Můj srpen 1968

Milé čtenářky a milí čtenáři, velmi Vám děkujeme za úžasné příspěvky na téma „Na srpen 1968 nikdy nezapomenu". Všechny jsme je pročetli a postupně je zpracováváme. Na stránkách Překvapení je budete nacházet po celý srpen a září. Moc za ně děkujeme, jsme přesvědčeni, že osobní svědectví, vzpomínky a prožitky jsou ty nejcennější a my věříme, že se budou líbit všem ostatním příznivcům našeho Překvapení.

Skutečně silné příběhy a vzpomínky našich čtenářek na srpnovou okupaci v roce 1968 najdete v Překvapení i v dnešním čísle 33 (vyšlo 13. Srpna 2018).

Paní Marie vzpomíná, jak ji „doprovázely" tanky i na radnici, když se v listopadu ten smutný podzim vdávala.

Paní Ivona tehdy pracovala v Liberci, kde se hned první okupační den strhla přestřelka a padly první oběti, které má nezvaná armáda na svědomí.

Paní Zdena přidala historku, jak si na protest proti okupaci ustřihla nové rifle, které její rodiče pracně a za těžké peníze sehnali v tuzexu.

Paní Květa zase přidala vzpomínku, jak v srpnu coby patnáctiletá studentka odjela hledat svého dědu na Slovensko. Když přišel 21. srpen, její maminka doma umírala strachy, že se jí z té dálky už dcerka nevrátí...

A paní Zdeňka z Rokycanska si vybavila, jak jako malá holka s dětmi ze vsi sedávaly ve škarpě a počítaly auta. Moc jich tehdy nejezdilo, ale vzhledem k tomu, že blízko vsi byl kemp, přece jen tu a tam nějaké auto projelo. A jednoho dne přijely tanky...

Příběhy, které už vyšly

Pro pořádek ještě dodáváme, že v minulém čísle 32 (vyšlo 6. srpna) vyšly na toto téma příběhy paní Zdeňky z Hradce Králové, kterou tehdy budila vystrašená babička se slovy, že vypukla válka, a příběh paní Marcely, která musela jít do školy „žehlit" průšvih své malé dcerky, jež panu řediteli odcitovala heslo z plakátů a ze zdí v ulicích: „Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil!" Kolekci vzpomínek a těchto jedinečných příběhů si můžete po celý srpen a září nadále doplňovat.

Připravila: ivavo

Foto: archiv