Výlet rodným krajem

V tomto kraji jsem prožila neuvěřitelných padesát let. Říkala jsem si, proč žiju zrovna tady? Vždyť tady není nic zajímavého. Když jsem ale sbalila děti a vyrazili jsme si třeba jen tak nalehko na kole na Pálavu nebo do okolí Lednice, zahřálo mě u srdce, že je tu přece jen opravdu krásně. Přesto jsem v duchu prahla po vysokých štítech hor, dravých řekách a chladivých jezerech. Ráda cestuji, mám ráda změny a náhoda chtěla tomu, že jsem se nakonec přestěhovala na druhý konec republiky.
Roviny východních Čech zrovna lákaly k tomu, abychom si s manželem pořídili nová kola. Tak jak se říká, že není krásnějšího pohledu na krajinu jak ze hřbetu koně, pro mě je to pohled z kola. Každou volnou chvilku jsem věnovala tomu, abych na kole prozkoumávala okolí svého nového domova i nejrůznější cyklostezky tohoto kraje. Objevováním neznámých míst se sice rozšiřovaly moje obzory i znalost místního kraje, ale po čase se mi stejně zastesklo po rozpálených stezkách jižní Moravy.
A tak nakládáme kola na nosič auta a vyrážíme tam, kde jsem dlouho neshledávala nic zajímavého. Dnešní ráno sice oznamuje, že bude pěkně rozpálený den, ale náš plán projet Lednicko-valtický areál slibuje i osvěžení v rybníku Apollo a zchlazení se v hraničním zámečku chladivým nápojem
Nejedeme sami, přidávají se k nám naši známí a syn se svojí přítelkyní. Cestu začínáme v Lednici. Lednicko valtický areál křižuje množství tras, zvaných Lichtenštejnské stezky, dlouhé 90 km. Za jeden den to snad ani neprojedeme, protože je zde tolik krás a zajímavostí, které tu rodina Lichtenštejnů zanechala, že by bylo hříchem trasu jen projet a některé památky si neprohlédnout zblízka. Za zastávku však nestojí jenom nádherné architektonické památky, ale i lužní les na pravém břehu Dyje. Lednicko-valtický areál je unikátní dílo, krajina, která spojuje krásy přírody s architektonickými díly a v 19. století byla nazývána Zahradou Evropy. Lichtenštejnové se svými architekty přestavěli zámky ve Valticích a v Lednici, vybudovali z nich skvostné rezidence a založili rozsáhlý park, ve kterém dokázali skloubit přírodní skvosty s lidskými výtvory. Tomuto uměleckému dílu vévodí zámky v Lednici a Valticích. Lednicko-valtický areál byl v r. 1996 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Za zhlédnutí stojí nejen Lednický zámek s rozsáhlým skleníkem, zámek ve Valticích, ale i stavby, se kterými se můžeme potkat v nejbližším okolí malebných cyklostezek.
Těch je nespočet, my si vyjíždíme svojí trasou a naše první zastávka je u Apollonova chrámu na návrší u břehu Mlýnského rybníka. Chrám byl postaven na začátku 19. století stejně jako ostatní stavby Lednicko-valtického areálu, aby zpříjemnil život lichtejnštejnskému dvoru. Z vyhlídkové terasy na střeše je nádherný výhled do okolí. Sluníčko ale začíná připalovat, po ověžení v Mlýnském rybníku nasedáme na kola a jedeme dále. Pokud se chceme svlažit v Lednických rybnících, je totiž u hráze Mlýnského rybníka pod Apollónovým chrámem jediné místo, kde je to povoleno. Naše další zastávka je u statku Nový dvůr, kde se chovají koně a míříme ke Třem gráciím.
Chrám Tří grácií se nachází asi 5 km od Valtic nedaleko Hlohoveckého rybníka. Trojice zobrazující trio antických bohyní Athény, Afrodity a Artemis se vypíná na podstavci před půlkruhovou kolonádou s dvanácti jónskými sloupy. Baculaté postavičky jsou mi sympatické, takže se nebráním se s nimi vyfotit.
Pokračujeme dále po červené trase až k novogotické kapli sv. Huberta v Bořím lese, kde se naše cesty rozdělí, protože syn píchnul a vypadá to, že se bude muset zastavit ve Valticích pro novou duši. Dále jedeme tedy už jen ve čtyřech a naše další zastávka je u Dianina chrámu, neboli Rendez - vous. Je to monumentální stavba ve tvaru vítězného oblouku s bohatou sochařskou výzdobou. Jde vlastně o romantický lovecký zámeček zasvěcený Dianě, bohyni lovu. Je postaven na nejvyšším bodě Bořího lesa a ukrývá i komorní hudební a taneční sál.
Naše poslední zastávka je na historické hranici Moravy a Dolního Rakouska u Hlohoveckého rybníka.Vítá nás klasicistní Hraniční zámeček, který byl pojmenován podle hranice mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy a dodnes nese na fasádě německý nápis "Mezi Rakouskem a Moravou". Slibuje příjemný odpočinek ve stínu s dobrým jídlem a vyhlazeným oroseným (nealkoholickým) pivem. Stavba je citlivě vkomponována do přírody a je odtud přes lesknoucí se hladiny rybníků nádherný výhled až k minaretu. Minaret je jedinečnou stavbou v Lednici v maurském slohu z let 1798–1802 postavená architektem J. Hardtmuthem. Téměř šedesát metrů vysoká stavba postavena v bažinatém terénu je založena na pěti stech dubových pilotech. Ty, kteří se vydají na její vrchol, čekají tři sta dva schody a překrásný výhled na největší světovou zahradu.
Pokud bychom zatoužili zhlédnout celý Lednicko-valtický areál, umožnil by nám to pohled z terasy Kolonády na Rajstně na návrší nad Valticemi, na hranici s Rakouskem, která sloužila jako vyhlídková věž. Klasicistní stavba je vyzdobená postavami z antické mytologie. Po vzoru schönbrunnské kolonády ji zde dal Jan I. vystavět jako pomník na památku svého otce Františka Josefa I. a svých bratrů Aloise Josefa I. a Filipa s nápisy Syn otci, bratr bratrům a Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn. Terasu s vyhlídkou nese čtyřiadvacet sloupů s korintskými hlavicemi.
Množství cyklostezek s krásnou přírodou a zajímavými místy je tolik, že to ale určitě není na jedno pozvání. Za projetí určitě stojí i cyklotrasa Pálavský okruh, která uspokojí každého, komu se stýská po slunné rozpálené Dalmácii. Pavlovské vrchy, ze všech stran obklopené úrodnými vinicemi, s bělostnými vápencovými skalami, sluncem ozářenou rozkvetlou skalní stepí spolu se suchým a teplým podnebím téměř středomořského rázu, nekonečná hladina zdejších jezer s bílými trojúhelníky plachetnic a sálající slunce na písečných plážích Mušovského jezera, Dolní Věstonice, obec s archeologickými nalezištěm sídlišť lovců mamutů, to vše je jih Moravy.
Okruh kolem věstonické nádrže Nové Mlýny dlouhý asi 8 km vzbuzuje pocit, že jsme u moře, přestože z hladiny trčí torza starých stromů z bývalého lužního lesa. Novomlýnské nádrže tvoří tři samostatná přehradní jezera o rozloze tři tisíce dvě stě čtyřicet hektarů a jsou největší vodní plochou na Moravě a nabízejí opravdu krásné výhledy při naší projížďce na kole.
Během oběda hodnotíme dnešní den, protože jsem toho sice projeli a poznali hodně, ale určitě ne všechno z těchto míst. Přijímáme také pozvání na každoroční vyjížďku krajem André po vinařských stezkách v okolí Hustopečí.
Stezka krajem André na trase Hustopeče–Starovičky–Velké Pavlovice–Vrbice–Bořetice nese jméno odrůdy, která vznikla ve Velkých Pavlovicích křížením frankovky a svatovavřineckého. Toto víno s intenzivní barvou je jednou z nejrozšířenějších odrůd ve viničních tratích měst a obcí, kterými stezka prochází. Trasa je sjízdná po celý rok a poslední červnovou sobotu je organizována pravidelná expedice s bohatým programem. Vyhlídka nad Starovičkami opět nabízí panoramatický výhled na Pavlovské vrchy a Novomlýnské nádrže, je zde možnost seznámit se i s jedinečnou recesistickou „republikou“ Kraví Hora v Bořeticích. Toto místo stojí určitě za zastávku i za výstup na zdejší patnáctimetrovou čtyřpatrovou rozhlednu. Z jejího zastřešeného ochozu se otevírají neobvyklé pohledy na Novomlýnské nádrže, Pavlovské vrchy, na mírně zvlněné hřebeny Kyjovské pahorkatiny i roviny Dolnomoravského úvalu a hlavně na okolní vinařské tratě. Každoroční cyklistická akce Krajem André a zábavná akce pro širokou veřejnost na Moravských vinařských stezkách své účastníky letos přivítá 25. června. Takže se tam určitě uvidíme!