Plýtváte doma potravinami?

Češi jídlem vědomě neplýtvají, schází jim však čas a inspirace, jak potraviny využít

Podle Organizace pro výživu a zemědělství se za rok na světě vyhodí nebo znehodnotí třetina veškeré produkce potravin. Pokud bychom toto množství dokázali zachránit, nasytili bychom až tři miliardy lidí.¹ Jak jsou na tom s plýtváním jídlem Češi a Slováci?

Změnily jejich chování v posledních letech tolik skloňované výrazy jako je food waste, udržitelné vaření nebo zodpovědné nakupování potravin? Je za vyhazováním jídla naše vlastní lenost, nebo něco jiného? A jakým způsobem nás ovlivňuje fenomén prázdné lednice (Fridge Blindness)?

Odpovědi na tyto otázky poskytl průzkum realizovaný společností Ipsos, který zadala značka Hellmann's, na počátku tohoto roku v České republice a na Slovensku.

Fenomén food waste

A jaký je přístup Čechů a Slováků k jednomu z nejpalčivějších problémů, kterým je plýtvání jídlem? Podle výzkumu realizovaného značkou Hellmann's je tento přístup více než zodpovědný - tři čtvrtiny respondentů deklarují, že nikdy nebo jen zřídkakdy vyhazují jídlo, přičemž vedle lítosti nad právě vyhozenými penězi se zabývají i otázkou negativního vlivu na životní prostředí. Odpovědnost za velké plýtvání jídlem pak přisuzují například obchodním řetězcům, výrobcům jídla či restauracím. Na plýtvání mají však domácnosti nemalý podíl. Odhadem se v České republice vyhodí téměř 830 tisíc tun potravin za rok a každý Čech k této statistice přispívá přibližně 25 kg vyhozených potravin ročně.² Nejčastějšími z nich jsou ovoce a zelenina.

Častým důvodem pro vyhození potravin je pouhý nehezký vzhled, přestože je potravina stále vhodná ke konzumaci. To poukazuje na fakt, že pětina Čechů přiznává své mezery ve správném skladování různých druhů potravin, které by zajistilo jejich delší životnost, a tím i snížilo pravděpodobnost následného plýtvání.

Naopak dvě třetiny Čechů správně rozlišují rozdíl mezi pojmem „minimální trvanlivost" a „spotřebujte do". I díky tomu jsou schopni si spotřebu nakoupených potravin lépe naplánovat, a chovat se tím pádem ohleduplněji k životnímu prostředí.

Problém jménem fenomén prázdné lednice

Určitě to také znáte - přijdete k ledničce, po otevření do ní minutu zíráte, abyste ji následně opět zavřeli bez vyjmutí jakékoliv potraviny. Pojmenování této aktivity jako fenomén prázdné lednice trefně poukazuje na fakt, že v danou chvíli slepě přehlížíme veškeré potraviny v lednici a odcházíme od ní s pocity, že zkrátka nemáme nic k jídlu. Tento pocit zažívá 2-4x týdně téměř 50 % Čechů a až 7x týdně 75 % Slováků s tím, že fenomén prázdné lednice považují za problém, se kterým by se rádi do budoucna vypořádali.

Nejlepším způsobem, jak nad tímto fenoménem ve vyspělých zemích vyzrát, je systematický nákup a plánování, jak s potravinami naložit v delším časovém horizontu (např. týden). Tím se člověk snáze vyhne přeplněné ledničce, a tím i vyhazování potravin, které kvůli fenoménu prázdné lednice přehlížel a nebyl je schopný zakomponovat do svého jídelníčku.

Když není inspirace ani čas

Co však stojí za pocity zmaru při pohledu do plné ledničky, z níž paradoxně mnoho lidí není schopno nic uvařit? Nedostatek času je podle průzkumu nejsilnějším důvodem nevařit pro 89 % Čechů a 87 % Slováků. Pro každého pátého Čecha i Slováka je pak problémem nedostatek inspirace, jak k sobě potraviny při vaření poskládat tak, aby vzniklo plnohodnotné a chutné jídlo. Svůj podíl má také únava, nebo i obyčejná lenost si jídlo připravit.

Důvodem plýtvání je mnohdy dítě v rodině

Jídlo občas vyhodí osm z deseti Čechů i Slováků, kteří mají doma děti. Dětskou vybíravost přímo označují jako viníky plýtvání jídlem, jejich mlsnost jim navíc ztěžuje i nakupování potravin. 20 % Čechů se dvěma nebo více dětmi se tak plýtvání snaží předcházet vařením stále stejných oblíbených jídel bez jakékoliv obměny. Nákup je snazší, vaření už zaběhnuté a zbytky minimální.

Přístup mladé generace k jídlu

Zodpovědnost a rozvaha při nakládání s potravinami se naopak projevuje u dvou mladších generací, jejíž členové jsou označováni jako mileniálové (generace narozená v letech 1980-1994) a generace Z (generace narozená v letech 1995-2014). Devět z deseti mileniálů vaří nejméně třikrát týdne, čtyři z deseti pak připravují jídlo dokonce denně. Přestože mladá generace tráví poměrně dost času v kuchyni, plýtvá jídlem mnohem častěji než starší generace ve věku 53+, která zkrátka šetří svou peněženku. Ze zástupců slovenské generace Z, která obecně ráda uniká od počítačů relaxovat k manuálním činnostem, vidí jedna třetina ve vaření zábavnou činnost, při které si ještě navíc odpočine. Od vaření je v polovině případů naopak odradí příliš velká únava a v 95 % případů pak i fakt, že je pro ně v dané situaci příliš komplikované.