zuby

Už v dětství mi moje tehdejší zubařka vytahala z předních zubů nervy, takže mi po více jak 10ti letech, podle úsudku mojí nynější zubařky, čekaly korunky. Jedničky "pěkně" zbrousila a nasadila provizorní na dobu 9ti dnů. Po čtyřech dnech s provizorními zuby jsem nastoupïla do nového zaměstnání... Po první noční, ještě mírně rozespalá, jsem si udělala jídlo, kousnu do housky a ... zuby jsem vyndala i s kouskem housky! V ten moment jsem byla úplně probuzená. Bylo něco okolo jedné odpoledne a moje zubařka měla ten den jen do 12.00hod. Neváhala jsem a plná naděje, že mi pomůže jiný zubař, jsem sedla do auta a vyrazila na nemocnici, kde mi po půl hodině sezení v čekárně řekli, že mi nepomůžou, ať si v pondělí zajdu ke své zubařce. No to snad ne, co teď? Čeká mi ještě jedna noční. Takhle přeci nemůžu mezi lidi!!! No trapas neskutečný. Nejenže jsem byla bez předních zubů v práci, ale i celý víkend. Bylo mi tak trapně jako ještě nikdy. Zákony schválnosti fungují dokonale. Víc známých a kamarádů jako tenhle víkend jsem asi ještě nepotkala a každému jsem s rukou před pusou vysvětlovala, že se nemůžu zrovna moc bavit, protože nemám zuby. Jsem od přírody veselý človíček, takže nesmát se 3 dny bylo pro mě utrpení. Nic netrvá věčně a i víkend pominul. V pondělí jsem naklusala ke své zubařce a provizorní zoubky mi přilepila zpět.