Nejkrásnější je moment, když můj obraz ožije!

Botanická malířka Pavlína Kourková dokáže úžasně kouzlit se štětcem a barvami. Květiny a ptáci jí pod rukama na papíře doslova ožívají. Není divu, že za své obrazy sklízí úspěch na výstavách nejen doma, ale i ve světě.

Celý rozhovor vyšel v Překvapení 7/2026

Jak náročné je namalovat botanický obrázek se všemi detaily a která květina dala malířce nejvíc zabrat? Co jste jako malá holčička malovala nejraději? A čím jste chtěla být?
Jako malá jsem ráda malovala své oblíbené postavičky z dětských animovaných seriálů, které tehdy běžely v televizi - třeba Mickey Mouse, Tom a Jerry nebo Šmoulové.

Líbila se mi také Malá čarodějnice nebo Včelí medvídci, a vzpomínám, že jsem se často zlobila, když se po obrazovce pohybovali příliš rychle a nestíhala jsem je namalovat se všemi detaily. Ráda jsem také malovala princezny a vyhrávala si s jejich šaty, přidávala různé ozdobné detaily. Jinak jsem jako malá moc nepřemýšlela nad tím, čím bych chtěla být - to mě tehdy ani nenapadlo.

Jaká byla vaše profesní cesta? Zaznamenala jsem správně, že nejdřív jste pracovala jako zahradní architektka a díky tomu se dostala k malování?
Ano, vystudovala jsem zahradní architekturu a po škole odjela pracovat do Anglie. Byla to skvělá zkušenost a právě tam jsem se díky práci dostala na jednu výstavu botanického umění, které mě doslova uchvátilo. V tu chvíli mi došlo, že je to přesně to, co bych chtěla dělat.

Pamatujete si na svůj první profesionálně vyvedený obrázek?
Už jako zahradní architektka jsem občas dělala nějaké produktové ilustrace - například etikety na tinktury nebo čaje, ale cítila jsem, že to není ono, že tam není moc prostoru pro kreativitu. Pamatuji si ale moment, kdy jsem si jen tak pro radost namalovala petrklíč, který jsem měla doma.

Bylo to jiné, živé, s jakýmsi 3D efektem. V tu chvíli jsem věděla, že tudy chci jít dál, a začala jsem se více věnovat své volné tvorbě. Cítila jsem, že tak dávám ze sebe to nejvíc, a to mi dávalo smysl.

Je něco typického, čím se botanické malování liší od běžného? Musíte umět něco specifického?
Botanické umění se liší od běžného hlavně tím, že se soustředí na rostliny a jejich krásu, i když nemusí být striktně vědecké. Podstatné jsou dobré pozorovací schopnosti a umění vystihnout tvar, strukturu a charakter rostliny nebo její části, aby obraz působil živě a uvěřitelně. Hodí se také trpělivost, alespoň pro můj styl tvorby, protože namalovat jeden obraz mi často trvá skoro měsíc.

Na co se při práci nejvíc koncentrujete? Detaily, barvy...?
Celý proces malování má většinou několik fází - začíná výběrem motivu a sestavením kompozice, pak přichází samotné malování od prvních lehkých, podkladových vrstev až po finální obraz. Nejtěžší je pro mě fáze, než obraz takzvaně ožije. Nanášíte další a další vrstvy, často to vypadá všelijak a nevíte, zda to povede ke kýženému výsledku. Je to fáze plná nejistoty, pochyb a někdy i frustrace. A pak najednou to tam je - obraz ožije. A to je na tom asi to nejkrásnější.

Vydala jste dvě nádherné knihy Duše květů s obrázky květin a nově Ptačí duše s obrázky ptáků... Vnímáte rozdíl v tom, když malujete květinu oproti ptákovi? Změní se váš přístup?
Pro mě jsou stěžejní květiny, to je moje „srdcovka", prostor pro kreativitu a objevování nových cest. Malování ptáčků je spíš oddechové. Zjistila jsem, že střídání těchto dvou námětů se při mém stylu práce dobře doplňuje. Velkoformátové obrazy květin mi často zaberou hodně času a bývám pak unavená, takže ráda namaluji ptáčka - obraz je menší, technika svižnější a je rychleji hotový. Vlastně si tak odpočinu, než se zase pustím do nějakého většího květinového motivu.

Jak se malují ptáci? Měla jste i „živé" modely, nebo spíš fotografie? Přece jen kytky vám při zkoumání detailů neuletí :-)
Ano, to je pravda. Květiny maluji ráda, protože si je můžu pečlivě prohlédnout, všimnout si drobných detailů a objevovat věci, kterých jsem si předtím třeba nevšimla. Ptáček vám ale neposedí - frrnk, a je pryč. 😊. Proto při malování často používám fotografie na počítači, často jich mám několik, a během malování mezi nimi proklikávám a vybírám ty detaily, které potřebuji.

Můžete stručně popsat, jak se vaše obrázky/akvarely „rodí"? Čím začínáte?
Začínám výběrem květiny, kterou si přinesu domů, a snažím se vytvořit vhodnou kompozici. To často trvá delší dobu - skicuji, pozoruji rostlinu z různých úhlů a zvažuji vícero variant, než si vyberu tu finální. U rychle vadnoucích rostlin, třeba máků, je potřeba pracovat rychle, proto si pořizuji i fotografie pro pozdější práci. Když mám kompozici hotovou, přenesu ji tužkou na akvarelový papír a začnu malovat. A úplně na závěr teprve papír vypínám, aby byl rovný a obraz pěkně seděl.

Která z květin a který z ptáčků vám dal nejvíc zabrat? Objevila jste díky své práci druhy, o nichž jste předtím neměla tušení?
Nedávno mě nejvíc potrápily makovice - tři makovice s rozsypanými makovými zrníčky. Nevím, jestli to bylo náročností námětu nebo únavou, ale poprvé jsem ze zoufalství házela štětci po pokoji.😊 U ptáčků to bylo spíš na začátku, když jsem teprve hledala techniku, jak je malovat. Vzpomínám na slavíka - už jsem nevěděla kudy kam, ale pak jsem se na to vyspala a ráno s čerstvou hlavou našla tu správnou cestu, jak pokračovat. Mimochodem zrovna nedávno jsem objevila jednoho ptáčka, o kterém jsem dosud neměla tušení - slavíka modráčka - má nádhernou modrou náprsenku.

Kterou kytku a kterého ptáčka máte v přírodě nejraději?
Nejraději mám luční kvítí - louky, to je moje. Kopretiny, zvonečky, kohoutky, chrastavce, řebříčky, chrpy... Připomínají mi dětství, kdy jsme si hodně hrávaly venku, a evokují dětskou volnost a bezstarostnost. Z ptáčků nemám vyloženě svého oblíbence, nejraději mám ty, kteří si prozpěvují, ráda je slýchám při procházkách nebo na chatě při malování, jsou milými společníky.

Vizitka • Pavlína Kourková

• Vystudovala přírodní vědy a zahradní a krajinnou architekturu.
• Absolvovala studentské stáže v Nizozemsku a Velké Británii.
• Postupně se začala věnovat botanickému malířství, od roku 2018 se pravidelně účastní mezinárodních výstav botanického umění, zejména v Anglii a Jižní Koreji, a také v USA, Rusku nebo Austrálii.
• Od roku 2019 je členkou Americké asociace botanických umělců a také Společnosti botanických umělců Anglie a Walesu.
• Ilustruje knihy, tvoří botanické ilustrace pro potravinové, dárkové a jiné komerční produkty.
• Věnuje se volné tvorbě, její obrazy si můžete objednat na webu kourkova.cz

Připravila: Iva Vondrová
Foto: archiv Pavlíny Kourkové