Jak karbanili obrozenci

Výstava Trapulky do bulky v Plzni přiblíží zapomenutou karetní hru

Jana Nerudu, Bedřicha Smetanu, Václava Klimenta Klicperu, ale i další velikány z českých národních dějin - ty všechny spojovala vášeň pro dnes téměř zapomenutou karetní hru. Graficky nádherně ztvárněné karty trapulky určené pro hru trappola neboli bulka představí od 14. února do 13. dubna Národopisné muzeum Plzeňska.

Unikátní výstavu Trapulky do bulky připravili sběratelé
z Clubu sběratelů hracích karet.
K vidění budou třeba trapulky s tématikou křižáckých výprav, nátisk hry trappolových karet slezského typu z Chebu z roku 1713 nebo ukázky z karetní produkce napříč Rakousko-Uherskou monarchií. Mnohé vzácné exponáty ze soukromých sbírek i muzejních depozitářů tu budou vystaveny poprvé.

Jak upozorňuje předseda Clubu sběratelů hracích karet Petr Bílý, počátky hry původně nazývané trappola sahají až do Itálie 14. století. Půvabné domácké označení „tapulky" či „tapulírky" a název hry „bulka" se pak v Čechách ustálily až o téměř 500 let později. Hru výtečně ovládal třeba spisovatel Jan Neruda, který jí s přáteli holdoval v dnes už neexistující pivnici U Ježíška ve Spálené ulici v Praze: Obrozenci tu hrávali o krejcary a Neruda byl považován za vyhlášeného matadora. Dramatik Václav Kliment Klicpera sepsal její pravidla dokonce ve verších - jeho populární spis „Osmecítma pravidel hry mravopočestné Šestadvacet čili Trapulky do bulky" inspiroval pořadatele i k názvu celé výstavy.

„Trapulky jsou už na první pohled jiné, než klasické karty na prší nebo žolíky, které míváme doma. Místo žaludů, kulí, srdcí a piků mají meče, hole, poháry a mince. Nezvyklý je i jejich počet, úplná herní sada obsahuje třicet šest karet," vysvětluje sběratel a znalec karetních herc Petr Bílý, jehož sbírka hracích a vykládacích karet s více než 3000 balíčky patří k největším v Evropě.

K nejzajímavějším exponátům výstavy patří zejména hry s ojedinělým výtvarným zpracováním. K takovým raritám patří třeba hra výtvarníka Johana Zisera z konce 18. století, která kombinuje obrazy s veršovaným textem. Výstava mapuje i vývoj tzv. „pražského trappolového vzoru", což je historický typ karetního obrazu, který se později stal mezinárodně uznávanou předlohou pro domácí i světové výrobce. Mezi další zajímavosti patří oddíl věnovaný hrám, které vytvořili kartářští mistři z Plzně. A zastoupeny jsou také ukázky her, které se do českých zemí dovážely.

Přípravu výstavy provázel i jeden světový objev: „Jan Klobušický z Clubu sběratelů hracích karet objevil v archivu Muzea Correr v Benátkách dopis kardinála Agostina Valiera z poloviny 16. století, z něhož vyplývá, kdo vlastně hru trappola vymyslel," říká Bílý. O zrodu a vývoji kdysi tak populární zábavy i mnohých dalších historických zajímavostech se zájemci mohou dočíst i v publikaci Trapulky do bulky, jejíž vydání výstavu doprovází.

„Některé trappolové karty jsou dnes mezi sběrateli velmi  žádané a jejich vůbec první tuzemská výstava je svým zaměřením i rozsahem světovým unikátem," říká Petr Bílý. Chybu by proto udělali ti, kteří by neobvyklé karty nalezené v šuplících nebo na půdách vyhazovali - třeba jen proto, že balíček není kompletní. „Míšeňský porcelán po babičce také nevyhodíte, když vám chybí jeden hrneček", nabádá možné majitele jedinečných karet Petr Bílý.

Výstava v Národopisném muzeu Plzeňska je otevřena denně krom pondělí od 10 do 18 hodin,  vstupné je 20 Kč. Více na www.clubsberatelukaret.webnode.cz.