Ten nahoře mě musí mít rád!

O svých biologických rodičích vím jen to, že maminka žila sama, měla roční holčičku a druhou - mě, by prý nezvládla. Skončila jsem v kojeneckém ústavu, ale díky tomu jsem dostala šanci na lepší život.

V kojeňáku si mě našli v mých třech letech moji rodiče Jaroslav a Miroslava Kvapilovi z Letohradu a vzali mě domů pod svá křídla. „Měli jsme doma dvě holčičky a dva kluky, bylo nám celkem jedno, koho si vezmeme, ale chtěli jsme dát domov dalšímu dítěti," vzpomínají rodiče.

V novém domově

Tehdy jsem měla obrovské štěstí, protože ve třech letech se děti přesouvají z kojeneckého ústavu do dětských domovů, takže jsem měla namále. Díky mámě a tátovi jsem místo v dětském domově skončila ve skvělé rodině, kde jsem se od začátku cítila „jako doma." Nespočítám, kolikrát jsem se v průběhu života ptala: „Kde bych bez rodičů byla? Co bych dělala?" A oni mi opakovali: „Nedumej nad tím, prostě jsi naše." Táta a máma jsou prostě úžasní lidé a nikdy nedělali rozdíly mezi námi dětmi. Tvořili stabilní a krásný pár, a tím nám dětem předávali lásku, vychovávali nás a zároveň nám vštěpovali správné životní hodnoty. Já z nich čerpám dodnes! Stejně tak vnímám i své sourozence. Získat hned čtyři najednou je přece dar! Rodiče mě odmalička podporovali v mé největší zálibě - ve zpívání. Už v útlém věku jsem zpívala „Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko..." Docházela jsem do pěveckých sborů, na lekce sólového zpěvu a později se mnou tatínek dojížděl do Prahy k Lídě Nopové, která mě připravovala k přijímacím zkouškám na pražskou konzervatoř.

Muzika se mi stala osudem

Na pražské konzervatoři mě pěvecky i jako člověka hodně ovlivnila moje profesorka zpěvu Naďa Wepperová, tu znají lidé z pořadu StarDance. Díky ní jsem se podílela na muzikálech Kladivo na čarodějnice a Bídníci. Osm let jsem pak byla vokalistkou Marie Rottrové, později jednou ze sólistek Orchestru Karla Vlacha a Septetu plus Dalibora Kaprase. Přes tyto zkušenosti jsem se propracovala až k psaní vlastních písní a textů, a právě díky nesmírné lásce k hudbě a fantastickým výkonům kapely Duna Band se zrodilo i mé první autorské album. Jsem na ně moc pyšná. Letos v únoru jsem CD pokřtila a potěšilo mě, že kmotry se stali Marie Rottrová a Roman Vojtek. Ovšem nahrát a vydat ho se povedlo hlavně díky mému manželovi, Janu Urbanovi. Pravě on je tím člověkem, který mě dnes na každém kroku podporuje. Mám prima manžela, dvě skvělé děti a živím se vysněným zpíváním. Často si říkám: ten nahoře mě musí mít rád!

Jak Magdalena v dětství dováděla se sourozenci? Na co nerada vzpomíná? A jaká je v roli dvojnásobné mámy? Přečtěte si v tištěném Překvapení č. 24. Právě v prodeji.

POZOR! Chcete vyhrát CD Magdaleny Urbanové? Luštit o něj můžete v Překvapení č. 24 nebo v červenci v naší on line soutěži!

Připravila: ivavo

Foto: archiv