Prohlédněte šuplíky, hledá se „ztracená písnička"!

Autor: Redakce

Možná i vy si doma píšete pro radost a „do šuplíku" básničky, písničky... Proč ne? Vypsat ze svých pocitů, radosti i splínů je dobrá terapie.

A teď máte šanci, aby zrovna vaše básnička či texty prorazily do světa. Pokud ovšem svůj text pošlete do soutěže Ztracená písnička, která nabízí šanci všem amatérským textařům.

Odborná porota ve složení Ondřej Hejma, Oskar Petr, Petra Soukupová, Bára Nesvadbová, Marek Ztracený a Mnoháček Zgublačenko všechny přihlášené texty posoudí a na tři vítěze čekají hodnotné ceny.

A to není všechno - tu nejlepší „básničku" zpěvák Marek Ztracený zhudební. Takže vítěz uslyší svoji básničku-písničku v rádiích a na letních festivalech. Úplně první premiéra bude v červnu na festivalu Okolo Třeboně, který bude 24.-26. června!

Šance i pro nemocné

Projekt má za cíl podporovat a motivovat všechny amatérské textaře a básníky a zároveň si klade za cíl šířit osvětu o autismu a Aspergerově syndromu. Proč? Lidé, kteří těmito psychickými obtížemi trpí, mívají totiž problém se začleněním se do společnosti, na druhou stranu se právě mezi nimi objevuje velké množství nadaných tvůrců, avšak bez šance svá díla světu představit. Proto se do akce Ztracená písnička zapojí i autisté, a proto i v porotě sedí pan Mnoháček Zgublačenko, vlastním jménem Pavel Hlušička, který má diagnostikován Aspergerův syndrom. To mu však nezabránilo v tom, aby se stal respektovaným a všestranně nadaným umělcem. Píše básně, říkanky, jazykolamy, skládá hudbu a maluje obrazy.

Mnoháček Zgublačenko:
„I já jsem byl v tomto světě ztracený!"

Co vás nejvíc přesvědčilo, že jste přijal roli porotce v soutěži Ztracená písnička?

Ztracená písnička má pomoci lidem porozumět autismu
a lidem s autismem porozumět světu. Já osobně mám rád symboliku, proto vítám, že patronem APLA (asociace pomáhající lidem s autismem) Praha je Marek Ztracený, jehož příjmení dobře symbolizuje autistickou odlišnost a ztracení v tomto světě.

"Člověk je toho schopen napsat mnoho, ale pak musí pečlivě vybírat,
co pustit do světa..“

Můžu potvrdit, že i já jsem v tomto světě ztracený. Bez váhání jsem s účastí v porotě souhlasil, protože jsem přesvědčen o tom, že by autisté měli mít své zástupce nejen v umění, ale i v dalších oborech lidské činnosti. Jelikož se věnuji umělecko-sociálním aktivitám již jedenáct let a vím, jak je těžké získat si s mojí specifickou diagnózou autoritu a respekt, tak jsem si uvědomil, že podobná příležitost se nemusí opakovat.

Máte i vy nějaké „ztracené" písničky ve svém šuplíku?

Tohle zná asi každý autor. Člověk je toho schopen napsat mnoho, ale pak musí pečlivě vybírat, co pustit do světa. Já osobně mám několik svých ztracených písniček zřejmě natrvalo v šuplíku, protože není prakticky možné takové projekty zrealizovat. Například jsem spontánně složil tři propagační písničky pro konkrétní firmy, které jsem pak oslovil, ale ani s jednou firmou se mi nepodařilo věc dotáhnout do zdárného konce. Přesto bych rád se svým kolegou, který si říká Melan Cholycz Podřipský, dále razil tuto cestu propagačních písní.

Vymýšlíte rád i všelijaké slovní hříčky, jazykolamy.... Jak byste naložil se slovem PŘEKVAPENÍ?

Tak třeba takhle:

Co je sladké překvapení?

Když hustě šlehačka pění.

Zdobí se s ní palačinka.

To bude dobrá svačinka!