Srpnový smolíci

Dnes je posledního srpna.Těch smolíků bylo ažaž-chápejte smůly! Snad je konec a čeká nás jen to dobré....a zářné ZÁŘÍ. Začalo to kolem 10.měla jsem už druhý den vyšší teploty-zhoršil se můj zdravotní stav-mám přes 13let ulcerozní kolitidu - zánět tlustého střeva. Následovala návštěva a vyšetření u mého hodného pana primáře, nazasení léků a antibiotik. Spadla ze mě obava z hospitalizace.

Manžel kvůli mému stavu odvolal plánovanou operaci tenisovému loktu, na kterou už podstoupil předoperační vyšetření. Stav se mi zlepšil i v domácím ošetřování. Následoval večer 15.a kroupová smršť trvající téměř půlhodinky nám zničila střechu - děláme novou, protože naše 60 let staré tašky byly už dávno za zenitem a náhradní lety upotřebené.

Zahrada získala zimní nádech - všechny rostliny zničeny, ovoce a zelenina pro letošek sklizena. Stromy, stromky a keře kdoví, zda přežijí - jejich kůra je prosekaná doběla. A neobvykle zelené listy se již kompostují. Nemusíme nic sklízet, zalévat a snad ani zastříhavat. Naše užitková i okrasná zahrada je tatam.

Týden po kroupách, nevím co mého manžela napadlo - snad tím vším stresem - nikdy před tím to neudělal - hodil poslední, kazící se láčenky (rychlokvašky-okurky) do záchodové mísy. Samozřejmě, že byly větší, takže se zacpal záchod. Po třech použitích se muselo kverbovat zvonem, aby naše pozadí nemělo rovnou i nechtěnou koupel. Tak jsme se vypravili do hobymarketu koupit protahovací péro.

Při aplikaci manžel zjistil, že všemi zákrutami je péro nefunkční a tak odmontoval záchodovou mísu. I protažení se povedlo a za použití nových připevňovacích šroubů,vzal do ruky akušroubovák a chtěl ji zpět připevnit. Jenže mísa praskla. Protože už byl podvečer prohlásil, že se nic nestane a mísa do druhého dne vydrží - je přeci dvojitá. Já šla za chvilku na svou potřebu, nic se nedělo. Za pár minut na koupelí ovoněného a v bílém pyžamu oděného manžela přišla velká potřeba.

Tak si můj milovaný přes stokilo vážící manžel ulevil a v tom rána jako z děla! Já v klidu sedící v obývaku jsem vše slyšela a čekala, že se ozve žádost o pomoc,ale nic! Nepřikládala jsem tomu váhu, myslela jsem,že kdyby se dělo něco vážného - zavolal by. Za pár minut manžel rozrazil vítězně dveře z koupelny(je společná s wc)se slovy: "Stala se pohroma a potopa, spadl jsem i s mísou na zem!!" Při mém nevěřícím pohledu se ptám, proč nevolal o pomoc. Jenže naše okénko v koupelně vede přímo na dvorek sousedů a oni tam zrovna cosi s kýmsi řešili - tak nechtěl, aby to v přímém přenosu věděla celá ulice!

Nevěděl honem, co dělat dřív-držet combimísu-nádobka splachovadla byla plná nebo právě utržené vodovodní připojení wc. A už vůbec jak se zvednout z louže, vy víte čeho! Poté mísu provizorně postavil na betonové obrubníky s dodáním, ať si všichni dáváme do rána pozor a nedosedáváme plnou vahou!

Hned ráno vyrazil na nákup nové užitkové keramiky. A my máme díky tomuto nedopatření nádhernou novou toaletu! Pak byl jeden den klid-mohli jsme se radovat. Jenže nás z toho vytrhlo sípání naše prostředního syna, který je léta stabilizovaný alergik bez větších potíží. Jeho podíl na úklidu půdy a sundavání staré střechy hodně se nám vymstil-jízda na pohotovost neskončila až tak dramaticky!

Dostal injekci a dýchátko a jelo se domu. Já do dovršila vše tuto sobotu. Nakupené špinavé prádlo a nepřízeň počasí, mě donutilo pověsit vyprané prádlo na stojaté sušáky do stodoly. A právě vyproštění jednoho z nich mezi věcmi ve stodole jsem šlápla do nečekané díry v podlaze a vyvrkla jsem si pravý kotník a tak se teď v polosedě nudím a spřádám malé pobavení pro všechny škodolibé čtenáře.