, pivo, bivak, cigára, první lásky. Letos se těším, že pojedeme zase celá rodina na putovní divadelní představení, a zatímco já budu hrát, moje žena bude spolu s dětmi plánovat, kde přespíme, kam pojedeme dál a co pobudeme dělat ve volném čase. No nemám já to báječně zařízené?

V seriálu Okresní přebor se mohly vyřádit jako hráč na fotbale

Vizitka

Narodil se ve znamení Blíženců v roce 1969 v Brandýse nad Labem.
Vystudoval Pražskou konzervatoř.
Léta hraje v Dejvickém divadle.
V roce 2012 získal Cenu diváků za nejlepší výkon v dabingu za seriál
Jak jsem poznal vaši matku.
Zahrál si ve filmu Tmavomodrý svět, Jedna ruka netleská, Okresní přebor - poslední zápas Pepíka Hnátka, Bastardi 2, Křídla Vánoc, v seriálech Okresní přebor a Čtvrtá hvězda.
Právníka si zahrál ve filmu Hořící keř, který získal několik Českých lvů za rok 2013.
Na vojně přestal kouřit a tvrdí, že vojna mu vzala cigára, ale přidala kila.