Jak vzpomínáte na Sametovou revoluci?

Letos v listopadu už to bude 25 let, kdy v naší zemi proběhla Sametová revoluce. Totalitní režim padl a lidé po dlouhých letech zase mohli žít svobodně. Zeptali jsme se herečky Niny Divíškové a herce Jana Přeučila, jak na  chvíle pádu režimu vzpomínají...

Jak vzpomínáte na dobu před Sametovou revolucí? Chtěla byste něco z těch časů vrátit? Nina: Před Sametovou revolucí se mi nelíbilo ve společnosti nic, dobře jsme věděli o nespravedlivých politických procesech a popravách, třeba s Miladou Horákovou. Vyprávěl se tehdy vtip, jak Bilak jede po Praze a najednou vidí před masnou frontu. Na co ti lidi čekají? ptal se kolegy straníka, a ten odvětil, že na maso.

Takhle jsme žili. Z těch časů bych chtěla vrátit nádherné dětství a život mým rodičům a blízkým.

Jan: Pro mne jsou to vzpomínky na DAMU, musel jsem zkoušky opakovat dvakrát. Poprvé mne nepřijali, protože mého otce zavřeli v komunistickém kriminále po procesu s Miladou Horákovou. Na škole se za mě pak zaručil Radovan Lukavský, který prohlásil, že by za rodiče neměly trpět děti. Tehdy začal ráj na zemi, ale netrval dlouho. Otec dostal doživotí, pak mu trest změnili na patnáct let a ty si odseděl. Pro rodinu to byla tragédie, maminka se tatínkova návratu nedožila. Sestra Marta se provdala a já se od osmnácti let o sebe musel postarat od A až do Z. Což mě rozhodně zocelilo! Ani dva roky vojny nebyla žádná slast, ale poté jsem byl třiatřicet let v angažmá Divadla Na zábradlí a zažil jsem tam krásná léta. Hráli jsme kvalitní inscenace a procestovali jsme celou Evropu. Vracet bych ale nechtěl nic, žiji tak, abych se zbytečně nenervoval a vlastnoručně neničil.

V čem nejvíc se změnil váš život po Sametové revoluci?

Nina: V době Sametové revoluce jsme v Činoherním klubu zakládali Občanské fórum, pořád jsme někde lítali po Václaváku, zvonili jsme klíči. Nikdy nezapomenu na ten okamžik, když začala zpívat z balkonu Marta Kubišová: „Ať mír dál zůstává s touto krajinou, zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou." Tekly mi po tváři slzy štěstí. Sametová revoluce byla báječná, jen nevím, zda to všechno dopadlo, jak jsme si představovali. Po Masarykovi a Havlovi se těžko hledá osobnost, která národ povznese. Na můj vkus se začalo moc krást, jinak se ale změnilo všechno. Cítili jsme se svobodní, otevřely se hranice, v obchodech se konečně dalo něco koupit. Akorát je paradox, že nám dvěma s Kačerem se už od té doby, co se cestovat „může", nikam nechce. Předtím jsme museli složitě stát fronty na přísliby a na hranicích potupně ukazovat celníkům obsah tašek. Navštívili jsme ale Ameriku, Jugoslávii, Švédsko, Norsko, Rusko, Itálii, Francii.

Jan Přeučil se svojí mnaželkou Evpu Hruškovou

Jan: Před Sametovou revolucí měli na sebe lidé více času, na přátele, na své chatičky a chaloupky. Záleží ale na každém z nás, jak si svůj život zařídíme. Já si na své přátele a koníčky čas vždycky vyšetřím. A nejcennější je pro mě rodina, je můj přístav, jistota a bezpečí. Mám i dobrou práci, hraju v Divadle Ypsilon, jezdím se Společností Háta, hraji divadlo pro děti s naším Divadlem Evy Hruškové & Jana Přeučila. Díky revoluci jsem také zažil poprvé pracovně „volnou nohu". Mám určitou volnost, ale musím být velice zodpovědný a ukázněný. Jsem ale svým pánem a ta svoboda je k nezaplacení. Je na každém z nás, jaký život povede! A co se mi nelíbí? Zloba, závist, zášť, strach a svár, protože bohužel nepominuly. Co víc dodat?

Kdybyste mělila kouzelný Arabelin prsten, co byste v naší zemi změnili?

Nina: Moc bych si přála, aby se nekradlo a nelhalo a nemusela jsem se stydět za svůj národ a politickou reprezentaci.

Jan: Pro sebe a svoji rodinu si přeji zdraví a lásku, vše ostatní přijde, a jestli ne, tak to přijít nemělo. Můj otec František Přeučil, politik Československé strany národně socialistické a poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění, mi vždycky říkal: „Víš, Jenčo, my jsme dělali politiku srdcem, ne kapsou. Tak bych si přál, aby takovýchto politiků bylo pár i u nás."

Připravila: Šárka Jansová   Foto: Smagpictures