Manžel mě naučil všeho se nebát

Autor: Redakce

Štěpánka Ligas, rozená Fingerhutová, hraje v Divadle Ungelt v novém intimním psychologickém dramatu "Cizí příběhy". Nám se svěřila se svým vlastním příběhem a zavzpomínala na Seznamku, díky které poznala svého manžela, i na svou loňskou svatbu na Vysočině.

Celý rozhovor byl publikován v Překvapení 5/2026

Štěpánko, jak se vám hraje v Divadle Ungelt?

Líbí se mi tam moc. Už vloni v létě jsem na jejich zastřešené venkovní scéně viděla krásné představení Rande s feministou, na které často myslím. Ungelt je divadlo plné velkých jmen s úžasnou dramaturgií, kde herci dostávají skutečně životní role a příležitosti. Přirozeně jsem měla obavy, zda mi to půjde a jaký bude kolektiv, protože právě ten je pro mě nejzásadnější. Na reprízy se těším i kvůli lidem v zákulisí, jsou opravdu moc milí, působí spokojeně a je vidět, že mají rádi svou práci i kolegy. Nemůžu se dočkat Letní scény. Miluji Nový Svět u Pražského hradu, a když jsem tam chodila na čtené zkoušky kolem mé oblíbené kavárny, historických domečků a Pražského hradu, pociťovala jsem velkou vděčnost.

Ungeltovská hra Cizí příběhy je o krásách i bolestech generační výměny a zachycuje šest let vztahu Ruth a Lisy, učitelky tvůrčího psaní a její žačky. Byla vám role Lisy blízká?

Psaní i čtení mám ráda od dětství, takže je mi tahle role asi bližší, než kdybych hrála třeba matematičku. Lisa je nesebevědomá, ještě trochu „tele", zároveň ale půvabná tím, že co má na srdci, to má na jazyku. Má ke své profesorce nepředstíraný obdiv, je inteligentní, chce se učit a je zábavná ve své neohrabanosti. V průběhu hry ale výrazně dospívá. Já osobně si na svá vlastní, naivní telecí léta pamatuji a snažila jsem se z nich vycházet v prvních dvou scénách. Je to skvělá příležitost nechat postavu během představení přirozeně stárnout a proměňovat se.

Jak moc se postava mladé spisovatelky proměnila?

Je to oblouk od naivní fanynky, přes žákyni, přítelkyni, kolegyni a možná až ke zrádkyni. I když mým cílem je tu postavu obhájit. Mezi jednotlivými dějstvími uplyne více než rok, Lisa dozrává z dvacátnice do třicátnice, a i v mém životě to bylo období, kdy jsem skutečně dospívala a měnila se z roku na rok. Tenhle přerod je pro mě jako pro herečku náročný, protože celé představení neslezu z jeviště. Tedy kromě přestávky a rychlých převleků, které se snažíme s kolegyní Milenou stihnout v rychlosti „formulového depa", protože když se převlékáme, na jevišti se nic neděje.

Jak se vám hraje s Milenou Steinmasslovou?

Naše společná chemie je pro představení zásadní a daří se nám spolu hezky partneřit. Před každou reprízou se pro štěstí obejmeme a na jevišti se na sebe můžeme spolehnout.

Proměnlivý děj dvou spisovatelek pohání profesní rivalita i spor o práva umělce na zpracování cizího životního příběhu. Má na to podle vás spisovatel právo?

Tohle téma se řeší často, vybavuji si třeba českou kauzu Aleny Mornštajnové versus Toybox a románu Les.

Podle mě se to nedá lehce rozsoudit, protože inspiraci nasáváme často i podvědomě. Chápu ale, že pokud by se někdo vědomě dotýkal mého života, bylo by mi to nepříjemné. Obzvlášť pokud by tak činil záměrně. Hudba, literární náměty i příběhy se často něčemu podobají, a proto je těžké to jednoznačně posoudit. Právě tuto otázku Cizí příběhy otevírají, ale záměrně ji jednoznačně neuzavírají.

Ten příběh svým způsobem připomíná i vztah matky a dcery, kdy matka stárne a dcera se snaží uspět, najít si svůj životní směr. Měla jste takové období u vás doma?

V pubertě jsme se s mámou hádali zejména kvůli pořádku. Ve výběru kariéry mě rodiče nijak nebrzdili, vznesli sice přirozenou obavu, ale přihlášku na uměleckou školu mi neroztrhali. Všechno má svůj čas, děti se jednou musí odstěhovat nebo vyhranit z vlivu rodičů. A moji rodiče nebyli majetničtí, a brali to jako přirozenou věc, nepřišli o mě a já o ně také ne. Poměrně často se vídáme a voláme si.

Jasně, v některých věcech máme diametrálně odlišné názory, ale to je zdravé.

O jakém povolání jste snila jako dospívající dívka?

Já byla knihomolka, snílek, nepozorná a velmi naivní. Jako dítě jsem toužila být herečka. Na gymnáziu jsem spíš chtěla zkusit práva, nakonec jsem se nějak přirozeně dostala zpět k herectví.

Splnil se vám nějaký pracovní sen?

Dřív jsem chtěla být princeznou, a to už se mi dvakrát napůl splnilo. Poprvé v seriálu Mazalové v České televizi a podruhé letos, když jsem měla příležitost nadabovat pohádku Ke všem čertům, která byla natočena ve znakové řeči pro neslyšící. Vysílali ji na Štědrý den v České televizi, a nakonec jsme se doma shodli, že to byla nejhezčí pohádka, co letos na obrazovkách byla k vidění. Teď bych si ráda zahrála v nějakém filmu o lásce. Něco hezkého, normálního o vztahu dvou lidí.

Jaká vlastně jste, když nemusíte nic hrát?

Podle mých kamarádů jsem hodně pečující a pohostinná. Ráda vařím a hostím kupu lidí. V soukromí jsem rodinný typ, jsem empatická, baví mě stolní hry i zdravý hec. V práci bývám soutěživá. Někdy jsem hlučná, ráda o věcech diskutuju a umím být ukecaná, pokud nejsem v neznámé společnosti, tam se stydím. Na druhou stranu dokážu být chaotická, nesoustředěná a zapomnětlivá. Taky jsem trochu strašpytel a někdy bývám úzkostlivá, hodně citlivá, ale na tom už pomalu pracuju. Jak stárnu, jsem daleko silnější než dřív. Můj manžel mě naučil všeho se nebát a nehroutit se.

S manželem jste se poznali díky aplikaci Seznamka. Co vás k tomu vedlo, přihlásit se tam?

V tu dobu jsem byla pár měsíců po rozchodu. Když jsem byla zadaná, kolegové a kamarádi mi vyznávali lásku, ale jakmile jsem zůstala sama, žádné rande nepřicházelo. Mezi kolegy jsem si partnera hledat nechtěla, podle mě jeden umělec ve vztahu stačí. Většina mých bývalých partnerů byla také mimo obor. Upřímně, na Seznamku jsem se přihlásila trochu ovíněná za pomoci kamarádek, spíš z legrace a lhala jsem o svém povolání.

Můj muž je ze Slovenska a vůbec mě jako herečku neznal. Navíc jsem si ho pak prověřila ještě přes společnou známou.

Čím vás kardiolog Matěj zaujal?

Byl zábavný, moc dlouho jsme si nepsali, šli jsme rovnou na rande. Moje jediné rande ze Seznamky! Legrační je, že když bylo mé mamince třináct a její maminka se rozvedla s mým biologickým dědou, mamka napsala za babičku inzerát na seznámení do novin a skrz něj jí našla nového manžela, mého dědu Mílu. A můj táta si také našel partnerku ze Seznamky. Asi to máme v rodině. I v mém okolí už je takové seznámení poměrně běžné.

A jak vypadalo první rande? Zamilovali jste se s Matějem na první pohled, nebo to byl delší proces?

Vždycky jsem říkávala, že moje vysněné rande se uskuteční v jedné zmrzlinárně v centru Prahy, protože jsme tam kdysi dávno s kamarádkou chodily na výbornou skořicovou zmrzlinu. Líbili se nám tam prodavači. A představte si, že mezi nimi byl jeden kluk, Slovák, co se mi líbil a musel to být buď Matěj nebo jeho starší brácha!😊 Ale fakt dneska už nevím, který z nich to byl. Každopádně mě Matěj na to první seznamkové rande do té cukrárny vzal, a dopadlo to skvěle. Pak už to šlo s naším vztahem rychle.

Na co se těšíte v tomto roce? Co vás čeká pracovně?

Dál hraju v divadlech, čeká mě dabování a na jaře budou mít premiéru dva filmy, kde hraju. Komedie Někdo to rád v Plzni a pak krásná letní táborová komedie Naše léto od mého oblíbeného režiséra Dana Pánka. Teď jsem také dotočila minisérii Inspekce, která poběží na Prima+.

A v soukromí?
Ráda bych tento rok co nejvíce cestovala. Začínáme lyžováním ve Francii, kam pojedeme dodávkou s kamarády. S manželem nás čeká svatební cesta na Havai, pak se chystám na rodinnou dovolenou do Potugalska. A plánuju na pár dní zajet do Edinburghu, kde žije moje nevlastní sestra a kde jsem ještě nebyla.

A určitě pojedeme s manželovou rodinou na chalupu do Vysokých Tater. Na to všechno se moc těším!

Vizitka • Štěpánka Ligas

Narodila se ve znamení Raka v roce 1996 v Příbrami.
Začala jako modelka dětského oblečení a herečka v reklamách.
Vystudovala hudebně dramatický obor na Pražské konzervatoři.
Aktuálně ji můžete vidět v Divadle v Dlouhé, v Divadle Unglet a v Činoherním klubu.
Její filmy Svlíkání a Tenkrát poprvé byly v roce 2013 nominovány na cenu Český lev za nejlepší studentský film.
Hrála ve filmech Dvojníci, Vánoční Kameňák, Bajkeři, Indián, Děti Nagana a v seriálech např. Lynč, Devadesátky, Táta v nesnázích, Ordinace v růžové zahradě 2, Modrý kód, Polda, Mordparta.
V srpnu 2025 se provdala a změnila si své příjmení Fingerhutová na Ligas.