Není šperk jako šperk

Před pár měsíci jsem našla zajímavou věcičku. Stříbrný kroužek který se dal pomocí pružinky o trošku zmáčknout nebo povolit. Měl i očko a delší řetízek . Několik dnů jsem čekala zda se někdo o kroužek nepřihlásí a potom jsem ho začala sama nosit. Působil uklidňujícím dojmem , protože jsem si stále hrála s onou pružinkou. Třeba při čekání na vlak nebo ve frontě u kasy mě nemohlo nic rozházet. Prsty mi samy od sebe nahmátly kroužek a bylo o zábavu postaráno. Až jednou jsem čekala v nemocnici na vyšetření a čas se šíleně vlekl. Prsty si pohrávaly s kroužkem až do té doby než šel kolem mladý pan doktor a s vytřeštěným zrakem sledoval s čím že si to pohrávám. Bez jediného slova zapadl do vyšetřovny , rudý jako rajče. Nechápala jsem co se mu stalo. Na kroužku žádné zakázané symboly nebo texty nebyly a já na sobě také neshledala nic závadného. Oblečení i účes,vše bylo jak mělo být. Když mě sestřička konečně volala na vyšetření, vstupovala jsem do místnosti dost rozpačitě. Pan doktor seděl u stolu zády ke mě a vyzval mě ať si odložím a položím se.Vyptával se na potíže, léky a alergie ale ani se na mě nepodíval. Když už jsem to nervozitou nemohla vydržet tak jsem se naplno zeptala co proti mě má. A pan doktor se s očima upřenýma do země zeptal jestli vím s čím jsem si to hrála v čekárně. "Víte pane doktore , já se přiznám, jsem asi na té věcičce docela závislá protože už si kolikrát ani neuvědomuji že si s ní hraji. Dělá mi to prostě dobře, uklidňuje mě to." Doktor totálně rozhozený mojí odpovědí zachrčel"Jste velice upřímná až mě to zaráží a nutí mě to se zeptat jestli víte na co ta věc je". "No na co? Přívěsek na řetízku,taková stříbrná blbůstka.Však lidi nosí leccos." "No jo lidi nosí opravdu leccos ale vy nosíte na krku stříbrný kroužek na penis. Muži ho používají pro lepší a delší erekci. Mě bylo hned divné že by jste takhle na veřejnosti vytahovala erotické pomůcky"smál se teď už doktor. Já byla na mrtvici a koktala: "Pane doktore já myslela ,že je to šperk.Jak mě mělo napadnout že je to taková prasárna. Vždyť já nosím na krku to co někdo na pinďourovi."propadala jsem se hanbou a doktor slzel smíchy."Vždyť máte pravdu je to šperk. Jen je málokdo odvážný tak jako vy, aby ho nosil na krku a na každém kroku si s ním hrál.Když jste mi řekla že vám dělá dobře ,fakt jste mě zaskočila".A tak jsem odcházela z ordinace s "uklidňujícím"kroužkem na dně kabely a doufala, že další vyšetření nebudu dlouho potřebovat. Umím si představit , že se příběhem bavila celá nemocnice. A tak můj nejoblíbenější šperk leží doma v šuplíku a já ho neberu do ruky ani když uklízím. Sice mě svrbí prsty jak bych si pohrála , ale ta představa, jak sloužil majiteli přede mnou.... Budu si muset pořídit něco na krk a na zabavení rukou až budu nervozní , ale určitě to bude věc z obchodu a né něco co někomu kdoví odkud upadlo.