Vždycky jsem měl jasno v tom, že chci žít svobodně

Uznávaný advokát, pořadatel legendárního festivalu Benátská a hlavně frontman úspěšné kapely Doctor PP. Ale také muzikálový herec, sběratel komiksů, cestovatel, milovník vína, žen a života jako takového. Na jedné straně absolutní bohém, na straně druhé člověk, který umí respektovat řád. Petr Pečený je prostě "vypečený" právník s duší bigbíťáka.

Celý rozhovor vyšel v Překvapení 29/2025

Přes den distingovaný advokát, večer rebel, bigbíťák. V práci nosíte elegantní oblek, večer v divadle nebo na koncertě v extravagantní kostýmy. Perou se ve vás dvě osoby?

Tyhle dvě osoby spojuje jedna věc, a tou je svoboda. Vždycky jsem měl jasno v tom, že chci žít tak svobodně, jak to jen okolnosti dovolí.

Mám rád život a snažím se užívat si ho. Sbírám komiksy, cestuju, piju víno a šampaňské a hlavně hodně tíhnu ke všemu, co se týká bigbítu, který mi na rozdíl od advokacie dává volnost. Advokacie mi ale tohle všechno umožňuje, a když mám povinnosti v kanceláři, všechno ostatní musí jít stranou.

Dá se tedy říct, že vám právničina vydělává na bigbít?

Dřív to tak být mohlo, dnes už to neplatí, protože kapela vydělává. Muzikou jsem se ale nikdy živit nechtěl. Ovšem je paradoxní, že právničina mi zase dává existenční svobodu v tom, že si můžu dělat, co chci, můžu si vybírat, kde budu hrát, kdy budu hrát, kolik toho ročně odehraju, a nemusím brát za každou cenu všude. Jedu na koncert a jsem šťastný, protože se těším. Nejsem tlačený k tomu, abych honil kšefty a neměl z nich radost. Muzika je díky tomu pořád můj největší koníček.

Je vidět, že svou kapelou žijete. Máte ji tady v pracovně na fotkách, dokonce i ve skříni, kde vám visí extravagantní kostýmy...

Máte pravdu. Jednou za dva tři roky měníme show a necháváme si šít nové kostýmy. Teď máme zbrusu novou komplet výbavu a zrovna mi ji vizážista Dušan Chrástek přinesl do kanceláře. Jsem šťastný, že lidi po těch letech hraní pochopili náš záměr, tedy že se chceme bavit a naše kapela to nemyslí s tím „uměním" úplně vážně. Mezi námi a našimi fanoušky proudí obrovská energie. My se jdeme bavit s nimi a oni se jdou pobavit na nás. Když se baví lidi, bavíme se i my, a ta energie se nám ohromně vrací. Určitě toho hned tak nenechám. I proto, že mám tu čest hrát v kapele Doctor PP se skvělými muzikanty.

Nenarážel jste na to někdy jakožto kapacita ve svém oboru? Nesráželo to vaše postavení?

Když jsem před třiceti lety dával dohromady kapelu Doctor PP, bál jsem se, aby mi to neuškodilo u klientů. V takovém případě bych asi přestal hrát. Ale ukázalo se, že obavy byly zbytečné. Hodně mých klientů začalo chodit na naše koncerty a mají naši muziku fakt rádi. A já se držím zásady, že bych nikdy bigbít nedělal tak, abych jakkoli ublížil advokacii. Ta je pro mě hlavní práce, hlavní zdroj obživy a má vždycky před ostatními aktivitami naprostou prioritu. Ale čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, jak moc je pro mě muzika v životě důležitá. Je to jiný svět, v kterém se cítím dobře.

Využil jste vaše právnické vzdělání ve své hudební kariéře? Určitě minimálně tím, že si pohlídáte smlouvy...

Od roku devadesát jsem specialista na autorské právo, kterému se tady do té doby moc lidí nevěnovalo. Autorský zákon sice existoval, ale byla to popelka, která se u nás nebrala vážně. Tím jsem se jako právník dostal do šoubyznysu. Ale smlouvy... Paradoxně se vždycky směju, že smlouvy čtu jenom za peníze. Svými vlastními smlouvami v hudební profesi se skoro nezabývám. Za prvé, třeba v muzikálech se často opisují smlouvy, které jsem vytvořil v těch devadesátkách. :-) A za druhé, naštěstí hudbu opravdu nemusím dělat pro peníze.

Zmínil jste dobu před třiceti lety. Příští rok to bude právě třicet let, co jste vydali první album Je to pečený. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Ano, už je to třicet let. Bylo to zajímavé, protože jsme hned získali nominaci na cenu Grammy, které se dnes jmenují „Anděl", a to v kategorii objev roku. Tehdy jsem si říkal, že jsem na to starý. :-)  Vycházely o nás články, že si bohatý právník koupil ocenění. Dostali jsme takovou hloupou nálepku, že jsem si založil kapelu, protože už roupama nevím, co bych. Přitom já hraju „bigbít" od patnácti let, a na tom prvním albu byl třeba náš první velký rádiový hit „Beránci", který se dodnes hraje. Museli jsme ukázat, že to tak není. Zaplaťpánbůh se to povedlo, fanoušci pochopili náš humor, ale trvalo několik let, než jsem zbořil předsudky a začali na mě koukat jako na muzikanta. Dodneška se hodně bráním pojmu zpívající právník, protože vás to hází někam, že tu muziku neděláte poctivě.

Chystáte nějaké oslavy?

My pořád hrajeme a každý koncert je oslavou. Pro fanoušky jsme teď jako dárek konečně natočili novou písničku Dítě Stounů. Natočili jsme ji s hostujícím Leškem Wronkou, který napsal muziku, a skvělý text napsal Kuba Ryba z kapely Rybičky 48, se kterými mě pojí dlouholeté přátelství. Je o tom, jaké to je hrát po šedesátce bigbít. Písničku začala hrát rádia, drží se už pět měsíců v první  padesátce českých rádio hitů, má spoustu zhlédnutí na YouTube i poslechů na Spotify. I natáčení klipu byla velká oslava, protože se při něm vypilo šedesát šest lahví šampaňského.:-) To proto, že si v něm zahrálo spousta mých kamarádů. Z těch slavných třeba Tomino Jeřábek, Honza Punčochář, Sabina Laurinová, Filip Blažek, Vláďa Kratina i Richard Tesařík i Péťa Lebeda z Rybiček 48. A podle zájmu pořadatelů to vypadá, že v listopadu připravíme nějaké menší samostatné turné.

VIZITKA: Petr Pečený

• Narodil se 4. října 1962 v Rokycanech.
• Působí jako advokát, jakožto právník je průkopníkem a specialistou na autorské právo. Kromě toho je také hudebník, lídr skupiny Doktor PP, obchodník a sběratel.
• Před třiceti lety vydal s kapelou Doktor PP první album Je to pečený.
• Vystupoval v muzikálu Hamlet, Krysař, Tři mušketýři nebo Angelika.
• Organizuje festival Benátská, jehož 31. ročník se koná v Liberci od 24.7. do 27.7.

Připravila: Michala Jendruchová

foto: archiv Petra Pečeného