velikost písma malá střední velká
Zajímavosti
setkání s průvodkyní zdravím a výživouMargit Slimáková: Učím jíst lidi ze „zdravého talíře"
Autor: RedakceSe svým konceptem Zdravého talíře se Margit Slimáková snaží postupně učit české strávníky jíst zdravě a smysluplně. Tvrdí, že kdo se naučí jíst podle doporučení Zdravého talíře, bude nejen zdravější a odolnější vůči nemocím, ale bude i úspěšnější - ve studiu, v práci, v životě vůbec.
Margit Slimákovou jsme navštívili u ní doma. Přivítala nás štíhlá, usměvavá a energií nabitá žena, která ochotně odpovídala na každou otázku. A jako občerstvení nám nabídla skvělý, osvěžující čaj se šípky a sušenými hruškami, její vlastní recept, a pražené mandle s kapkou kvalitní sójové omáčky. Mňam!
Margit, vy patříte ke kritikům takzvané „výživové pyramidy", která ukazuje skladbu a poměr potravin pro správnou výživu. Proč je podle vás „pyramida" špatně?
Výživová pyramida vznikla v roce 1974 ve Švédsku a měla tenkrát řešit problémy s nesprávnou výživou obyvatel. Podle ní si ostatní státy vytvořily svoje vlastní výživové systémy. Připadá mi neuvěřitelné, že u nás se ještě dnes, v roce 2013, doporučuje bez zásadních změn výživovou pyramidu, která vůbec neakceptuje nové poznatky z výzkumů ve zdravé výživě. Jednotlivé stupně pyramidy nejsou nedostatečně vysvětleny, doporučuje se hodně sacharidů v podobě obilovin, což není to nejlepší. Vadí mi, že se neudává, které obiloviny jsou prospěšné, takže lidé jedí nezdravé rohlíky a sušenky z bílé mouky, protože netuší, že by měli zařadit do jídelníčku i zdravější jáhly, kroupy, pohanku. Také se mi nelíbí, že je v pyramidě oddělena skupina masa a mléka, což je nesmysl. Důležité je jíst každý den bílkoviny a z čeho si je poskládáme, záleží na našich chutích, preferencích, genetických potřebách. A další velký problém pyramidy je její vrchol, kde jsou doporučovány kostky cukru. Dodávat tělu izolovaný cukr vůbec není potřeba. Naopak v pyramidě chybí pro organismus potřebné esenciální tuky. Navíc při stravování podle pyramidy je třeba znát, kolik porcí ze které skupiny máte jíst a jak velká je jedna porce v každé skupině. Takže řídit se výživovou pyramidou v praxi je velmi obtížné.
Vy místo toho doporučujete princip „zdravého talíře". Co vás inspirovalo?
Zaujal mě koncept první dámy USA Michelle Obamové, která před dvěma lety vytvořila tzv. „my plate" (můj talíř), kde je krásně vidět, že polovinu talíře pokrývají ovoce a zelenina, čtvrtinu tvoří bílkoviny, čtvrtinu obiloviny. Z tohoto konceptu jsem vycházela, když jsem připravovala českou variantu „zdravého talíře". Doplnila jsem do něj ještě například zdravé ořechy, které jsou zdrojem potřebných esenciálních tuků, a popsala podrobněji charakteristiku jednotlivých skupin, aby byly všem srozumitelné.
Takže všechno, co je na talíři, bychom měli sníst?
Přesně tak, z talíře je jasně vidět, jaké potravinové skupiny byste měla jíst během jednoho dne. Samozřejmě výběr druhů ovoce, zeleniny a dalších je na vás. Nemusíte řešit počet a velikost porcí, opticky si člověk dokáže představit, co by mě za den sníst. Mimochodem vím, že se zdravým talířem se dobře pracuje i malým dětem. Mohou si podle vzoru namalovat do jednotlivých skupin oblíbené druhy ovoce, zeleniny a další jídlo, a řídit se podle toho.
S odbornicí na výživu si povídala Iva Vondrová
Je důležité jíst potraviny ze „Zdravého talíře" v určitém pořadí? Třeba ráno jen ovoce, večer jen bílkoviny?
Jsem zastáncem toho, že čím jednodušší pravidlo, tím lepší. Nechci dělat nic složitě, ať si každý člověk vybere podle své chuti. Jestli začne ráno kaší anebo chlebem je jedno. Stačí dodržovat dvě jednoduchá pravidla: Člověk by se měl snažit zhruba dodržovat proporce zdravého talíře a maximálně upřednostňovat přirozené potraviny a jídla z nich připravené na úkor polotovarů.
Četla jsem, že „barevnější ovoce" má vyšší obsah živin. Co je tím myšleno?
Existuje obrovská skupina živin, tzv. fytochemikálie obsažené v rostlinné stravě. Jsou to něco jako vitamíny, jsou jich tisíce, ale zdaleka ne všem už rozumíme. Sem patří například karotenoidy z červené či oranžové zeleniny a ovoce. V zásadě platí, že čím má ovoce sytější barvu, tím je ve většině případů zdravější. Jako příklad mohu uvést třeba zahradní kanadské borůvky a lesní borůvky. Ty lesní barví mnohem více, takže jsou výživnější. Nebo třeba saláty - čím jsou lístky tmavší, tím je výživnější. Třeba rukola je z tohoto pohledu lepší než bledý ledový salát.
U Margit v kuchyni najdete mnoho dóz se sušenými plody a bylinkami
Je lepší jíst potraviny tepelně upravené nebo syrové?
Podle mě je třeba řídit se konstitučně, každý jsme jiný konstituční typ. Někomu vyhovuje víc teplejší, jinému chladnější, někdo má radši sušší, jiný vlhčí stravu. Každý člověk sám pozná, co mu vyhovuje víc, základ je v tom používat přirozené potraviny, ne polotovary.
---------------------
Celý článek si můžete přečíst v Překvapení č. 15. Vychází v pondělí 8. dubna 2013.
Dozvíte se, jak se vaří u Margit Slimákové doma, jaké zkušenosti s výživou nasbírala v zahraničí a jak se jí daří prosazovat myšlenku: „Co si vypěstujete, to si snězte."
Vizitka Mgr. Margit Slimákové, Ph.D.:
- Vystudovala farmacii v Hradci Králové a dietologii v USA
- Kurzy výživového poradenství studovala v Německu a USA
- Přednáší, věnuje se poradenství, osvětě a publikační činnosti
- S manželem a třemi dětmi žijí nyní v Praze
- Více informací najdete na www.margit.cz
Připravila Iva Vondrová Foto: Pavel Ovsík