Zpíváme o lásce, která vítězí nad vším

„Naše děti nás obohacují každý boží den," shodují se Tomáš Klus a jeho žena Tamara. Se svými třemi dětmi prožívají láskyplný rodinný vztah a Valentýna tak slaví každý den... A nezdráhají se o své pocity a dojmy podělit se čtenáři.

Tomáši, jsme krátce v novém roce.
Jaký byl loňský rok, co se vám podařilo?

Myslím, že se nám daří stále zlepšovat naše živá vystoupení. S kluky z kapely se známe už dlouho, jsme čím dál tím větší kámoši a asi i díky tomu nám to lépe „hraje". Často i lidé, co na naše koncerty nepřišli úplně s nadšením, ale třeba jako doprovod svých drahých poloviček, pak počkají na autogramiádu a sdělí své nadšení a překvapení, že „tohle teda opravdu nečekali". Z toho mám obrovskou radost. Ale hlavním úspěchem je nová deska Tady to máš. Můj producentský debut.

Je pravda, že nové album Tady to máš je trochu podobné předchozímu albu Racek? Že je to zase „náš" poetický Klus, který umí sdílet své city a pocity?

Citů a pocitů jsem měl v písničkách vždycky dost. Spíš se mi  podařilo navázat na srozumitelnost a najít znovu témata, která nás všechny spojují a nikdy se neomrzí. Zároveň mi ta hravá forma a snaha nekomplikovat nic textově ani hudebně, vrátila v očích fanoušků jasnost, jednoduchost a radost. Jako producent jsem měl pro kluky z kapely jasné zadání: všechno točíme na první, maximálně druhou dobrou, ať to „dýchá" a jde proti modernímu trendu až předokonalých nahrávek. Zavřeli jsme se do zlínského studia Luďka Malára a se zvukovým mistrem Lubošem Mašlíkem se soustředili na to, aby byly kabátky písní svěží, originální a aby si chtěl člověk pustit další a další písničky.

„Došel až na konec cesty a zapálil oheň. To na znamení, že už není kam jít. Ještě jednou to zkusit a pak honem. Všechno to hledání navždy opustit. Nikam nevedou cesty toulavý. Štěstí neleží a nečeká tu na něj. Tak tu sedí a svět ho nebaví

A jediné, co cítí, je beznaděj," zpíváte v písni Baťůžek. Co je její hlavní poselství?

Je to zpověď mého táty ve mně, takový pokus o smíření se s věcmi, které nechcete, a přesto musíte nést, protože jste přebrali štafetu. Můžu pokračovat další slokou: „Dobře ví, co všechno cestou ztratil. Že hledal přesně to, co opustil.

Ale přesto všechno slovo chlapa platí. Ach, snad mi přes to všechno odpustí. A tak tam skočí shoří a všechno to skončí.

A ti, co čekají, že se vrátí, ať si vyplakají oči. Dělal co mohl, ale dál už nemůže. Konečně chlapeček sundal baťůžek ..."

Která písnička se z nového alba nejvíc líbí Tamaro vám?

Tamara: Asi jsem blázen. Úplně mě odnáší k Tomášovi a jeho sdělení. „Asi jsem blázen, ale má láska k tobě furt roste. Asi jsem blázen, ale miluju tě víc každou vteřinu. Asi jsem blázen, ale ani vidu pro starostech. Přišli jsme na zem patřit jeden druhýmu." Tahle písnička mluví za vše.😊

Tomáši, přijdete si někdy tak trochu jako blázen?

Být bláznem, to je má definice. Nestydím se za to. A ani to není schovka. Pozice blázna, šaška v královské společnosti, bývala tou nejsvobodnější a dávala bláznovi možnost otevírat témata, která kolikrát byla tabu. Mou životní filozofií je písničkářství a myslím, že v tomto ohledu je to táž role. Svět blázní, co je světem, a člověk má odjakživa de facto jen dvě možnosti, buďto to přijmout, nebo změnit.

Máte na albu vy dva nějakou společnou písničku?

Tomáš: Mám, jmenuje se Virgin River a je vlastně o nás, jako většina našich společných písní. O lásce, která vítězí nad vším, o odpuštění, které lásce buduje nebeský prostor.

Tamara: Myslím, že v každé písničce, kterou interpret složí, je v jakémsi odrazu on samotný. Stejně tak je to i u nás. Virgin River v sobě nese nějakou reflexi, nadhled nad naším vztahem a vše, čím jsme ruku v ruce prošli. Nazpívala jsem ji s chřipkou a oslabeným hlasem. Nahrávala se současně s kapelou do jedné stopy, a já ji chtěla přezpívat. Jenže Tom byl neoblomný v tom, že právě ta křehkost v hlase přesně evokuje křehkost lásky. A pokaždé, když ji slyším, tak cítím, že dokonalost je v nedokonalosti. Že někdy je větší vítězství nesejít z cesty lásky, než vítězit jeden nad druhým prosazováním si své pravdy, nebo sčítáním chyb...

Tomáši, když se vrátíme zpátky do doby, kdy jste začínal, jak moc jste se za těch téměř dvacet let změnil?

Asi jsem klidnější a nepotřebuju tolik důkazů o tom, že si zasloužím být. Nejen být šťastný, ale vůbec BÝT. Jak jsem  jako malý skoro přišel o život, někde uvnitř mě se zakódoval pocit, že tady vlastně asi být nemám. Spoustu věcí jsem pak v životě dělal takovým způsobem a proto, abych od okolí viděl a slyšel, že si tady zasloužím být.

Celý rozhovor si můžete přečíst v Překvapení 7/2025.

Vizitka

Tamara Klusová

• Narodila se ve znamení Vodnáře v roce 1988 v Praze.
• Od šesti let zpívá a zúčastnila se soutěže Hlas Československa.
• V roce 2013 se oficiálně provdala za Tomáše Kluse, předcházel
• tomu krásný obřad v přírodě, podle indiánských tradic.
• Věnuje se nadále zpěvu, psaní textů a knih - napsala Knihu života a knihu O všech zvířatech.

Tomáš Klus

• Narodil se ve znamení Býka v roce 1986 v Třinci.
• Věnoval se modernímu pětiboji a v roce 2002 získal zlatou medaili na mistrovství EU v Paříži.
• Vystudoval pražskou DAMU, věnuje se herectví a hudbě, skládá hudbu i texty a vystupuje se svou kapelou.
• V roce 2012 získal Zlatého slavíka, má několik cen Anděl a hudební cenu Žebřík
• Zahrál si v seriálech Hop nebo trop, Na vodě, ZOO a ve filmech Veni Vidi Vici, Anglické jahody, Tajemství staré bambitky, Poslední z Aporveru, Tři bratři, Intimity a Tajemství staré bambitky 2.
• S manželkou Tamarou mají tři děti.

Připravila: Šárka Jansová

Foto: Archiv Tomáše Kluse a Lenka Hatašová