Belmondo mě ovlivnil na celý život

Autor: Redakce

Herec Martin Kraus (29) je trochu netypická „hvězda". Když netočí v primáckém seriálu Cesty domů, nebo když nehraje v Divadle na Vinohradech, najdete ho zhruba sedmdesát kilometrů od Prahy. Na statku, kde bydlí s rodiči a bratrem, a stará se o čtyřicet koní.

Diváci si vás oblíbili v seriálu Cesty domů. Přesto, že tam hrajete pořádného gaunera.

To je pravda, moje postava není žádný svatoušek. O to větší je to pro mě herecká příležitost, ze které mám velkou radost. Tahle role je taky trochu zadostiučinění pro mé rodiče. Když jsem se hlásil na JAMU, nebyli z toho úplně nadšení. Báli se, že mě nevezmou. A když mě náhodou vezmou, báli se, co budu dělat po škole. Pořád měli dojem, že bych se víc hodil k těm koním. Měl jsem obrovské štěstí, že si mě po škole vyhlédl Martin Stropnický a dal mi angažmá v Divadle na Vinohradech. Když jsem natočil s režisérem Zdeňkem Zelenkou pohádku Kouzla králů, měl jsem nabídku na hostování do divadla v Šumperku. A právě Zdeněk mi poradil, ať počkám a zkusím si sehnat práci v Praze. Tak jsem zariskoval, počkal si a ono to vyšlo. Ale teprve Cesty mě zmedializovaly.

Takže teď už si rodiče oddychli a jsou na vás konečně pyšní?

Nevím, jestli doslova pyšní, ale je fakt, že radost měli po premiéře hry Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!! Na Vinohradech, kde hraju Kristiána. Táta to sice nepřiznal, ale máma říkala, že když mě viděl na tom velkém jevišti, byl dojatý.

Jak vám raketový nástup do světa médií změnil život?

No, trochu změnil. Nejdřív jsem se toho bál, ale už jsem si zvykl. Je mi už skoro třicet, a snažím se být tak nějak nad tím vším.

A co na něj říkají kamarádi a rodina? Nevyčítají vám třeba někdy, že jste se trochu změnil, nebo že na ně nemáte čas?

Mí opravdoví kamarádi, kteří mě znají odmala, a mezi kterými jsou třeba saniťák, učitel nebo inženýr, se se mnou o natáčení a herectví nebaví. A na ně si čas udělám vždycky, takže tohle mi nemůžou vyčítat. Bavíme se o koních, o motorkách, o holkách, prostě o úplně normálních věcech. S některými se znám už od školky a jsou jako mí bráchové. Občas samozřejmě někdo třeba v hospodě utrousí nějakou narážku, že jsem celebrita, ale hned toho nechávají, protože nemají důvod k podobným řečem. Pořád jsme ten Martin, který ze všeho nejraději chodí v ustřižených džínách. A protože začalo léto, ustřihl jsem si další. Já myslím, že už se snad ani změnit nemůžu. Já se zas tak moc nežeru. A kdyby mě něco podobného náhodou napadlo, tak při kydání hnoje mě to zase rychle přejde.

Berete kydání hnoje jako vhodnou terapii?

A víte, že docela jo? Pro mě je štěstí, že máme statek a koně. Vždycky jsem byl a pořád jsem docela hyperaktivní, potřebuju se utahat. A na statku je k tomu dost příležitostí, máme čtyřicet koní, takže popadnu vidle a to mě spolehlivě odrovná. Zkouším taky lézt po horách, k tomu mě přivedl Mirek Etzler. Já jsem někdy z přetlaku energie jako papiňák. Tak trochu ode zdi ke zdi. Dokážu se radovat jako malý kluk, jindy mě rozbrečí přiblblý americký film, a nebo vytočí nějaká blbost a já mám chuť se prát.

Perete se často?

Dřív jsem se pral víc. Nesnesu bezpráví a měl jsem pocit, že se musím zastat každého, komu se nějaké děje. Tak jsem se vždycky zamíchal do nějakého sporu a párkrát dostal pořádně na budku. Taky jsem hodně zlobil ve škole a nosil spoustu poznámek. Ale všechno to začalo už ve školce. Jak jsem vyrůstal na statku u koní a do desíti let byl jedináček, maminka se bála, abych náhodou pak nebyl ve škole zakřiknutý. Tak mě v pěti letech dala do školky a já se tam choval jako utržený ze řetězu. Strašně moc jsem se pral a musel se za každou cenu prosadit. Prostě pravý Beran. To mám po mámě, ona je také taková - temperamentní jako nějaká Italka.

Říkal jste, že jste byl do deseti let jedináček?

A pak se narodil brácha Ondra. Je mu devatenáct, taky je hodně společenský a svérázný, ale jinak, než já. Je takový akurátní. Má diář a v něm všechno přesně naplánované, já si ho pořídil teprve před dvěma lety. Brácha by chtěl dělat režii, miluje muzikály, píše scénáře. Doufám, že se mu podaří prorazit a já si jednou v nějakém jeho filmu zahraju.

Zatím hrajete ještě v jednom seriálu - Ententýky. Jakou roli jste dostal tam?

Hraju tu naopak kladnou postavu - hasiče Tomáše, což je takový správňák, který když se zamiluje, udělal by kvůli lásce cokoli. Partnerku mi tu hraje Lucie Zedníčková. Je to takový skaut a je mi bližší. Tím, že je seriál laděný trochu komediálně, můžu ho hrát s větší lehkostí.

Říkají o vás, že jste takový český Belmondo. Kdy vás k němu začali přirovnávat?

Už na přijímačkách na JAMU, ale to asi proto, že jsem ho hodně kopíroval. Kromě toho mám stejně jako on rád ženy a rád je dobývám. J Ale Belmondo mě provází celý život. Když jsem měl první rande, bylo to asi ve čtvrté třídě, chtěl jsem po té holčičce, která se mi líbila, aby mi uvařila Baramati. Nechápala, o čem mluvím. Ve filmu Veselé velikonoce hraje Belmondo velkého záletníka, který si v indické restauraci objednává jídlo jménem Baramati. Je to pokrm, který jako první uvaří indická žena muži, když se jí líbí. Takže já si hrál na Belmonda od dětství. Už jako pětiletý kluk jsem si pouštěl jeho filmy a na ty jeho hlášky balil holky.

Na co balíte holky teď?

Teď už holky nebalím, na to už nemám věk. Ale baví mě ženy překvapovat, provokovat.. Třeba tím, že udělám něco, co ode mě nečekají. Mám dojem, že jim docela rozumím. U koní se pohybují převážně holky. Táta byl pořád v práci, vychovávala mě hlavně máma a vyrůstal jsem se sestřenicí. Já se nikdy nemohl měřit s namakanýma dvoumetrovýma svalovcema, ale mám dojem, že jsem dokázal holky upoutat, nebo hlavně ukecat. Upoutat, zaujmout, odejít. Prostě Belmondo, no ne? Na herectví jsem se hlásil taky kvůli němu. Četl jsem jeho biografii, která mě uchvátila, zhltnul jsem ji jedním dechem. Na zkouškách jsem ho neohrabaně kopíroval. Když mě vzali na školu, tak mi to zakázali. Pak jsem o něm ještě psal diplomku, kde jsem se z toho vztahu k němu vypsal a oprostil se tak od něj. Je to jeden z mála herců, který si uchoval svou lidskost a - alespoň si to myslím - nemá žádné manýry. On kdyby hrál Dana Pánka nebo jiného sebehoršího hajzla, lidi ho budou zbožňovat, protože má neuvěřitelné charisma. On mě fakt ovlivnil na celý život. Bylo by fajn, mu jednou za vše osobně poděkovat. Nasměroval mě, aniž by sám o tom věděl.

Vizitka:

Narodil se ve znamení Berana v Praze, ale rodina se brzy přestěhovala na statek k Orlické přehradě.

Martinovi rodiče mají na statku čtyřicet koní a koně jsou pro Martina srdeční záležitost.

Vystudoval JAMU v Brně, obor činohra.

Je v angažmá v Divadle na Vinohradech, kde účinkuje v představeních Apartmá v hotelu Plaza a Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!!

Natočil pohádku Kouzla králů, zahrál si po boku Jiřiny Bohdalové v Ach ty vraždy v druhém dílu, účinkoval v menší roli v seriálu Ulice, natáčí seriály Cesty domů a Ententýky.