Originály fosilií Lucy a Selam

Zcela jedinečnou příležitost spatřit jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě mají od 25. srpna do 23. října 2025 návštěvníci Národního muzea. Poprvé v historii jsou originální fosilie ikonických předků člověka Lucy a Selam vystaveny v Evropě.

Veřejnost dosud mohla spatřit originál fosilie Lucy mimo Etiopii pouze jedenkrát, a to v průběhu šestileté tour po Spojených státech amerických mezi lety 2007 a 2013. Originál fosilie Selam byl oficiálně představen pouze v Národním muzeu Etiopie v Addis Abebě v roce 2006 při oznámení nového objevu. Zároveň jde o vůbec první a jedinečnou příležitost, kdy je možné prohlédnout si tyto unikáty společně na jednom místě, a to v úvodu expozice Lidé a jejich předci v Historické budově Národního muzea. 3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis Lucy a o zhruba 150 tisíc let starší Selam zapůjčené z Národního muzea Etiopie v Addis Abebě mohou návštěvníci Národního muzea obdivovat po dobu 60 dnů.

Oba exponáty jsou nejcennějšími předměty národního kulturního dědictví Etiopie a jejich zápůjčka se koná na základě dohody obou zemí za podpory Ministerstva kultury ČR a Ministerstva cestovního ruchu Etiopie. Výstavní projekt dnes slavnostně zahájil předseda vlády ČR Petr Fiala společně s ministryní cestovního ruchu Etiopie Selamawit Kassa, ministr kultury Martin Baxa, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a generální ředitel Etiopského úřadu pro kulturní dědictví Abebaw Ayalew Gella společně s objeviteli Lucy a Selam, světoznámými paleoantropology Donaldem Johansonem a Zeresenayem Alemsegedem.

„Je to mimořádná historická chvíle - vůbec poprvé v Evropě máme možnost vidět jedny z nejvzácnějších fosilií lidské evoluce, Lucy a Selam. Považuji za velký úspěch, že se nám podařilo tyto jedinečné exponáty přivézt do České republiky, a vážím si obrovské důvěry, kterou nám Etiopie jejich svěřením projevila. Tento projekt je důkazem vzájemného partnerství a ukázkou úspěšné vědecké i kulturní diplomacie vlády, na níž chceme dál stavět naši spolupráci - od vědy a kultury až po hospodářské projekty.

Lucy je druh vyhynulého hominina, čeledi hominidé, kteří žili před 3,8-2,9 miliony let na území dnešní Etiopie, oblasti, která měla zásadní význam pro evoluci člověka. Její stáří určili vědci podle vrstvy vulkanických hornin, v níž byla fosilie nalezena. Lucy byla vysoká zhruba 106 centimetrů, vážila 28 kg a po sestavení kostí (zachovalo se jich 47, cca 25 % kostry) se podobala šimpanzovi. Malý mozek a stavba horní části těla byly podobné šimpanzům, lidoopům, zatímco kosti pánve a nohou byly ve své funkci již velmi podobné kostem zástupců rodu Homo, což značí, že Lucy spadá mezi předchůdce rodu Homo, kteří již chodili vzpřímeně po dvou končetinách. Pohlaví bylo určeno na základě stavby pánevních kostí. Podle dalších znaků bylo určeno, že Lucy již dosáhla dospělého věku, i když jí bylo pouhých 12-16 let, protože raní homininé dospívali dříve než moderní lidé. Díky její dobré zachovalosti bylo poprvé možné poměrně přesně zrekonstruovat celkový vzhled a způsob života australopitéků. Žádný z pozdějších paleoantropologických nálezů se nesetkal s tak velkým zájmem veřejnosti a neměl tak výrazný vliv na povědomí o našem vývoji.

Společně s Lucy mohou návštěvníci obdivovat v Historické budově Národního muzea rovněž kosterní pozůstatky Australopitheca afarensis zvaného Selam, což v amharštině znamená „mír". Jde o velmi dobře zachovalou fosilii malého dítěte, s největší pravděpodobností dívky, starou zhruba 3,3-3,2 milionu let, tedy o zhruba 150 tisíc let starší než Lucy, nalezenou v roce 2000 nedaleko místa nálezu Lucy, přibližně deset kilometrů od Hadaru v lokalitě Dikika. Během výzkumu byly postupně odkryty jednotlivé části lebky, takže bylo možné ji téměř celou zrekonstruovat, a to včetně neporušeného obličeje. Vzhledem k tomu, že se dětské kostry jako zkameněliny dochovávají ojediněle, patří zhruba 2,5letá Selam, u které se dochovalo zhruba 60 % kostry, k nejlépe zachovaným dětským fosiliím raných homininů. Nález pomáhá lépe pochopit, jak se australopitékové od narození vyvíjeli. Anatomie dolních končetin svědčí o vzpřímené chůzi. Její lopatky však připomínaly lopatky lidoopů a zakřivené prsty naznačují, že se Selam ještě často pohybovala po stromech.

Návštěvníci Národního muzea mají možnost spatřit obě unikátní fosilie do 23. října 2025 v prodloužené návštěvní době od 9 do 18 hodin. Nejpohodlnějším způsobem, jak si zajistit prohlídku, je včasné zakoupení časové vstupenky na konkrétní den a hodinu on-line prostřednictvím webových stránek Národního muzea a mobilní aplikace.

Více informací naleznete na www.nm.cz