Magické datum

Za těch mých dvaašedesát let života se mi přihodilo skutečně mnoho příběhů, na ty špatné se snažím zapomenout a na ty legrační ráda vzpomínám. Už jsem myslela, že i ty zážitky budou "v důchodu", ale tento se přihodil loni.Bylo 5. 5. 2005 - magické datum, jak říkali ve sdělovacích prostředcích. Chystali jsme se s přítelem na kutě a oba končili v koupelně nezbytnou hygienu. Přítel sáhl na kliku a řekl:"Proč zamykáš dveře?" "Nezamykám", odpověděla jsem. Chvíli jsme lomcovali klikou, než nám došlo, že se zasekl zámek. Bylo před půlnocí a my oba zamčeni v koupelně jsme stáli ztuhlí v pyžamech, mobily v obýváku. Nebyl problém dostat se ven, domek je přízemní, horší bylo, jak se dostat dovnitř do zamčeného domu, aniž bychom museli burcovat uprostřed noci sousedy, nebo rozbít sklo ve vstupních dveřích. Jediná možnost řešení byla vylézt koupelnovým oknem a vniknout do domu a dílny s nářadím přes kurník.Kdo půjde, bylo jasné, kuřím oknem by se přítel přes důstojné bříško neprotáhl. Vysadili jsme tedy koupelnové okno, vyskočila jsem ven, v příšerné tmě jsem otevřela kurník a za kdákání vyděšených slepic se přes něj proplazila do dílny. Na množství číhajících pavouků jsem raději nemyslela.Pak už to šlo ráz na ráz. Posbírat nářadí, odvrtat zámek a vysvobodit se z koupelny. Já jsem páchla jak drůbežárna a přítel, jak za mnou lezl koupelnovým oknem, aby si vybral nářadí sám, sjel do vany a potloukl si rameno. Takže jsme si zopakovali očistu a jako poslední tečka nám praskla v koupelně jedna ze dvou žárovek.Skutečně magické datum!