Film Colette: Láska za zdmi koncentráku

Autor: Redakce

Strhující drama o síle lásky, odvaze a touze po svobodě - o tom vypráví nový český film Colette režiséra Milana Cieslara.

Příběh mladého českého Žida Vili Felda a belgické Židovky Collete se odehrává za ostnatým drátem koncentračního tábora v Osvětimi v roce 1943. Jejich vzájemné okouzlení a zamilování jim pomáhá přežít drsné podmínky, které v táboře panují. Půvabnou Colette má však v moci důstojník SS, jenž dívku brutálně znásilňuje a ponižuje. Dívka všechno snáší v domnění, že jen tak může lágr přežít a zachránit i Viliho. Oba zoufalí milenci nakonec naplánují útěk, riskantní akce se bohužel nezdaří. Vili skončí ve vězení a čeká ho pochod smrti, Colette o vlásek uniká svému konci a míří transportem do Sachsenhausenu. Pokud přežijí, už se k sobě nikdy nevrátí...

Dívejte se pozorně

Příběh Viliho a Colette nekončí tragicky, ale ani happy endem. Z kina si však odnesete silný zážitek nejen díky strhující story Colette a Viliho. Dívejte se pozorně, ať vám neuniknou drobné detaily a scény z běžného života v koncentračním táboře. Člověk se vzpíná těm hrůzám uvěřit, přitom je to všechno pravda.

"Bůh stvořil člověka. A člověk stvořil koncentrační tábor."

Půvabnou Colette si zahrála francouzská herečka Clémence Thioly, sama židovského původu. „Jirku jsem si zamilovala rychle, je tak milý," usmívala se při vzpomínce na natáčení. „Horší to bylo s Erikem, který hrál zlého nacistu (herec Erik Bouwer, pozn. red.), jenž mě znásilňoval. Už když jsme se potkali poprvé a čekalo nás natáčení jedné brutální scény, nemohla jsem se na něj vůbec podívat a promluvit. Vypadal přesně jako člověk, kterého bych mohla nenávidět. Bylo to pro mě velmi obtížné, ale nakonec jsme se také skamarádili."

Novelu Colette napsal Arnošt Lustig a vycházel v ní ze skutečných událostí. Inspiroval se osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby, kterým se podařilo uprchnout z Osvětimi a poprvé světu odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti a masovém vyvražďování Židů. Celkový počet obětí v táboře Osvětim/Birkenau se odhaduje na 1 100 000!

Roli Viliho získal Jiří Mádl, ačkoli ve hře byla zpočátku i jiná slavná herecká jména. Ale Jiří byl podle slov režiséra prostě nejlepší. „Postava, kterou jsem hrál, skutečně existovala, takže jsem jí musel „sloužit", snažit se její jednání pochopit. Nebyl tady moc prostor pro kreativitu," řekl o náročném natáčení Jiří, který si poctivě prostudoval dobové materiály a sám pak - k potěše režiséra - dohlížel na mnoho detailů, třeba týkajících se kostýmu. A právě kostým včetně nepohodlných dřeváků ho při natáčení nejvíc trápily. „Paradoxně díky tomu poctivému, špinavému, lágrovému kostýmu a dřevákům, ve kterých šíleně bolely nohy, jsem svou roli mohl zahrát přesvědčivě."

Kápa Fritze si zahrál slovenský herec Andrej Hryc, kterého scénář uchvátil natolik, že se stal doslova fanouškem projektu ještě v době, kdy jeho realizace byla v nedohlednu. Svým nadšením a vírou ve film nakazil i svou dceru Wandu Adamík Hrycovou, jež se nakonec stala slovenskou koproducentkou a i díky jejímu úsilí se film podařilo zrealizovat. „Film vyšleme na několik filmových festivalů a věříme, že osloví i zahraniční publikum a že bude patřit ke zlatému fondu českých filmů," dodala Wanda.

Režisér Milan Cieslar navázal filmem Colette na své předchozí historické filmy Pramen života a Krev zmizelého. „Nemám žádné jiné ambice než to, aby se na film přišli podívat lidi do kina, zejména ti mladí. Snažili jsme se s mým týmem přinést mladé generaci dechberoucí příběh o lásce uprostřed pekla koncentráku, o touze po svobodě a osobní zodpovědnosti za svůj život. Navíc tahle kapitola dějin, válka, holocaust a koncentráky nesmějí být zapomenuty. Proto jsem moc rád, že Arnošt Lustig tenhle příběh napsal a já ho směl natočit," dodal režisér.

Ve filmu uvidíte i další české herce, Michala Dlouhého (na snímku), Ondřeje Vetchého, Helenu Dvořákovou, Miroslava Táborského nebo Davida Suchařípu.

Co by vás mohlo zajímat:

· V kinech bude film 12. září.

· Záběry z koncentráku se točily na Barrandově, kde filmaři postavili dokonalou kopii části osvětimského koncentračního tábora včetně nechvalně známých komínů.

· Ve filmu si zahrálo přes patnáct set komparzistů. Někteří trávili v maskérně i tři hodiny denně.

· Na natáčení se přijela podívat i paní Hana Hnátová, sestra Arnošta Lustiga, která Osvětim přežila. Dokonalé kulisy koncentráku ji znovu vrátily do hrůzné reality, což ji ohromilo. A pro režiséra a filmaře to znamenalo, že se jim reálie lágru podařilo vystihnout.

· Ve filmu je použito více než 220 složitých triků, v nichž poprvé diváci uvidí na plátně skutečný rozměr koncentračního tábora Osvětim/Birkenau.

· Hudbu pro film zkomponoval hollywoodský skladatel Atli Örvarsson (Piráti z Karibiku, Myšák Stuart Little).

INFO: