Nechci být ve škatulce trhlá holka

Marie Doležalová je známá díky roli Saši v komediálním seriálu Comeback a tak trochu klame tělem. Vypadá sice na patnáct, ale je jí čtyřiadvacet a má pěknou „vyřídilku".

A: Azbuka

Na podzim jsme se s Hankou Vágnerovou z Vyprávěj začaly učit rusky. Máme totiž stejnou slabost pro ruské romány a ruštinu samotnou. Samotná moje učitelka mi říká, že jsem šprtka, jak ruštinu hltám!

B: Babička

Mám dvě babičky, Dášenku a Marušku, a oběma vděčím za hodně. Ta první je stejně praštěná jako já, ta druhá se za mě modlí, aby mi nebe přálo. Děkuju, babičky!

C: Cina

Honza Cina, můj spolužák, kamarád, spolučlen hudební kapely a od ledna i spolumoderátor pořadu na ČT1 Planeta Yo. Kromě toho, že tančí a zpívá jako bůh, je to i „Vladimír Menšík nového věku", neuvěřitelný komik a improvizátor, takže pozor na něj! J

D: Děkování

Děkovat je důležité. Jsem ráda, že umím poděkovat a s vděčností si uvědomit, co všechno mám, ne jenom pořád to, co ještě chci. Děkuju, děkuju! Mimochodem děkuju dědečkovi, že se nenaštve, že u písmenka D není on... J

E: Euforie

Pocit euforie mě přepadá, když se mi podaří překonat samu sebe, zajít za svoje hranice. Proto mám ráda herectví, když se stanu cizí postavou a jednám za ni, překročím samu sebe a přichází tento pocit.

F: Filosofie

Baví mě filosofovat. Možná proto, že jsem Vodnář a jsem pořád někde s hlavou ve vesmíru. Naštěstí mám přítele, který se mnou rád všechno rozebírá a je ještě o krok přede mnou, bez toho bych asi nemohla být!

G: Gauč

Nejsem žádný workholik, který s rozkoší počítá, kolik dní už nespal. Miluju volno a nejlíp relaxuju na gauči u televize. A o dovolené hezky na lehátku, v bazénu, pořád dokola. Přesně to, co všichni veřejně odsuzují.

H: Hrášek

Miluji zelený hrášek v plechovce. Asi proto, že o Vánocích se u nás doma sypal do bramborového salátu a mamka nám vždycky dovolila dát si jen dvě lžičky, zbytek musel jít do salátu. A tak teď, když už jsem velká, užívám si, že si můžu dát celou plechovku.

CH: C plus H

Tohle písmenko, složené ze dvou, mi připomíná, jak jsem v první třídě na vlastní pěst pátrala po písmenu, které existuje, ale není v abecedě. Věděla jsem, že nějaké takové musí být. Nakonec jsem na něj přišla. Bylo to DŽ! No přeci to písmenko, na které začíná slovo džbán.

I: Iška

Krásné jméno a krásná role. Byla to láska na první pohled, už když jsem poprvé otevřela email z castingové agentury, ve kterém byla jedna scéna z Pusinek, jsem se do Išky zamilovala. Což zní, vzhledem k její orientaci, docela vtipně, ne?

J: Jirka

Můj přítel, který je o 17 let starší a naše rodiny si myslely, že spolu nevydržíme. Jsme spolu už čtyři roky a pořád se máme o čem bavit. Jirka je moje podpora a zároveň nejvtipnější člověk, jakého znám.

K: Kocour Garfield

K tomuhle komiksu mě přivedla Kristýna Leichtová. Teď už mám doma svoje výtisky. Strašně mě baví. Tak třeba tenhle jeho výrok: „Jenom lidé tloustnou. Kočky se přibližují budhovství!"

L: Lexa

Můj comebackový brácha. Na place bych ho zabila, protože mi neustále dělá naschvály. Schválně mě třeba rozptýlí, když mám jít na scénu a já to pak zkazím. Nebo ve scéně začne slintat a rozesměje nás. Ale když ho vidím v televizi, přijde mi Lexa skvělý a mimo plac jsme s Matoušem taky kamarádi. Ale jak se převlečeme do rolí, vypukne sourozenecká nenávist!

M: Marie

Mám své jméno ráda. Panenka Marie, Marie Magdalena... Je to jedno z nejčastějších jmen v České republice, ale já jich znám hrozně málo. To jméno je můj talisman pro štěstí!

N: Ne

Tohle slovo mi dělá problém. Neumím říkat ne. Říkám proto o sobě, že jsem Japonec. Japonci, než aby vám odmítli, přetrhnou se. Radši slíbí něco, co nemůžou splnit. V něčem je to dobré, ale občas si říkám, že aspoň jedno malé ne bych jednou za čas mohla zvládnout.

O: Olats Otesoc

Moje, tedy naše revuální skupina. Netřeba nic říkat, názvy písní poví všechno: Zeleninový čardáš, Chlapeček, Holčička krychlička, Baklažán, Karafiát, Lochneska,Peču dál...

P: Propiska a pero

Nosím je u sebe, a taky několik nepopsaných notesů a diářů naráz. Pořád si něco píšu a čmárám. Texty do olatse, básničky, poznámky. Některé věci přežijí a z nich něco vznikne, další ničím, aby jejich trapnost nikdy nespatřila světlo světa. Každopádně cokoli, co obsahuje tužku nebo papír, je pro mě super dárek!

R: Režie

Párkrát jsem si ji zkusila sama, protože mám praxi už z dětství, kdy jsem vysvětlovala kámošce, jak zahrát rodící Indiánku. Je to zajímavé, ale zvládnout smečku jménem herci, to je teda zápřah! Obdivuju všechny režiséry.

S: Snění

Miluju sny, vykládám si jejich smysl. Nejde o to, jestli tomu věříte nebo ne, ke mně moje sny fakt mluví. Například mi sdělí svůj názor na to, kam se v životě ubírám. Dvakrát jsem se ze snu dozvěděla i o těhotenství mých kámošek. Juhů, jsem ráda, že můžu snít!

T: Trhlost

Nedávno mi jeden režisér řekl: „Hraješ to trhle? Jasně, vždyť všude, kde jsem tě viděl, jsi byla trhlá." To se mnou trochu trhlo. Že bych si vlezla do téhle pitomé škatulky? Doufám, že ne. A že mi někdo dá šanci zahrát si vážnou roli. Jsem totiž děsně vážná! Vážně...

U: Unavenost

Neumím dotahovat věci a těsně před koncem mě vždycky přestávají bavit a unavují.

V: V jako Vendeta

Skvělý film! Bratři Wachovští jsou mistři. Stejně tak jejich Matrix. Výborné sci-fi, až na to, že to nejsou žádné scifi, ale že je to vlastně naše realita

Z: Závěr

Mám ráda konce, když už nastanou. Třeba v divadle je na závěr děkovačka, kterou mám moc ráda. Když se povede. Když to není takové to povinné plácání a rychle pro kabát. Ovšem potom nelze vinit diváky, to je pak chyba herce, že do toho nic nedal.

Ž: Ženy

Právě mi telefonem přál kamarád k narozeninám a řekl: Ať jsi dál krásná, protože ženy nám svou krásou dávají smysl. To se mi líbí. Ať se nebojíme být ženami - a co se mě týče, tajně sním, že mi lidé přestanou hádat patnáct a že si taky nějakou tu Ženu zahraju. No dobře, všechno má svůj čas, já vím.

Vizitka: