Jaké knížky čteme v redakci Překvapení?

Také si neumíte představit svou dovolenou bez pěkné knížky? Díky naší anketě možná objevíte tipy na knížky, které s chutí přibalíte do kufru! A mimochodem, co byste odpověděli na naše otázky vy?

Anketní otázky

1. K jaké knížce se rádi vracíte?
2. Po jaké knížce sáhnete, když se chcete zasmát, odreagovat?
3. Která kniha vám teď aktuálně leží na vašem nočním stolku?
4. Jakou knížku byste doporučili našim čtenářkám a čtenářům na dovolenou?
5. Preferujete čtení klasických "papírových" knih nebo vás lákají  moderní  elektronické  čtečky  - a proč...?

Iva Vondrová, šéfredaktorka Překvapení

1. Mám několik favoritek. Jana Eyrová, pro mě knížka se silným příběhem a napínavým dějem. Poprvé jsem ji četla na gymnáziu, ale i když je to už dávno, pořád dokáže rozjitřit mé emoce. Nadchl mě i napínavý gotický román Sedmikostelí od Miloše Urbana, díky kterému jsem si doplnila mezery o historii Prahy, občas si v něm znovu zalistuji. A ráda si znovu a znovu pročítám moudra v knížce

Muž, který chtěl být šťastný.

2.  Nejčastěji asi mívám v rukou útlé knížky Když milujete muže a Křepelice od Terezy Boučkové. Je v nich jasně a stručně popsána hluboká pravda o soužití muže a ženy. A slabost mám pro knížečku Zvrhlé dny od Lenky Procházkové. Útlá knížečka se skvělými, drsnými povídkami!

3.  Dočetla jsem výbornou knížku Zmizet od Petry Soukupové a novinku Miloše Urbana Boletus Arcanus. Teď čtu knížku filmového historika Pavla Taussiga Český biják. Baví mě dozvídat se perličky z natáčení slavných českých filmů.

4. Všechny, které jsem uvedla v odpovědích 1,2 a 3.

5.  Zakládám si na velké knihovně, jsem na své knihy pyšná! Potřebuji vidět a sáhnout si na hřbety knih, což u čtečky nejde. Na druhou stranu do čtečky se nacpe na tisíce titulů, takže na dovolené ušetříte místo v kufru i nějaké to kilo. Čtečku tedy nezavrhuji, ale tištěné knihy si asi budu kupovat pořád.

Pavel Ovsík, zástupce šéfredaktorky Překvapení

1. Čtyři dohody - kniha moudrosti starých Toltéků

Autor: Miguel Ruiz. Jsou to srozumitelně sepsané čtyři moudrá doporučení, která kdyby každý dodržoval, bylo by na světě lépe.

2)Zdeněk Jirotka - Saturnin.

3) Mario Vargas Llosa: Panteleón a jeho ženská rota

4) Cestovního průvodce místa, kde budou trávit dovolenou.

5) Knížky preferuji klasické, tedy písmenka vytištěná na papír.

Zlata Vostruhová, vedoucí vydání

1)  Ač se to možná bude zdát infantilní, ráda se vracím k Foglarovým Rychlým šípům. V příbězích o partě správných kluků je svět ještě v pořádku, dobro vítězí a zlo je potrestáno... Poprvé jsem komiksy, které vyšly ve třech svazcích (červený, modrý a zelený) v 60. letech, četla asi v devíti, deseti letech.

2)  Gerald Dürrell: O mé rodině a jiné zvířeně

3)   Nemůžu si vzpomenout na její název, dostala jsem ji, tuším, ve vánoční tombole. Je to o anglickém veterináři...

4)  Gerald Durrell: O mé rodině a jiné zvířeně, děj se odehrává na řeckém ostrově Korfu, takže na čtenáře dýchne voňavá středomořská atmosféra.

5) Rozhodně dávám přednost papírové „kamarádce" :-)

Kateřina Schinerová, produkční

1)   Údolí rozhodnutí od Marcii Davenportové. Poprvé jsem ji četla kolem šestnácti a po nějakém čase se k ní vždy ráda vracím. Obsahuje vše co mám ráda, historii, romantiku a popisuje život ženy, se kterou se život nemazlil. A také se čte jedním dechem.

2) Saturnin.

3)  Skripta  z práva :-)

4)    Jakoukoli knihu od Dana Browna, je čtivá, napínavá a vždy má zajímavé rozuzlení.

5)    U mě jednoznačně vedou klasické "papírové" knihy, mají své neodmyslitelné kouzlo, které se nadá nahradit!

Klára Kucková, DTP operátorka

1) Ráda se vracím ke knize od Roberta Merleho Malevil. Četla jsem ji poprvé někdy v pubertě. Především kniha je napsaná čtivým stylem. Ale hlavně jsou zde zajímavé zvraty - z běžného odpoledne s přáteli po výbuchu atomové pumy, kdy ve sklepení přežijí právě tito přátelé, se najednou musí vypořádat s novým životem, zvykat si na nové poměry, odhodit vžité normy chování a pravidla společenského chování a od základů budovat své nové společenství.

2) Po nějaké z knih od Stephena Clarka, například Merde! Rok v Pařízi.

3) Aktuálně mám rozečtené dvě knihy od Dana Browna Ztracený symbol, a od Agathy Christie Sloni mají paměť.

4) Pro nadšence lehké sci-fi literatury určitě od Johna Wyndhama Den trifidů, jako odpočinkovou literaturu něco od Stephana Clarka.

5) Preferuji papírové knihy!!! Po celodenním se dívání na počítač chci si vzít tištěnou knihu sednout si na gauč, či venku na zahradu a relaxovat čtením knih, ne koukat do počítače....

Míša Dudíková, redaktorka

1. Josef Lada:  O chytré kmotře lišce. Poprvé jsem ji četla v 5. třídě při pobytu v nemocnici. Strašně jsem si tehdy přála mít opravdovou lišku a nakonec jsem po návratu z nemocnice dostala štěně jezevčíka. Od té doby, kdykoli knížku otevřu, vzpomenu si na tu chvíli absolutního štěstí.

2. Bohuslav Vaněk-Úvalský: Brambora byla pomeranč mého dětství.

3. Lars Kepler: Hypnotizér

4. Knihy amerického spisovatele a lékaře Robina Cooka - pro ty, které baví detektivky z lékařského prostředí (Muž, který si hrál na Boha, Slepota, Známky života...)

5. Jedině a pouze klasické knihy. Čtečka rozhodně nevoní jako nová knížka :-)

Naďa Turková, oddělení výher

1.  Sophiina volba - William Styron - četla jsem ten silný příběh poprvé asi před patnácti lety, mám ho i DVD.

2)  Vejce a já - Betty Macdonaldová

3) Dívka, která kopla do vosího hnízda - Stieg Larsson

4) Trilogie od Stiega Larssona

5) Klasické knihy, asi je to zvyk

Erika Valešová, redaktorka
1) Ráda se vracím ke knížkám, které jsem četla poprvé někdy v období studií na gymnáziu - patří k nim můj oblíbený autor Jerome Klapka Jerome: Tři muži ve člunu (o psu nemluvě), ke knížkám, na které nedám dopustit, patří také kniha od Leo Rostena Pan Kaplan má třídu stále rád a „klasika" od Zdeňka Jirotky Saturnin. Knihu, kterou jsem četla později a která patří také k těm, k nimž se ráda vracím, je Vejce a já od Betty McDonaldové (měla jsem pocit, že je to ta „neupracovanější" žena v literatuře, ale knihu jsem četla poprvé, než jsem se vdala, pak jsem ji pochopila víc J). Z novějších knih k mým oblíbeným patří povídky Ivana Krause..., například To na tobě doschne...

2) Výborný a pro mne naprosto nepřekonatelný je absurdní a černý humor v knize od Eberhardta Hauptbahnhofa Nedokončený kalendář: Na tento rok a všechny roky příští - ten mne spolehlivě „postaví na nohy" a občas pro odreagování z úplně jiného soudku sáhnu po povídkách Stephena Kinga - jsou podle mne výborně napsané, vtáhnou do děje... a drsné, ale účinné :-)

3) Právě čtu výbornou knížku od Stephena Clarka - Merde Impossible (líbily se mi i předchozí, ale tahle poslední vede) a zároveň knihu od Vlastimila Marka - Meditace - Návod na použití člověka, k níž jsem se dostala „věkem" a v které nacházím spoustu chytrých věcí J

4) Čtenářkám by se mohla líbit kniha od Sue Towsendové - Veřejná zpověď ženy ve středních letech. Věk: 55 a 3/4 - autorku znám, je výborná, tuhle knihu mám doporučenou zprostředkovaně, ale věřím, že bude dobrá... Chytrý humor, nadhled a nadsázka...

5) Nic „neléčí" tak jako papírová kniha v křesle a s dobrým pitím, to je ta nejúčinnější relaxace..., ráda se také nechám „uspat" knížkou v posteli před spaním...  Takže u mne papírové knihy vedou... Na druhou stranu umím si představit, že například při dlouhém čekání na letišti bych dala přednost elektronické podobě knížky už i proto, že takováto kniha na cestách „nic neváží" a hlavně se nezamaže...

Andrea Melenová, redaktorka

1. Vracím se ráda ke knížce Moje rodina a jiné zemětřesení od Ivana Krause, protože je to přesně styl humoru, který se mi líbí.

2. odpověď č. 1

3. Právě čtu knihu Merde od Stephena Clarka

4. Určitě ty ty dvě výše zmiňované a jejich volná pokračování

5. Preferuji klasickou knihu, protože žádná čtečka nenahradí "vůni" knihy a to krásné šustění při otáčení stránek:)

Jana Hájíčková, redaktorka

1) Jako náctiletá jsem ráda četla knížky Stanislava Rudolfa, přímo jsem je hltala, ale když jsem si lásku vyzkoušela na vlastní kůži, přestaly mě bavit. Pak jsem chvíli hltala Arthura Conana Doyla a Umberta Eca, než jsem se dostala k Agathe Christie a u té už jsem zůstala. Detektivky jsou můj šálek kávy. Všechny její knížky čtu jedním dechem a jsem ráda, že jich napsala tolik. Čtu je pořád dokola a udivuje mě, kolik motivů dokázala vymyslet, aby pak ten nejméně nápadný vedl k vrahovi. Poprvé jsem její knížku četla v osmnácti letech.

2) Jsem vodák, a proto mě vždycky naprosto odrovná Zdeněk Šmíd a jeho knížka Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii. Úžasně vtipná knížka, úplně se vidím ve všech kapitolách :-)

3) Jak jinak - Nemesis od Agathy Christie, ale také 1000 anglických slovíček, které čekají, až mi nalezou do hlavy :-)

4) Rozhodně Deset malých černoušků od Agathy Christie. Pokud budou čtenáři například na Rhodosu, Sicílii nebo Tenerife, pak to teprve bude to pravé vzrůšo :-)

5) Elektročtečka mě láká jen proto, že není tak těžká do tašky. Ale nikdy jsem ji neměla v ruce, tak nevím, jestli se z ní brzy neunaví oči. Z knížky rozhodně unavené oči nemám, někdy ji dokážu celou přečíst i za čtyři hodiny. Jen pak nestíhám doběhnout na záchod :-)

Jaké knížky čte spisovatelka Simona Monyová?

Na naše anketní otázky o knížkách odpověděla i spisovatelka Simona Monyová.
Co si ráda přečte autorka řady úsměvných knížek ze života? 
Odpovědi najdete zde:

Připravila Iva Vondrová

Foto: Pavel Ovsík