Destičky na chleba

D e s t i č k y n a ch l e b a _________________________ Moje maminka je naštěstí stále stejná. S přibývajícím věkem nemá žádné manýry a má pro mne vždy pomocnou ruku. Je to právě ona, kdo mě podrží a pomůže když mi je ouvej. Je s ní stále velká legrace a moc ráda nakupuje hlavně v akcích. Jednou jsem ji dovezla do supermarketu a domluvila se s ní v kolik hodin ji vyzvednu. V určenou dobu jsem čekala na parkovišti, ale maminka nikde. Byla jsem již netrpělivá kde je, tak jsem šla dovnitř, zda ji náhodou nezahlédnu. No ano, jistě, viděla jsem ji. Celá zoufalá stála u informací a doufala v můj příchod. Když mě zahlédla, tak lomila rukama a volala, ať ji pomohu vyřešit situaci, do které se dostala. Co se vlastně stalo? V tomto supermarketu neprodávají alkohol tak jak to známe z jiných obchodů, ale pokud chce zákazník nějaký chlast, tak si musí u pokladny zaplatit destičku, na které je daný výrobek zobrazen. To maminka nevěděla. Destičky pověšené na háčzích se ji tuze líbily. K čemu to asi je? Přemýšlela mamča, a protože se ji vždycky vše hodí, tak několik destiček naložila do košíku, aby měla na krájení chleba a zrovna i na obdarování kamarádek. Panečku, taková destička, ta je vždycky potřeba, to může být na ledacos. Jak se pak divila, když ji u pokladny naúčtovali přes 2000,- kč. Maminka si myslela, že to je jen reklama, nebo výrobek za kačku, tak destičkami nešetřila. Vše se vysvětlilo. U informacích mamince udělali výměnu. Destičky za penízky a maminka se styděla, že udělala zase ostudu. Chlácholila jsem ji slovy, že aspoň je nějaká švanda a že je stejně pro mě tou nejlepší maminkou na světě.P.S. Jen doufám, že se o mé mamince nemysleli, že je notorický alkoholik...