Jsem stydlivý introvert

Herec Tomáš Valík (46) nás přivítal milým úsměvem a pozitivní energií, kterou šířil kolem sebe. Je až nepochopitelné, že přes řadu špatných zkušeností má pořád dobrou náladu.

A: Atom

Zajímám se o metafyziku, do které atom patří. Fyzika udává přesné hodnoty, zatímco metafyzika se nezabývá přírodními zákony, nýbrž filozofickými otázkami o původu, účelu a podstatě bytí. Záleží na každém, čemu věří. Já jsem například přesvědčen, že atom není jen proton a neutron, ale v každé jeho části existuje mikrosvět. Zkrátka svět, jako je ten náš.

B: Blbost

Blbost světem vládne. Bydlím na Praze 2 a jednou se mi stalo, že když jsem neměl malého jezevčíka na vodítku, městští strážníci mě zmlátili, nasadili pouta a odvezli na vyšetřovnu. Jako kdybych někoho zabil. Zajímavé je, že když vidí babičku s pejskem, poučují ji, ale frajerů s pitbully si nevšímají. To jsou naši hrdinní policisté. Také jsem si byl stěžovat, že před přechodem poblíž mého domu nainstalovali ceduli měření rychlosti a nebylo přes ni vidět na přechod. Rovněž chodci neviděli na vozovku. Požadoval jsem, aby ceduli odstranili. Policista mi ale řekl, že to není jejich věc, protože se o to stará správa silnic. „Jste tady přece od toho, abyste zabezpečovali bezpečnost!?" naléhal jsem. Odpověděl mi: „Ne, abychom pomáhali zabezpečovat bezpečnost." Takže tam byla, dokud se něco nestalo. Neprůstřelná blbost, nad kterou se nemá cenu rozčilovat.

C: Cecilka

Poslední dva roky hraji ve hře Oscara Wildea Jak je důležité míti Filipa, kde skvěle ztvárňují roli mazané studentky Cecilky Anička Kulovaná a Romana Goščíková. Obě jsou vynikající. V tomto představení jsem dostal trojroli, která mě moc baví.

D: Domov

Domov mám všude tam, kde se cítím dobře a kde mám přátele. A nezáleží na tom, jestli jsem se narodil tam. Je to místo, kde mám pocit bezpečí, jistoty, lásky a klidu. V současné době vím o dvou domovech. Mám-li práci, jsem v Praze, jinak odjíždím na Moravu do Opavy. Zhruba půl měsíce trávím v Praze a zbytek na Moravě.

E: Echinacea

Zázračná kytička, kterou pěstuji na zahrádce. Nejenže krásně kvete a lidé si ji suší jako slaměnku, ale její extrakt pomáhá v době chřipek zvyšovat obranyschopnost organismu. Když cítím, že bych mohl onemocnět, sáhnu po ni.

F: Fifinka

Moje oblíbená postavička z komiksu, který byl jako jediný dostupný v době mého mládí na trafikách. Příběhy Čtyřlístku mě bavily a Fifinka byla moje favoritka. Všechna vydání jsem si schovával, a pak je předal své dceři. Ale musím přiznat, že i ve svých letech se k časopisům vracím s větším zájmem, než o ně jeví moje dítě.

G: Genialita

Je genialita dar, anebo prokletí? Mám kamarádku, která je geniální, vlastní několik patentů, ale není schopna běžného života. Na jednu stranu něco získává, na druhou o něco přichází. A jak je to s genialitou u mě? Jelikož bych nikdy nevystudoval žádnou vysokou školu, šel jsem studovat DAMU. Nechci snižovat úroveň této školy, ale kamarádi mi říkají: „Ty bys jinou školu než kotrmelcárnu vystudovat nemohl." Bez kalkulačky nic nespočítám. Hrajeme jednu divadelní hru - Jedna a jedna jsou tři. To mi jde, to chápu J

H: Hvězdy

Líbí se mi hvězdy. Ve městě smutním, protože nejsou kvůli světelnému smogu vidět. Proto na ně rád koukám v létě na horách, kde smog není a hvězdy jsou skutečně zbarvené dožluta. Nejde o vybledlá světýlka jako v Praze. Hvězdy tvoří krásné obrazce, podle kterých se orientují zvířata. Zajímavé je, že jejich světlo proudí několik milionů let, takže mnohé už třeba neexistují.

Ch: Chobotnice

Fascinuje mě svým tvarem, barvami a pohybem. Vědci dokázali, že si jako jediný vodní živočich dokáže postavit příbytek. Obdivuji i způsob rozmnožování tohoto živočicha. Matka dá život několika desítkám chobotnic, a pak umírá. V mládí jsem se závodně potápěl, a tak jsem jich viděl spousty. Nořil jsem se jen do osmi metrů, a přesto teď kvůli tomu špatně slyším na pravé ucho. Mám výrůstky, kterými se ucho brání proti tlaku. Jde to zbrousit, ale zatím se mi k lékaři nechce.

I: Imunita

V době chřipek, kdy kolem mě všichni choří, většinou vůbec neonemocním, anebo až jako poslední. Jsem přesvědčený, že mám tak dobrou imunitu jen proto, že chodím pravidelně do sauny. Jsem saunovací typ. Tatínek vedl na psychiatrické léčebně v Opavě vodoléčbu, kde byla i sauna, kam mě bral už od dvou let jednou týdně. Až do patnácti, kdy jsem odešel na internátní školu, jsem nevěděl, co to chřipka nebo angína je. Mám rád suchou saunu s teplotou 102 C.

J: Jizvy

V dětství jsem byl na chirurgii jako doma, protože jsem nechtěl respektovat skleněné dveře. Ale tyto jizvy nebolí tak, jako ty na duši. Nejvíce mě bolí odchod mámy a táty. Máma odešla před deseti lety, a pořád se mi tlačí slzy do očí, když si na ni vzpomenu. Stále si musím opakovat, že je svobodná a bude-li chtít, bude pořád se mnou. Věřím na energie.

K: Klaun

Prvně jsem se setkal s klaunem v cirkuse. Do všeho vrážel, nic mu nešlo a maminka mi tehdy řekla: „Člověk, aby tohle zahrál, musí umět všechno dokonale." Bylo to pro mě nepochopitelné. Ale teď vím, že kdybych upadl na jevišti a neuměl to, tak si ublížím. Vzpomínám si, jak jsem ve třetí třídě chtěl chodit na judo. Trenér mi řekl: „Tak ukaž, jak umíš padat." Vší silou jsem sebou řízl a trenér se chytal za hlavu. Padání nebyla moje parketa, a tak jsem raději šel na kroužek plavání. Naučil jsem se plavat tak, že mě sestra strčila do bazénu a musel jsem si sám poradit. Když mi chtěli ostatní pomoci, protože jsem se topil, prohlásila: „Nechte ho, on se učí." Nicméně to pomohlo a já pak plaval závodně.

L: Letadlo

Když letadlo startuje, mívám smíšené pocity. Přiznávám, že mám strach. Zároveň obdivuji lidský rozum, že vymyslel, jak odpoutat takovou masu železa od země, která pak letí vzduchem. Při delších letech do Ameriky či do Kanady přišly chvíle, kdy jsem ztuhnul, zaposlouchal se, jestli všechno správně běží, a pak jsem byl zase v klidu. Lety nemám rád. Raději bych cestoval za pomocí prstenu princezny Arabely.

M: Mimikry

Schopnost přizpůsobit se prostředí, abyste byli chráněni. Být nenápadní. Pokud je někdo ve zvířecí říši nápadný, tak je obvykle sežrán. V osobním životě jsem proto stydlivý introvert, raději splynu s davem a nevyčnívám. Jen v divadle jsem exhibicionista, což beru jako poslání, abych lidem předal určitou myšlenku. Je to můj sen z dětství, kdy jsem si přál stát se učitelem, knězem nebo hercem.

N: Němci

Fascinuje mě, že v dříve vybombardovaných Drážďanech byl povolen neonacistický pochod a tisíce lidí vyšlo do ulic, aby mu zabránilo. Nám, Čechům, bohužel stejná kuráž chybí. Máme dvacet let po sametové revoluci a komunisté pořád sedí v parlamentu. Jsem zvědavý, jak dlouho bude trvat, než se změní myšlení českých lidí. Pamatuji si, jak jsem po pádu režimu přijel rozradostněný do Opavy a tatínek mi říkal: „Nechci ti brát iluze, hochu, ale to bude ještě dlouho trvat, než se něco změní." A měl pravdu.

O: Ořech

Díky ořechu mám snědší kůži a jen tak se nespálím. Otec si totiž přečetl, že když žena v prenatálním období jí ořechy, má pak dítě lepší fototyp kůže. Chudák maminka musela jíst denně 15 dkg ořechů! Sice to zabralo, ale po porodu už je nemohla ani vidět. Děda a můj otec za každého potomka sázeli stromy. Mám pět sourozenců. Bratr měl hrušku, sestry jabloně a já ořech. Bohužel město Opava se domnívalo, že má příliš prostorů se zelení a je potřeba parkoviště pro sportovní halu, tak před sedmi lety zničili zahrádkářskou osadu, kde naše stromy rostly. Osada měla šedesátiletou tradici. Dodnes tam nic nestojí, zbyly jen ruiny. Od doby, kdy nám zahradu sebrali, to šlo s tátou z kopce. Byl to jeho život. Brzy pak zemřel.

P: Pečivo

S pečivem se setkávám již čtvrtým rokem v seriálu Ulice, kde hraji pekaře Richarda Zajíčka. Pečivo mám rád, obzvlášť jeho vůni. Je to úmorné natáčení, protože mě honí mlsná a polykám naprázdno.

R: Radost

Radostní lidé nejsou zlí a předávají pozitivní energii. Proto mám radost skoro pořád. Na všem se snažím najít něco pozitivního. Maminka si v posledních chvílích pořád na něco stěžovala. Tak jsem jí řekl: „Podívej se z okna!" Odpověděla mi: „Co bych tam viděla, vždyť prší." A já na to: „Ale jak krásně prší!" Záleží na nás, co chceme vidět, a takoví budeme. Jednou možná budu říkat, že mám radost, že vůbec vstanu. J

S: Svoboda

V roce 1989 mi přinesl jeden kolega placku MILUJI SVOBODU z roku 1968. Hrdě jsem ji nosil, než mi jeden emigrant řekl: „Víš, co to vůbec znamená, svoboda tady, v ČSSR? To je svoboda pro nesvobodné lidi, kteří svobodu nikdy nepoznali."

T: Tělo

Tělo je můj pracovní nástroj. Snažím se ho mít v pořádku podle rčení - v zdravém těle, zdravý duch, tedy pomocí duchovna. Jsem přesvědčen, že lidé, kteří mají tělesný problém, jsou na tom špatně s psychikou. Jakmile se v psychice něco zašmodrchá, projeví se to na těle.

U: Úl

V sousedství máme spoustu úlů, k nimž rád chodím na procházky a prohlížím si je. Zejména ty staré, vyřezávané. Obdivuji organizaci včel, jak každá ví, co je její úkol.

V: Vlk

Líbí se mi jako zvíře. Má nádherné oči a srst. Lidé se jich bojí, ale sami jsou mnohdy větší predátoři. Delší čas jsem žil v Kanadě, ale vlka jsem nepotkal. Jen medvědy. Živě jsem vlka viděl jen v zoo. Škoda.

Z: Zázemí

Místo, kam se rád vracím a kde se cítím dobře. Kde mě čeká láska, klid a pohoda. Bohužel momentálně jsem nezadaný a s šestadvacetiletou dcerou udržuji minimální kontakt. Žije si svůj život v Ostravě. Naštěstí mám pět sourozenců, které mohu kdykoli navštívit. Také s tchyní mám teď lepší vztah než před rozvodem.

Vizitka:

• Narodil se ve znamení Kozoroha s ascendentem ve Štíru.
• Vidět ho můžete v seriálu Ulice a brzy se objeví v kinech po boku Toma Cruise v pokračování Mission Impossible.
• Hraje s divadelní skupinou Companyje, s níž objíždí divadla s představeními Jedna a jedna jsou tři nebo Postel plná cizinců. Rovněž je členem Divadla Rity Jasinské, kde účinkuje v Bílé nemoci a ve hře Jak je důležité míti Filipa. V březnu začal zkoušet hru s Alexandrem Minajevem Dopisy Bohům, kterou Alex napsal.
• Hned na začátku kariéry ho proslavily doma i v zahraničí dvě výjimečné role - princ Ivald v italské pohádkové sérii o princezně Fantaghiró a chuďas Jan v pohádce O Janovi a podivuhodném příteli. Zahrál si ale také ve snímcích Copak je to za vojáka, Řád, Krev zmizelého, Hodina tance a lásky, Happy End či v seriálu Pojišťovna štěstí.
• Rád spí nebo pracuje na zahrádce.

Připravila: Jana Hájíčková   Foto: archiv TV Nova