velikost písma malá střední velká
Rozhovory
Setkání s Andreou MohylovouPro mě je největší výzva být dobrý člověk
Autor: Redakce
Role policistek jí nikdo neodpáře. Herečka Andrea Mohylová má na svém kontě hned tři, a tou poslední je vyšetřovatelka Marta Benešová v nové kriminálce České televize Místo zločinu Zlín.
Celý rozhovor vyšel v Překvapení 9/2026
Čím si vysvětluje, že si vás režiséři vybírají do těchto rolí?
Myslím, že je to hlavně díky mé první filmové rolí ve sciffi filmu Bod obnovy, kam mě obsadil režisér Robert Hloz. Hrála jsem agentku Em Trochinowskou. Dle jeho slov jsem jedna z mála hereček, které věří, že když drží zbraň v ruce, opravdu s ní i umí zacházet. Další policejní děvče hraju v minisérii Moloch a teď tedy v tom seriálu Místo zločinu Zlín. No...asi jsem se v Bodu obnovy osvědčila. :)
Jak dlouho jste se učila se zbraní?
Moc dlouho ne. Je mi to z neznámého důvodu přirozené. Tvrdím o sobě, že jsem chodící MacGyver. Dáte mi do ruky šroubovák a já vám vyrobím letadlo. Ale prý si to myslím jen já.
Bizarní bylo, že jsem zbraň své postavy Em Trochinowské dostala domů, abych si na ni zvykla. Takže jsem chodila po bytě s miminkem v náručí a maketou pistole u pasu, abych si zvykla na její váhu, stala se mou součástí, uměla ji kdykoli přirozeně vytasit a naopak. Schovávala jsem se za rohy místností a učila se prohledávat prostor. Prostě máma jak se patří. Ale byla jsem nadšená.
Vy jste se v těch policistkách docela našla, že?
Asi jsem dispozičně uzpůsobena zrovna na tento typ. Ale já jsem nadšená většinou z každé role. Snad kromě těch, kde bych musela stát dvacet minut někde vzadu na jevišti, tzv. živý obraz, a sledovat, jak moji kolegové hrají. To se mi už dlouho nestalo. Ale pro některé role bych udělala i to.
Pomohla vám příprava na roli i v soukromém životě?
Už před natáčením prvního filmu Bod obnovy jsem se hodila do formy. Což jsem ve filmu pak neuplatnila, jelikož jsem na začátek natáčení čekala několik let, při kterých už jsem ztrácela víru, že ten film někdy vůbec vznikne. Takže jsme se rozhodli s partnerem pro miminko. A když mi producent Honza Kallista volal, že tedy konečně točíme, moje forma byla ta tam.
Ale celý štáb mě obalil laskavostí a lidskostí jako do peřinky a natáčení jsme si i přes dobu covidovou užili. Cvičení a udržování se v kondici mi už zůstalo.
Neuvažujete o změně povolání?
Těžko říct, co budoucnost přinese. Ale policistkou bych být nemohla. Nezvládla bych tu náročnou administrativu. To by mě děsně nebavilo.
Co vás na policistkách naopak baví? Ta akčnost?
Mám ráda američtější pojetí policistek, kriminalistek, agentek. Jsou v dobré fyzické kondici, tajemné, jak říkáte akční, chytré, většinou obohacené o často špatný humor. To mě baví. Dokonce jsem teď přímo spolupracovala s kaskadéry. Trénovali mě na souboje před kamerou. To bylo hodně akční.
Když zmiňujete kondici, vy jste ten svůj filmový debut absolvovala čtyři měsíce po porodu a točilo se i pod vodou. To musela být opravdu výzva...
Pod vodou to byla ještě pohoda. Měla jsem u sebe v rámci bezpečí velmi sexy potápěče, takže to šlo samo. :-) Horší bylo běhání po lese čtyři měsíce po porodu a pronásledování nadšeného sportovce a skvělého herce Milana Ondríka. Myslela jsem, že vypustím duši. A on si běhal jako srna.
Máte ráda výzvy?
Rozhodně. Třeba vypadat pořád svěže jako Milan, i když jsme záběr s během opakovali dvanáctkrát, byla výzva. A já rozhodně neuspěla. :-)
Co považujete za svou největší životní výzvu? Právě mateřství?
Spíš každý den. Být spokojená, plnit si sny, být tu pro druhé, plnit jim jejich sny. Nikoho na té cestě životem nezranit a když, tak se umět omluvit. Být dobrý člověk, to je výzva.
Jaká jste v soukromí? Vyzařujete taky respekt jako ve svých rolích?
Rozhodně samu sebe respektuju. :-) V soukromí jsem myslím stejná jako v práci.
Mám obrovské štěstí na lidi, kterých si neskutečně vážím a před kterými nemusím být jiná, než jsem. Nemusí jich být moc, to se člověk naučí věkem. Ale jsou moji a já jejich.
Jak zvládáte natáčení s malou dcerkou?
Mám skvělého partnera. Během těhotenství a i chvilku po porodu pracoval mino domov, domů jezdil jen na víkendy, pak se rozhodl, že teď je řada na něm, aby se staral a já si mohla splnit herecký sen. Na chvíli zanechal své práce a byl se mnou a malou na place, nonstop k dispozici nám oběma. Zvládli jsme to krásně a já jsem moc ráda, že režisér Robert Hloz i producent Honza Kallista při mně a o mě stáli i s touto okolností, tedy že mám miminko, a splnili jsme si ten sen společně. Máme na to jako rodina super vzpomínky, které jsou vepsané do všech scén filmu. Až ho naše malá jednou uvidí, budeme mít co vyprávět.
Jak vůbec vnímáte mateřský životní milník?
Mateřství vnímám jako součást přirozeného života. Myslím, že jsem díky němu lepší, a to rozhodně i v práci. Třeba proto, že nemám čas se tolik prožívat a to je moc dobře. V ptáci mě jen tak něco nerozhodí. Protože doma mám to, co mě rozhodí vždycky, a miluju to.:)
Když jsme u těch snů, vy jste si jeden velký sen splnila...
Pořídila jste si chalupu naVysočině...
Ano, chalupaření se mi líbí. Baví mě tak nějak všechno a máločeho se bojím. Takže klidně vezmu křovinořez a posekám kus louky... Taky jsme si koupili traktůrek, protože sekat je jedna věc, ale hrabat už nechce nikdo. Máme na chalupě spoustu práce, ale taky klidu. Žádný světelný smog, elektřinu, vodu vozíme ze stříbrné studánky. Nic tam není zadarmo, a to mě baví. Ukazujeme dceři, že nejde mít všechno hned a že když se chce vykoupat, musí se dojet pro vodu, ohřát ji a až pak se nalije do lavoru a je připravena ke koupání. Nedávno obrovsky dlouho s plným nasazením čistila potok. A to se jí pak krásně usíná.
ANDREA MOHYLOVÁ
- Narodila se 29. října 1987 v Čeladné.
- Začala studovat balet na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, ale nakonec vystudovala obor činoherní herectví.
- Poté získala angažmá v Národním divadle moravskoslezském.
- Od roku 2012 je v angažmá Divadla J. K. Tyla v Plzni.
- Objevila se v mnoha epizodních rolí kriminálních seriálů.
- V roce 20023 získala hlavní roli agentky ve sci-fi snímku Bod obnovy.
- Aktuálně ji můžete vidět v novém seriálu ČT Místo zločinu Zlín.
Připravila Michala Jendruchová
foto: Archiv Andrey Mohylové




