Už vím, že tančit životem může opravdu každý

Biodanza mi přinesla do života štěstí

Chtěli byste tančit, ale na ples vás nikdo nedostane? Stydíte se, bojíte se a je vám trapně? To úplně chápu, takových žen znám spoustu. Ani já jsem si v tanci moc nevěřila, i když jsem jako malá tančila potajmu před zrcadlem v máminých svatebních šatech. Než jsem „potkala" Biodanzu.

Malé holčičky často touží po dráze baletky nebo tanečnice.
To já jsem chtěla být spíš kouzelnice. Jakožto velká obdivovatelka Davida Copperfielda jsem chodila do kouzelnického kroužku a snila o tom, aby si mě vybral za asistentku a nechal mě levitovat.

No, Copperfield si mě nevybral, levitovat jsem se nenaučila, a tak jsem se vydala na cestu běžného vzdělávání i zaměstnání, tedy gympl, Mezinárodní obchod na VŠE a práce v korporátu.

Tanec života

Jenomže pak mi vstoupila do cesty Biodanza. Bio znamená v latině život a danza je ve španělštině tanec. Tanec života, kde se nehraje ne estetiku, ale podstatný je prožitek, který může i léčit, vymyslel v 60. letech chilský antropolog a psycholog Rolando Toro. Experimentoval s využitím hudby a tance při léčbě psychicky nemocných a zároveň vedl výzkum, který měl zjistit, co lidé potřebují pro to, aby byli šťastní. Z toho vyšla Biodanza.

Pocit štěstí

Ke mně přišla biodanza „náhodou" a tenkrát mě absolutně nenapadlo, že by mě mohla bavit a už vůbec ne, že mě bude i živit. Ale stalo se. V roce 2008 mi zavolala kamarádka žijící v Anglii a ptala se mě, zda bych měla chuť jet s ní na silvestrovský festival osobního rozvoje. Řekla jsem si, proč ne? Přišlo mi to jako dobrý nápad a rozhodně smysluplnější, než se někde na chatě opíjet s kamarády. A nelitovala jsem, čekaly mě opravdu překvapivé chvíle a neuvěřitelná atmosféra několikadenního festivalu, kde jsme si s ostatními účastníky zkoušeli různé techniky a styly tance. Mezi nimi byla i Biodanza. Nechápala jsem, co a jak se stalo, ale stačily dvě hodiny intenzivního prožitku, hluboké ponoření se do sebe. Během těch sto dvaceti minut se mi v mysli otevíraly úplně nové dimenze a světy. Přirovnala bych to k tomu, jako kdybych doteď žila v jedné komnatě nádherného zámku, a najednou jsem vstupovala do dalších a dalších krásných prostor. Poprvé jsem tak zažila sílu bezpodmínečné lásky a lidské sounáležitosti. Jako bych se právě zamilovala do sebe, do lidí a do života. Byla jsem doopravdy šťastná. Teď a tady. To byla moje první lekce Biodanzy.

Lektorský výcvik

Sice jsem se nechtěla na silvestra opíjet s kamarády, ale i tak jsem se s nadsázkou řečeno cítila příjemně opilá, fascinovaná tím, jak na mě systém Biodanzy zafungoval. Začala jsem se o něj zajímat víc, chtěla si najít nějaký kurz u nás v Čechách. Ale ouha! Zjistila jsem, že tu žádný facilitátor není. Co teď? Moje nadšení bylo natolik veliké, že jsem se nevzdala. Zvala jsem k nám učitele ze zahraničí a pravidelně organizovala víkendové workshopy.

Pak už to šlo samospádem. Rozhodla jsem se absolvovat lektorský výcvik a celý systém „tance života" sama vyučovat. Po celé tři roky jsem jednou měsíčně jezdila do Anglie na lekce, abych se všechno správně naučila a splnila náročné požadavky na budoucí lektory. V lednu 2011 jsem vedla v Praze svou první lekci a o dva roky později jsem se stala první certifikovanou facilitátorkou systému Biodanza v Čechách. Měla jsem své zaměstnání a biodanzu brala jako koníček. Na mé lekce chodilo zpočátku jen pár lidí. enkrát by mě vůbec nenapadlo, že jednou povedu celou Biodanza školu a specializovaný tříletý výcvik pro Biodanza lektory, na který bude pravidelně docházet více než padesát nadšenců. Dnes už naše první česká Biodanza škola, na kterou jsme získali požehnání mezinárodní Biodanza federace, funguje šestým rokem a má už své první absolventy. Díky tomu se Biodanza tančí na mnoha místech ČR.

Pro nemocné i seniory

Skvělé je, že Biodanzu může dělat opravdu každý. Existuje speciální Biodanza pro děti, seniory, pro nemocné rakovinou, tančí se i dokonce i ve věznicích. Já sama jsem jednu dobu tančila i se zlomenou nohou na kolečkovém křesle nebo na židli. Ano, vypadalo to možná komicky, ale bylo já se cítila skvěle. Naše kurzy bývají hodně veselé a plné radosti. Hodně jsem se pobavila, když nám jeden z blízkých spolupracovníků Rolanda Tora (autora Biodanzy) barvitě vyprávěl, jaké byly počátky Biodanzy. Rolando totiž pečlivě zkoumal, jaký vliv má hudba na stav psychicky nemocných. Když jim pustil více rytmickou, vitální hudbu, jejich stav se výrazně zlepšil. Další den jim pustil melodramatickou hudbu, a zaznamenal, že se stav pacientů zhoršil. Třetí den s pacienty tančil na rytmy samby. A co následovalo? Zdravotní sestřičky si druhý den ráno stěžovaly, že se je pacienti snažili celý večer plácat po zadku! Inu samba, při níž se musí hodně vrtět zadečkem, v některých pacientech probudila lechtivé touhy... To je důkaz toho, že hudba opravdu ovlivňuje psychický stav. Zkuste to sami, putte si doma pustit sambu a uvidíte, jaké touhy a pocizy ve vás její rytmy vyvolají.

Nikdo nic nemusí

Jak probíhá lekce Biodanzy? Začínáme krátkým povídáním k tématu večera. Pak chvíli sdílíme prožitky z minulé lekce a jak se nám otiskly do každodenních životů. Následuje devadesátiminutová prožitková část. Lektor zve účastníky k různým tancům, pohybům a cvičením za doprovodu hudby. Některé tance jsou individuální, některé jsou ve dvojicích a některé v celé skupině. Nikdo nic

nemusí, všechno je naprosto dobrovolné, je to „jen" pozvání. První část lekce je rychlejší, ve svižnějším tempu, druhá je pomalejší. Každá z nich působí na jinou část našeho nervového systému a vede k celkové harmonizaci. Neučíme se žádné kroky ani sestavy, zároveň se ale nejedná o vyloženě volný tanec.

Tancem sami k sobě

Často se lidé bojí toho, že budou muset „tančit". Máme v sobě zakořeněné, že tanec by měl být krásný na pohled a ještě navíc k němu potřebujeme partnera a často i trochu fyzičky. My toto paradigma bouráme. Říkáme, že Biodanza je integrovaný pohyb plný významu, vrací nás k obnově našich přirozených instinktů, učí nás pečovat o život. Tančit životem může opravdu každý, vždyť už od pradávna byl tanec způsob, jak spolu lidé komunikovali, slavili, modlili se... Tanec jako představení pro druhé vznikl až v posledním období vývoje lidského druhu.

Skvělá parta

Mě osobně nejvíc Biodanza uchvacuje tím, jak dokáže propojit lidi dohromady. Uvnitř nás je touha po sounáležitosti lidského kmene, chceme někam patřit, mít přátele, rodinu, je nám to takto přirozené. A během prožitků na Biodanze jakoby odpadl závoj, přes který často vidíme svět. Najednou více vnímáme lidi kolem sebe i sami sebe. Cítíme lásku, cítíme se milovaní, cítíme se být součástí celku, cítíme, že nám svět kolem dává mnohem větší smysl. Cítíme i svou jedinečnost, cítíme, jak nám život pulzuje v žilách, cítíme se tak správně a tak plní energie a radostí, že se to někdy ani nedá unést. Připadá vám to směšné či nemožné? Já se teď taky usmívám, ale je to tak. Doopravdy lze cítit, kdo jsme. Není to koncept v hlavě, ale prožitek v těle. Někdy se smějeme tak, že nás bolí koutky úst, někdy tečou slzy dojetí, smíření. Emocí a prožitků je na Biodanze spousta. A tyto prožitky nás pak směrují v našich životech. Jsou naším kompasem. Přála bych vám vidět ten rozdíl u lidí před a po lekci. Přijdou unavení z práce, utahaní životem a po dvou hodinách mají jiskru v očích, tvář je uvolněná, tělo zrelaxované. Z lekce se jim ani nechce odcházet. Tohle mi dává smysl.

Letní festival

Biodanza mi dnes zabírá prakticky veškerý čas, ale nelituji. Právě teď chystám vyvrcholení celé sezóny, letní, už osmý ročník Biodanza festivalu, který proběhne v červnu. Přijedou lektoři z Anglie, Izraele a Portugalska, čekají nás i koncerty a prohlubující lekce Biodanzy. Sejde se tady přibližně stovka příznivců Biodanzy a několik dní tančíme, jíme skvělé jídlo, užíváme si přírody v okolí... Je to takový náš „tábor pro dospělé", kde se tančí, relaxuje, vznikají tu nová přátelství a utužují se ta stávající. Až poté si konečně dopřeji trochu oddychu a budu odpočívat s rodinou. Se syny a s manželem rádi cestujeme, baterky si ale dobíjím i úplně sama přírodě. Mou tajnou láskou je saharská poušť. Z mých cest se ale vždycky ráda vracím do tanečního sálu.
A srdečně zvu i vás...

Aneta Končulová

Více info na www.biodanza.cz

Zpracovala: Michala Jendruchová

foto: archiv Anety Končulové