Jak se žilo ženám ve středověku?

Přečtěte si malou ochutnávku z rozhovoru se spisovatelem a historikem Vlastimilem Vondruškou, který píše napínavé knihy a detektivní příběhy ze středověku. Téma  bylo jasné - středověké dějiny. Ale došlo i na ženy - jaké byly v minulosti a jaká žena z historie ho okouzlila?

Kdybyste měl možnost, do jaké historické doby byste se rád podíval?

Do doby Přemysla II. Otakara, neboť o té především píši. Bylo by zajímavé konfrontovat mé představy s realitou.

A do které naopak vůbec ne?

Jako spisovatele by mne asi bavila každá historická doba. Pokud tedy hovoříme o tom, kam se podívat. Jiná věc by byla, zda bych chtěl v nějaké historické době žít. Na to bych odpověděl, že rozhodně ne v letech válečných, ať už by to byla válka třicetiletá nebo světová.

Letos se slaví 600. výročí upálení Jana Husa, kterého hodně lidí považuje za „největšího Čecha". Co si o něm a o husitství myslíte vy?

Svůj pohled na něj a celou tuhle složitou dobu jsem literárně popsal v Husitské epopeji. Dosud vyšly první dva díly, které se zabývají léty 1400 až 1425. Tyto dvě knihy mají dohromady více 1 500 stran. Je to hodně, ale i tak mám pocit, že jsem nevysvětlil všechno. Odpovědět několika větami asi nelze. Obecně však platí, že to byla doba strašně složitá, a dnešní hodnocení podléhá našim politickým dogmatům. A ta jsou všechna mylná, nebo při nejmenším zkreslená.

Staré hrady a zámky prolézá spisovatel rád, aby nasál atmosféru doby a mohl své prožitky lépe využít při psaní.

Ve svých románech přisuzujete významnou roli ženám - panovníci se s nimi často radili, hlavně v posteli... opravdu měly ženy takové slovo a vliv? Opravdu to bylo tak, že muž byl hlava a žena krkem? :-)

Vždycky. Platí to, co jsem už řekl výše. Středověké kroniky psali církevní otcové, a ti ženy, z pro mě neznámého důvodu, nenáviděli. Proto vytvořili ideu o jejich druhořadosti. Ale realita byla po celá staletí jiná. Důkazů jsou stovky a možná tisíce. V západní Evropě známe ženy - panovnice. Ženy studovaly, psaly básně (hovořím o středověku!). Zákony je chránily více než muže, protože žena je křehká, a tudíž je povinností rytíře o ni pečovat. Z protokolů o rozvodech protestantských manželství v 16. století u nás se dozvídáme, že téměř polovina z nich měla důvod „násilí, které žena páchala na svém manželovi".  Ženy opěvovali minnesengři, rytíři pro ně umírali a kořili se jim. Teprve po třicetileté válce se situace z řady náboženských a hospodářských důvodů změnila, ale je třeba říci, že za podřízením ženy manželovi mohou především protestantská náboženství, která byla opravdu fundamentalistická. A kvůli tomu jsme my, muži, získali nálepku tyranů. A jen tak mimochodem, matriarchát trval podstatně déle než patriarchát. :-)

Pro jakou významnou ženu z našich dějin máte slabost? ...

Odpověď najdete v tištěném Překvapení č. 31 (v prodeji od 27. července)

Vizitka

• PhDr. Vlastimil Vondruška (60), CSc. napsal kromě vědeckých studií asi čtyřicet historických knih, ve kterých poutavě popisuje atmosféru středověku a život tehdejších lidí. Největší popularitu si získala trojdílná Přemyslovská epopej.
• Napsal také rozsáhlou ságu Husitská epopej a věnuje se i psaní středověkých detektivek - naposledy vydal Zločin na Bezdězu se svým oblíbeným hrdinou Oldřichem z Chlumu.
• Za svou literární činnost získal řadu ocenění.

INFO:
V soutěži v tištěném Překvapoení na str 36 můžete vyhrát autorovu novou knihu Zločin na Bezdězu

Připravila: Iva Vondrová   Foto: archiv Vlastimila Vondrušky