velikost písma malá střední velká
Rozhovory
Setkání s Kristýnou FrejovouŽivot je pro mě jedna velká oslava
Autor: RedakceKristýna Frejová je excelentní herečka, velká sportovkyně a hlavně milující a respektující máma. Po svých rodičích, Ladislavu Frejovi a Věře Galatíkové, zdědila nejen talent a šarm, ale také dar empatie.
Celý rozhovor jste si mohli přečíst
v Překvapení 20/2025
Sešly jsme se na zahrádce její oblíbené restaurace, venku téměř dvacet stupňů, sluníčko a Kristýna si jen v tílku pohodovou atmosféru vyloženě užívala.
Už jste letně naladěná...
Já se snažím být letně naladěná celou zimu. Je to tak příjemnější. Ale dneska máme duben a já tady sedím v tílku.
Vzhledem k tomu, že jsem dost horkokrevná povaha, tak mi nebývá zima ani v zimě. Na první jarní dny se hrozně těším, protože jaro miluju.
Však se prý taky otužujete.
Ano. Tuhle zimu jsem to ale trošku flákala. Ve Vltavě jsem byla jenom párkrát. Nebyl čas, protože jsem točila tři seriály, zkoušela jsem... Bylo toho dost. Ale když se mi nepodaří vlézt do ledové Vltavy, což považuju opravdu za slast, protože když je v lednu slunečný den, je to fakt nádhera, tak si aspoň na sebe liju ledovou vodu ve sprše.
Pracovně jste opravdu vytížená. Dvacet představení měsíčně... Momentálně excelujete například v komedii Kouči v nesnázích na Komorné scéně Kalich. Lidi v hledišti se hodně baví. Jak to máte vy jako herci? Jak se vám daří zachovat na jevišti vážnou tvář?
No... já jsem obecně dost smíšek. Když vznikne na jevišti spontánně a autenticky vtipná a nečekaná situace, mívám dost problém to ustát s vážnou tváří.
V téhle hře o koučích je to však něco jiného, protože moje postava Bernice řeší velice vážný, až existenciální osobní problém.
Když důsledně následuji způsob jejího myšlení, "odprdnutí" si nemůžu dovolit, a zatím se mi to daří.
Je těžké hrát komediální roli tak, aby to člověk „nepřepískl" a nevznikla karikatura?
Je to právě o tom následování způsobu myšlenídané postavy, jak nás to naučil už na DAMU pan profesor Jiří Adamíra. Lidé mohou mít ve vypjatých situacích neadekvátní reakce, které působí komicky, ale pokud máte vybudovaný psychologický background postavy, kterou hrajete, nemůže vám to ke karikatuře sklouznout. A o to se dlouhodobě snažím.
Když budeme parafrázovat název této komedie Kouči v nesnázích, kdy jste se vy sama ocitla v nesnázi? A jak se s tím vypořádáváte?
Čím jsem starší, tak čím dál tím lépe. Jsem nastavená tak, že všechno nepříjemné a negativní, s čím se potkám, se snažím přetavit ve zkušenost. Jak říká můj kolega David Matásek: Přetav strach ve zvědavost. Všechno, co se nám děje, je nová výzva, jak to řešit co možná nejelegantněji, a to v rámci zachování svých nervů i nervů všech okolo. Poslední čas jsem se přistihla, že konfliktní situace řeším téměř s grácií.
Tahle komedie vlastně vychází z fenoménu, který se opravdu děje. Dnes se stává koučem kde kdo, nemýlím se?
Nemůžu to úplně soudit, nikdy jsem nevyhledala pomoc kouče. Ale s kolegyněmi ve Švandově divadle jsme před lety napsaly divadelní hru Cry, baby, cry. A celé se to odehrává na hodině life koučinku. Ale hra má podtext „proplačte se ke štěstí". Nedávno jsem narazila na zajímavou myšlenku, kterou bych si ráda uvnitř sebe zdomestikovala, že bychom se neměli bránit negativním pocitům. Máme v hlavě, že když přijde něco negativního, je to špatně, a odmítáme to. Ale když to přijmeme a rozebereme, už negativní pocit není takovým strašákem a stává se z něj věc, s kterou jsme se vypořádali.
Kdo je v životě vaším největším rádcem? Na koho se s důvěrou obracíte?
Moje dcera. Pak mám úzký okruh kamarádek, které mě mnoho let doprovázejí a já doufám, že já doprovázím je. Ale je pravda, že jsme s mojí dcerou dospěly do krásného stadia. Ráchelce bylo v září osmnáct let. Je bytost, která dorostla do mladé slečny nadané nesmírnou dávkou empatie, porozumění. Zároveň dovede být kritická, velmi kritická, hlavně vůči mně. Musím říct, že její poznámky beru naprosto vážně. Jsem šťastná, že spolu máme krásný vztah, že máme schopnost o věcech mluvit.
Jste dobrá, že dceřinu kritiku umíte skousnout, ne každý rodič to dokáže.
Rodič je povinen tyhle věci skousnout a pochopit. Myslím, že kolikrát máme pohled na to, jakým způsobem fungujeme, trošičku vedený přes nás samotné. Jsme zahlceni starostmi a povinnostmi, že musíme živit, vychovávat, zařizovat, vnímáme se jako matky roku, ale ono vám pak dítě může překvapivě sdělit, že mu přesto všechno v dětství něco dost podstatného chybělo.
Vy jste měla krásný předobraz ve své mamince...
Určitě měla. Ale moje dcera je nastavená povahově úplně jinak, než jsem byla já jako dítě. Myslím, že je daleko kritičtější, nesmlouvavější, pevnější, takže z mé strany je to takový test sparing partnerství a diplomacie.
Divadlo: Kouči v nesnázích
VIZITKA: Kristýna Frejová
- Narodila se 26. října 1971 v Praze oblíbenému hereckému páru Věře Galatikové a Ladislavu Freji.
- Vystudovala DAMU pod vedením Jiřího Adamíry.
- Je na volné noze. Pravidelně hostuje Komorním divadle Kalich, v Divadle Verze, Divadle Metro a dalších.
- Hrála ve filmech např. Stínohra, Modelář, Abstinent, Raluca, Příběh kmotra...
- Momentálně ji diváci mohou vídat v seriálu ZOO Nové začátky, Případ tanečnice či Ordinace v růžové zahradě
- Vydala knihu Potměchuť.
- Má osmnáctiletou dceru Rachel.
Připravila: Michala Jendruchová
Foto: archiv Kristiny Frejové, archiv komorní Divadlo Kalich