Česko má první částečně bezobalový farmářský trh

Nakupování bez obalu je rozšířené v Americe i západní Evropě. Spousty příznivců si našlo ve Francii a v Itálii. Obliba tohoto druhu nákupů roste i v Česku. Začátkem září se navíc otevřel první český farmářský trh, kde je možné koupit většinu potravin bez obalu.

Průměrná česká čtyřčlenná rodina vyprodukuje 1,2 tuny odpadu ročně - převážnou část tvoří potravinové obaly. Stále větší množství Čechů se hlásí k životnímu stylu bez obalů, jehož filozofií je produkovat co nejméně odpadu. Kromě jiného i nákupem bezobalových potravin.

V Česku se rozrůstá síť bezobalových obchodů, navíc se v Praze začátkem září otevřel první farmářský trh, kde je možné nakoupit do vlastních nádob nebo obalů. „Primární koncept provozu farmářských trhů je spojen především s respektem k přírodě, k jejím zdrojům a také k lokální komunitě. Téma nakládání s odpady a způsob balení potravin na farmářských trzích, které pravidelně navštěvují tisíce lidí, je velmi zásadní.

Proto jsme se rozhodli v Praze 7 na Řezáčově náměstí zvaném Heřmaňák spustit pilotní projekt farmářského trhu s minimem obalů," řekl Jiří Sedláček ze spolku Archetyp, provozovatel prvního částečně bezobalového farmářského trhu Heřmaňák a farmářského trhu Náplavka.

První farmářský trh se sníženou produkcí potravinových obalů zahájil provoz 9. září v Praze 7. Jedná se o první farmářský trh takového druhu v Česku a zároveň jde o první pravidelný farmářský trh pod širým nebem na území sedmé městské části. V provozu bude do konce roku, v plánu už je ale jeho plynulé pokračování v roce 2018. „Z farmářského trhu na Řezáčově náměstí máme radost.

Chtěli jsme tento prostor oživit a zároveň přinést lidem něco, o co budou mít skutečně zájem. Bezobalový prodej kvalitních potravin je navíc velmi sympatický nápad, který je moderní a ekologický.

Princip bezobalových nákupů je velmi prostý - lidé nakupují do vlastních nádob, látkových tašek či košíků, které používají stále dokola. „Snažíme se nabídnout co největší množství potravin, které si lidé mohou odnést ve vlastních nádobách. Kvůli hygienickým normám není ale možné provozovat stoprocentně bezobalový trh, některé potraviny musejí být stále balené - to je například vakuově balené maso, uzenářské výrobky a některé mléčné výrobky. Ve vlastních obalech si mohou zákazníci odnést zhruba padesát procent prodávaného zboží. Navíc se mohou přímo s konkrétním farmářem domluvit na způsobu zabalení zboží - buď nakoupí do vlastního obalu, nebo do znovupoužitelného zakoupeného přímo na místě, případně do vratného. Například při nákupu vajec z farmy mohou lidé vracet nejen papírové obaly, ale i suché skořápky nebo staré pečivo jako potravní doplněk pro slepice," vysvětlila Šárka Sedláčková, organizátorka farmářského trhu Heřmaňák.

Na Heřmaňáku zákazníci nenajdou žádné mikrotenové sáčky nebo igelitové tašky. Nakoupené zboží si mohou odnést ve vlastních obalech nebo na místě koupit recyklovatelné papírové tašky a na ovoce a zeleninu tak zvané frusacky - kompostovatelné sáčky na více použití. „Preferujeme ale, aby si zákazník přinesl vlastní znovupoužitelné obaly. Prozatím se konaly čtyři trhy a ochota zákazníků odnášet si nákup ve vlastních taškách nebo nádobách je obrovská. Pravidelně je k dispozici kolem 20 stánků, jde tedy spíše o sousedský lokální trh uprostřed městské zástavby. Primárně se jedná o potravinový trh, a i když v předvánočním období klesá nabídka sezónní zeleniny, bude stále z čeho vybírat. V pravidelné nabídce jsou mléčné výrobky, jako mléko, máslo, jogurty a sýry. Nechybí vejce z chovu s volným výběhem, maso a uzeniny a samozřejmě chléb a pečivo. Koupit je možné květiny, mošty, med od včelaře, cukrovinky, koření a zastoupena je i cukrárna a kavárna.

foto: shuterstock