V léčbě dětských nádorů je Česká republika evropská špička

Téma dětské onkologie je v naší společnosti stále diskutováno s rozpaky. Přesto, že čeští lékaři patří mezi evropskou špičku a dokáží vyléčit více než 80 % pacientů. České kliniky specializující se na léčbu nádorových onemocnění u dětí úzce spolupracují se zahraničními institucemi a pravidelně se zapojují do společných celoevropských výzkumů. Příkladem toho je například projekt PanCare LIFE, zkoumající pozdní následky onkologické léčby u dětí. Těm se v České republice mimo jiné věnuje MUDr. Jarmila Kruseová, dětská onkoložka Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol.

Jak si Česká republika stojí léčbě dětských nádorových onemocnění?

V léčbě dětských onkologických pacientů jsme stále úspěšnější. Ještě na přelomu 60. a 70. let minulého století podlehlo nemoci kolem 97 % nemocných, dnes vyléčíme na Klinice dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol více než 80 % pacientů s onkologickou diagnózou. Nejvíce se nám daří podchytit nádory krvetvorné tkáně, čili leukémie. Obecně jsme v úspěšnosti léčby na úrovni těch nejlepších evropských center. Úspěšnost léčby je tedy obrovská.

Existuje ještě prostor pro ještě lepší výsledky?

Velmi důležité je, aby léčba začala včas, čili včasné rozpoznání onemocnění. I u dětí, zejména dospívajících, platí některá primární preventivní opatření jako u dospělých, například nekuřácké prostředí, správná výživa, dobré návyky životního stylu. Významná je však prevence sekundární, to znamená včasné rozpoznání vznikajících změn rodiči i lékaři. Zatím jedinou aktivní prevencí je však očkování dospívajících dívek vakcínou proti nádoru děložního čípku.

Kdy má mladý pacient skutečně vyhráno a je možné říci, že je zdravý?

Ideálně by většina námi vyléčených pacientů měla být sledována dlouhodobě i po úplném vyléčení pro riziko vzniku pozdních následků, které se mohou projevit několik let až desetiletí po ukončené onkologické léčbě. Na Klinice dětské onkologie již proto v roce 1995 založil prof. Koutecký specializovanou ambulanci pozdních následků, která aktuálně sleduje 3156 vyléčených pacientů.

Pozdní následky? Ten termín není příliš známý. O co jde?

Jde o pozdní následky chemoterapie, ozařování nebo také operace. Tedy o důsledky léčby, která ale má primárně pacientům zachránit život. Dochází například k poruše sluchu, snížení srdečních funkcí či výkonnosti plic nebo poruše funkce ledvin. To se samozřejmě snažíme všemožně zmírnit. To lze jen na základě výzkumu a sledování. V Motole na tom spolupracujeme s řadou evropských center, které se touto problematikou intenzivně zabývají. Zapojili jsme se například do velkého evropského projektu PanCareLIFE, jehož cílem je zhodnotit individuální dispozici pro riziko vzniku pozdních následků včetně genetické rozdílnosti sledovaných pacientů. Studie je zaměřena primárně na riziko poruchy sluchu a snížení plodnosti. Její výsledky nám velmi pomůžou ve zkvalitňování léčby a vůbec v péči o naše pacienty.