V šatech i džínách mi to zase sluší, zhubla jsem 23 kilo!

Boubelka jsem bývala od malička, když mě ale sestřička v gynekologické poradně zvážila, nevěřila jsem svým očím. Do metráku mi chybělo jediné kilo. Nezbývalo mi než se pustit do hubnutí...

Vyrůstala jsem na vesnici ve vile s velkou zahradou a víc jsem si hrála s kluky na vojáky než s panenkami. V zimě nás bavilo lyžování, bobování, stavění bunkrů ve sněhu, iglú i sněhuláků. S tatínkem jsme vždycky vystavěli celou sněhulákovou rodinku i se psem. Prostě od rána do večera jsem lítala venku, ale štíhlá jako proutek jsem tedy nebyla. „Ty nejsi po nás. Podobáš se postavou spíš tetě Jarušce," říkala mi maminka a měla pravdu, protože tety byl kus ženské.

Pochvaly se nekonaly

Maminka velmi dobře vařila, ale znáte to, nejraději jsem měla maso a hranolky. Tatínek nám je vždycky dělal místo vařených brambor. Také si pamatují, že jsme vždycky po jídle se sestrou Jitkou musely říct: „Děkuji za jídlo. Bylo moc dobré." Dneska to jako kuchařka chápu, protože vidím, kolik člověk stráví času u sporáku, aby se rodina nejedla. Jako dítě jsem ale nedokázala chválit jídlo, které nebylo podle mých představ a tvrdohlavě jsem opakovala jen: „Děkuji za jídlo!" Žádné pochvaly se nekonaly! :)

Ve čtrnácti letech přišel zvláštní zlom. Odjela jsem na měsíc na tábor, a když na mě tatínek čekal u autobusu, úplně mě přehlédl. Z malé lehce obtloustlé holčičky se vyklubala hubená vysoká slečna. Vytáhla jsem se během pár dní na sto sedmdesát osm centimetrů a vážila šedesát tři kilo.

Postavu ze svatby bych brala

Štíhlá postava se mi hodila i kvůli tanci. Chodila jsem tančit do klubu 90 v Jihlavě, a když jsem byla starší, založila jsem v ZŠ taneční kroužek.
S kamarádkami jsme tančily snad na všech plesech a právě na jednom z nich jsem potkala svého budoucího manžela. „Půjdeš se mnou do kina?" pozval mě a já šla. Hned na první schůzku mi donesl květinu, a tím mě okouzlil. A taky skvěle tančil a tančí dodneška.
Jinak jsme toho zase tolik společného neměli. „My jsme každý úplně jiný, ale asi proto nám to klape," přiznáváme po letech soužití. Vzájemně jsme se naučili jeden druhému naslouchat. Já se od muže naučila milovat přírodu, chodit po horách a jezdit na kole jako v dětství.

V době našeho seznámení jsem vážila sedmdesát pět kilo, a když si prohlížím svatební fotky, vždycky říkám: „Proč si některé ženy pořád myslí, že jsou tlusté? I já si to tenkrát myslela, a dneska bych svoji postavu z té doby s nadšením brala!"

Kilo za kilem

Ani já nebyla po svatbě nějak silná, ale občas jsem dietu taky držela. Třeba tu od Lenky Kořínkové, kdy se jeden den jedla zvířátka a druhý den rostlinky. Musím se smát, protože v době konzumace rostlinek jsem se ládovala slanými brambůrky. :)

Pak ale přišlo těhotenství, a jak už to bývá, moje postava se začala měnit. To první mi přidalo jen čtyři kila, protože mi bylo až do čtvrtého měsíce tak zle, že jsem spíš hubla. Dcerka Maruška byla hodně živé dítě, takže jsem i ty čtyři kila navrch brzy vyběhala. V druhém těhotenství s Kačenkou jsem ale víc a skončila na váze osmdesát kilogramů.

A ty už se mi nepodařilo shodit. To ale bylo pořád v pohodě! Nejvíc jsem začala přibírat v menopauze a korunu tomu všemu nasadil covidový lockdown.

Hlavně mi ubyl pohyb, neustálý shon kolem dětí, které už vyrostly, a všechny ty povinnosti, co člověk musel běžně zvládat. Přibírat jsem začala pomalu. „Nějaké to kilo navíc přece nevadí? Vždyť už mi taky není dvacet a jsem holt v přechodu, tak co?" říkala jsem si a tomu dodávala: „Obalím si nervy, abych všechno ustála." Ke kávičce něco sladkého a k vínku něco slaného. V domácím volném oblečení jsem si ani nevšimla, že kilčo za kilčem na mně pěkně naskakuje.

Jedno kilo hezčí než druhé?

Šok přišel až u gynekologa, kde jsem se dozvěděla, že vážím devadesát devět kilo. „Metrák? To není možné," pronesla jsem a tvrdila, že jim váha špatně váží. Bohužel, i moje domácí mi ukázala to samé! Hrozně jsem se tenkrát na sebe naštvala. „Proto si přijdu tak neforemná a neohrabaná! Jak s tebou budu jezdit v létě na kole a kolik ujdu po horách? Vždyť se pořád zadýchávám," svěřila jsem se muži, který mě vždycky chlácholil: "Jedno kilo hezčí než druhé. Když se cítíš dobře, buď, jaká si." Jenže já už se dobře necítila. „Ta kila musí dolů," prohlásila jsem rezolutně a dala se do práce.

Do léta štíhlejší

Snažila jsem se změnit svůj životní styl. Ve stravě jsem vynechala všechno sladké a poslední jídlo jsem konzumovala někdy kolem čtvrté odpoledne. Vydržela jsem to asi čtrnáct dní, jenže výsledek žádný. Akorát jsem měla vždycky k večeru strašný hlad. Navíc nepatřím k trpělivým lidem a představa, že si budu muset pořád počítat kalorie a vařit si zdravá jídla jen pro sebe, mě taky úplně nelákala. A hlavně byl leden a já se zařekla, že v létě chci být štíhlejší.

Koktejly a tanec

Nakonec jsem řešení našla. Dlouhodobě pracuji pro firmu Oriflame a v nabídce nám nově přibyly koktejly na úpravu hmotnosti WELLOSOPHY. Absolvovala jsem několik školení a zaujalo mě to. A tak jsem se rozhodla ty koktejly vyzkoušet rovnou na sobě. Vybrala jsem si variantu, kdy jsem koktejl, který se míchal z mléka, pila ráno a večer.
V poledne jsem se normálně najedla. Když jsem šla večer do společnosti nebo s manželem na večeři, tak jsem koktejl vypila jen ráno, v poledne si dala normální oběd a k večeři si objednala něco lehčího. „Nechci, aby mi hubnutí zásadně měnilo život," říkala jsem manželovi, který se zpočátku trochu divil, že jsem večírky nebo jeho pozvání na večeři neodmítla. Sama jsem byla zvědavá, zda mi koktejly pomohou, a zdá se, že to vyšlo.

Nejvíc mě asi překvapilo, že jsem netrpěla hlady a že jsem neměla ani chuť na sladké. Mám pocit, že i dřívější únava zmizela, prostě se teď cítím mnohem líp. Pořád mě také drží láska k tanci a díky tomu jsem i víc v pohybu. Dvakrát týdně chodím s kamarádkami tančit. Založila jsem taneční kroužek, abychom se my, ženy v nejlepších letech, měly kde odreagovat.

Zase ženou

Všechny ty změny v mém režimu i stravování se vyplatily. Už vloni během jara jsem viděla, jak se mi postava mění, a měla jsem z toho obrovskou radost! Do května se mi podařilo shodit dvacet kilo! A hubla jsem dál, skončila jsem na váze 76 kilogramů a váha ještě půjde dolů! Je pravda, že od té doby se mi jídelníček hodně změnil. Koktejl piji vždy už jen ráno, ale pak už normálně jím. Nepřecpávám se, sladké si dávám jen výjimečně a hlavně tančím! V šatech i džínách mi to sluší, a já jsem zase spokojenou ženou a užívám si to. Našla jsem si svoji cestu, jak zhubnout, a v tom to je! Ostatním ženám ráda vzkazuji:
„Z kil navíc se netrapte, ale nezavírejte se s nimi doma.
Zkuste s nimi zatočit jako já, jen najít, co bude vyhovovat právě vám.
Přeji hodně štěstí."

Lada Kubátová, Jihlava

WELLOSOPHY – nová filozofie zdravého životního stylu od Oriflame.

Každý nový zákazník získává uvítací slevu 15 %.

Připravila: Šárka Jansová

Foto: archiv čtenářky