mobilní trampoty

Jedno podzimní páteční odpoledne jsem se těšila do Kolína na sraz bývalých spolužáků. Protože pátky mám vyhrazené k návštěvě mé maminky v Poděbradech, tak jsem jí v týdnu oznámila, že jí večer ze srazu zavolám, zda k ní v noci přijedu.Ten den jsem přišla na nádraží včas, sedla si do čekárny a chtěla zavolat manželovi, aby nezapomněl vzít odpoledne z obchodu objednaný chléb. Sáhnu do kapsy kabely pro mobil a mobil nikde. Celou tašku jsem vyložila a mobil nenašla. Zase jsem vše vrátila zpět do tašky a vtom přišla do čekárny má ošetřující zubní lékařka a hned ke mně a vzpomínala na to, jak jsme spolu byly na kávě v Poděbradech, když tam pobývala v lázních. Jak tak povídáme, najednou vidím z okna čekárny ujíždět osobní vlak na Kolín. Lekla jsem se, paní doktorka mě chtěla uklidnit, ale já se rychle rozloučila s tím, že tentokrát jedu do Kolína a ne do Poděbrad jak ona myslela a spěchala jsem na perón. jaké bylo štěstí, když vlak zastavil vpravo od nádraží, protože byl zpožděný a vlevo přijížděl vlak na Poděbrady. Všechno dobře dopadlo, ve vlaku jsem se sešla se spolužačkou a když jsem jí vylíčila co se mi přihodilo, slíbila, že mi mobil půjčí a to se také stalo.Setkání spolužáků se vydařilo, zavzpomínali jsme na náš prima třídní kolektiv a moc jsme se pobavili a nasmáli. V noci mě a další tři vzal spolužák do Poděbrad při cestě do Prahy, kde bydlí.Před spaním vypravuji zážitky mamince včetně problému s mobilem.Chtěla abych se znovu podívala, zda v tašce opravdu není.Tašku jsem znovu prohlédla a mobil nenašla. Bylo už hodně pozdě a já se těšila do postele.Brzy ráno nás probudilo zvonění mobilu, což nebylo vůbec příjemné. Po paměti popadnu maminčin mobil a zjistím, že nezvoní on, ale můj v tašce. Tašku celou vysypu, mobil nikde, ale zvoní a zvoní.A kde byl? No přeci pod podšívkou a jak se tam dostal dodnes nepochopím. Podšívku jsem musela totiž napárat, abych mobil mohla vyndat. Díky kamarádce, ktará volala jsem našla hledaný mobil a ani se nezlobila na brzké probuzení.Také se vám věci schovávají?