Setkání s Markétou Martiníkovou

Autor: Redakce

Herečka, zpěvačka a moderátorka Markéta Martiníková moderuje na TV Noe, vystupuje v muzikálu Děti ráje a Děti ráje 2, pro děti hraje v zájezdovém Divadle Pod Kloboukem, a především je maminkou čtyř dcer. S námi si povídala o víře, o tom, jaká je maminka a jak zvládá logistiku tak velké rodiny.

Celý rozhovor vyšel v Překvapení 19/20226

Markéto, co vás aktuálně nejvíc zaměstnává?

Moje práce je teď velmi pestrá, což mám vlastně nejraději. Baví mě několikrát týdně také vyrážet se zájezdovým Divadlem Pod Kloboukem za dětským publikem. Dětský divák je totiž velmi upřímný a energický, takže je to vždy velká radost. Zároveň také zpívám na různých soukromých i veřejných akcích, natáčím reklamy a objevuji se i v menších rolích v seriálech.

Velkou výzvou tohoto školního roku pro mě bylo stát se lektorkou ve studiu Karol a Kvído a předávat dětem zkušenosti z herectví a zpěvu. V zimě jsem navíc rozjela svůj popový sólový projekt pod alter egem Grettis a vydala jsem první píseň i videoklip. Nyní připravuji další nové skladby. Nedávno jsem začala jezdit koncertovat do domovů pro seniory, a to všechno mě naplňuje. Hudba má obrovskou sílu. Dokáže lidem připomenout krásné vzpomínky a přinést radost i v pozdějším věku.

Prý odjakživa sníte o pěkné roli v prvorepublikovém filmu. Proč zrovna v tomto období?

Protože prvorepublikové období mě vždy velmi fascinovalo. Mám pocit, že v sobě nese určitou eleganci, noblesu a kultivovanost. Měla jsem vlastně možnost se této atmosféry už trochu dotknout, když jsem účinkovala v muzikálu Liduschka Baarová v Plzni. Dnes je mým velkým snem především možnost ztvárňovat nové postavy a mít příležitost ukazovat různé herecké polohy. Také jsem si všimla, že mi vůbec nevadí být na jevišti nebo před kamerou „nehezká", unavená nebo zranitelná. S čím ale úplně komfortní nejsem, je nahota ve filmu.

Musíme připomenout také pořad Misie naživo, který jste na TV Noe několik let moderovala. O čem byl?

Pořad byl zaměřený na misijní práci po celém světě, šlo o projekty jako Kola pro Afriku nebo zdravotnické mise. V televizi Noe jsem začínala jako hlasatelka, moderovala jsem Noeparádu, dnes moderuji pořad Přejeme si a občas také dětský pořad Ovečky.

Díky práci v televizi jsem měla možnost potkat mnoho inspirativních lidí. Například moderátorku Irenu Pulicarovou nebo misionáře a kněze, kteří zasvětili život pomoci druhým.

Jste věřící?

Ano, jsem věřící. Pocházím z věřící rodiny, ale osobní víru jsem silně pocítila ve třinácti letech na františkánském setkání na Cvilíně u Krnova. Víra mi dává klid, naději a pocit, že člověk není nikdy úplně sám. Bůh je pro mě součástí života a vlastně i součástí mé rodiny a vnímám ho jako nebeského Otce, který mě vede a provází životem. Rozmlouvám s ním každý den. Někdy modlitbou, jindy v tichu. I proto byl jedním z nejtěžších momentů rozvod mých rodičů a anulace jejich církevního manželství. Zasáhlo to do základů mého vnímání rodiny i víry a musela jsem si mnoho věcí znovu promyslet. Dnes, když sama vychovávám čtyři děti, si ještě více uvědomuji, jak hluboké dopady může rozvod na děti mít.

Dalším náročným momentem ve vašem životě bylo mateřské vyhoření a obrovské vyčerpání po čtyřech porodech. Jak jste se s tím vyrovnala?

Byla to silná zkušenost, která mě naučila zastavit se, přiznat si únavu a vyhledat pomoc. S těžkými situacemi se vyrovnávám v několika fázích. Nejprve reaguji spontánně a někdy dost dramaticky. Naštěstí mám vedle sebe manžela, který je velmi inteligentní člověk s velkým životním přehledem. Velkou oporou je pro mě právě i víra. V těžkých chvílích se snažím věci odevzdat Bohu a hledat řešení rozumem i srdcem.

Máte čtyři dcerky, jak se holčičky jmenují a kolik jim je let?

Nejstarší se jmenuje Luisa a je jí osm let. Druhá dcera je Alberta, té je sedm. Třetí je Editka, která letos oslaví páté narozeniny, a nejmladší je Klaudie, té jsou tři roky. Nejstarší Luisa chodí už do druhé třídy a Alberta je v první třídě. Editka navštěvuje druhým rokem školku a nejmladší Klaudinka je zatím v dětské skupině. Tím, že jsou holčičky poměrně blízko věkem, je u nás doma pořád hodně živo. Na jednu stranu je to někdy organizačně náročné, ale zároveň krásné sledovat, jak spolu vyrůstají, jak si hrají a vytvářejí si mezi sebou velmi silné pouto.

Mají dcerky umělecký talent?

Luisa je velmi umělecky založená, má krásnou schopnost empatie a přirozeně pečuje o mladší děti. Zároveň už se mnou hrála v seriálu a natáčela také film Anežka Česká. Zdá se, že má pro herectví velké vlohy, režiséři si ji chválí a ona sama dokáže organizovat své kamarády, „režírovat" malé představení nebo vymýšlet choreografie. Alberta, které doma říkáme Abinka, je hodně logická a praktická, v tom je podobná mému manželovi. Ráda doma pomáhá, klidně mi asistuje v kuchyni nebo při úklidu. Zároveň má velkou schopnost věci analyzovat a přemýšlet o nich do hloubky. Editka je naše víla. Má skvělé pohybové nadání a velké předpoklady pro sport. Zároveň je to taková pohodová, „easy going" holka, se kterou se dá na všem domluvit. A nejmladší Klaudie? Ta je náš temperament. Je nejživější ze všech, plná energie a někdy ji není úplně jednoduché ukočírovat. Zároveň je ale velmi bystrá a často máme pocit, že nám doma vyrůstá malá ředitelka.

Je něco, co vás na sobě trochu štve?

Asi moje občasná netrpělivost a zbrklost. Zcela upřímně, jsem docela nervák, někdy mě dokážou vytočit úplné maličkosti. V těch důležitých nebo krizových situacích ale zůstávám paradoxně spíš klidná. Hodně mě v tomhle směru formuje cestování. Také si uvědomuji, že se někdy dokážu až příliš rozdávat ostatním a jindy zase potřebuji myslet víc sama na sebe. Je to taková neustálá balanční hra.

Jak vlastně manžel „nese", že má doma pět ženských?

Zvládá to úplně s přehledem. Sám mi za ty roky několikrát říkal, že je šťastný, že má doma samé holčičky.

A s úsměvem dodává: "Kluci k nám postupně stejně dorazí, jen o něco později, v podobě nápadníků." Už se prý těší.😊 Čtyři zetě opravdu nemá každý. Důležité ale je dávat manželovi prostor, aby byl i mezi chlapy. Práce advokáta je poměrně náročná a pohybuje se v prostředí silných mužských osobností, takže je na to zvyklý. V práci musí být racionální a tvrdý, zatímco doma je obklopený jemností, holčičí energií, tanečky, povídáním a mazlením.

Berete oba život s humorem?

Ano. Nejdůležitější je, že máme s manželem společný smysl pro humor. I když já mám ráda spíš situační humor, zatímco manžel má takový ten chytrý, logický humor, který dává smysl. Doma máme spoustu vlastních „joků" a drobných narážek, kterým se smějeme jen my dva. Jsou to takové malé šifry mezi námi, které někdy naši přátelé ani úplně nechápou, ale pro nás jsou velmi zábavné.

Zvládnete se v tak velké rodině nepohádat?

Samozřejmě se doma i přeme, diskutujeme a někdy se i dohadujeme nad různými věcmi. Myslím si ale, že právě z těchto diskuzí a občasných konfliktů vzniká vyrovnané partnerství. Důležité je, že věci řešíme spolu a vždycky se k sobě zase vrátíme s úsměvem.

Vizitka • Markéta Martiníková

Narodila se ve znamení Berana v roce 1987 v Opavě.
Od dětství hrála ve Slezském Divadle.
Studovala Vysokou divadelní školu Ludwika Solskiego v polském Krakově.
Byla členkou herecké laboratoře D´epog v Brně, zpívala v Rakousku.
Jednou z prvních a stěžejních rolí byla Martha Bessell z muzikálu Probuzení jara, kterou ztvárnila v polštině v Krakově. Dále hrála v muzikálech Marie Antoinetta - královna Francie, Mýdlový princ a anglicky mluvícím Into The Woods.
Aktuálně účinkuje v muzikálu Děti ráje a Děti ráje 2.
V roce 2015 vydala album Vánoce s láskou a vyrazila na první sólové Adventní turné po ČR v doprovodu pianisty a zpěváka Václava Tobrmana.
Hraje v zájezdovém Divadle Pod Kloboukem.
Hrála v seriálech První oddělení, Kriminálka Plzeň, Doktoři z Počátků, Ordinace v Růžové zahradě a v sitcomu Autobazar Monte Carlo a ve filmu Špindl.